Jak korporátní média manipulují: Údajný razantní nárůst počtu úmrtí souvisejících s horkem v Evropě je dávno vyvrácený nesmysl |

Sdílet článek:

SLOVANKA

Včera jsem narazila na mainstreamu na článek, který se zcela manipulativně snažil čtenáře přesvědčit o tom, že kvůli lidmi produkovaným emisím dojde do konce tohoto století k ohromnému nárůstu úmrtí lidí z vedra.

Článek se soustředil na Evropu, kde podle všech dostupných důkazů umírá nesrovnatelně víc lidí v důsledku chladu než kvůli horku. To však článek zamlčuje.

Ihned mi bylo jasné, že jde o záměrnou manipulaci, neboť právě ona skutečnost, že při ochlazení by už tak velmi vysoký počet lidí, kteří zemřou v důsledku chladu, vzrostl, v článku vůbec zmíněna nebyla.

Stejně tak se autoři nějak zapomněli zmínit, že jimi prezentovaný scénář je tím nejhorším, který byl zveřejněn v rámci různých scénářů sestavených nesmyslnými počítačovými modely.

Pomineme-li fakt, že celá klimatická agenda, která „změnu klimatu“ svádí na lidmi produkovaný CO2, je jeden velký podvod, pak se i zde tento podvod opírá o dávno vyvrácené nesmysly…

Nejprve se tedy podívejme na to, jaká studie na údajný očekávaný scénář odkazuje.

Nedávná studie publikovaná v časopise Nature Medicine varuje, že pokud se nepodaří drasticky snížit emise, mohla by Evropa do roku 2100 čelit až 2,3 milionu úmrtí souvisejících s horkem.

Tato hrozivá předpověď, která se dychtivě ozývá v titulcích, vykresluje katastrofickou budoucnost kontinentu. Bližší zkoumání však odhalí, že tato projekce se opírá o scénář RCP 8.5, což je extrémní a již dávno zdiskreditovaná emisní cesta.

Pokračující spoléhání se na tento zastaralý model není jen zavádějící – aktivně pokřivuje debatu o klimatu.

Problém s RCP 8.5

RCP 8.5, základ této studie, předpokládá nepravděpodobnou budoucnost nekontrolovatelné spotřeby uhlí, zastaveného technologického pokroku a neomezeného růstu populace.

Podle tohoto scénáře by se globální emise CO₂ do roku 2100 ztrojnásobily, což by vedlo ke zvýšení teploty o více než 4 °C. Ale realita je následující:

Globální energetické trendy: Spotřeba uhlí v mnoha významných ekonomikách klesá, zatímco obnovitelné zdroje rychle rostou. Dokonce i v zemích, jako je Čína a Indie, kde spotřeba uhlí zůstává významná, nedochází k velkému nárůstu.
Populační dynamika: Populační růst se celosvětově zpomaluje a v mnoha zemích se předpokládá, že do poloviny století dojde k poklesu.
Technologický pokrok: Energetická účinnost, územní plánování a adaptivní technologie se vyvíjejí mnohem rychleji, než jsou pesimistické předpoklady uvedené v RCP 8.5.

Tato fakta činí RCP 8.5 nejen nepravděpodobným – je to fantazie. Přesto se nadále používá ve studiích, jako je tato, nafukuje rizika a uvádí tvůrce politik v omyl.

To je zřejmě záměr, aby se udržela lživá propaganda, která je podporou ničivé politiky Green Dealu.

Pomýlená vize budoucnosti

Studie předpokládá, že Evropané se nedokážou přizpůsobit rostoucím teplotám a budou ignorovat prokázanou schopnost lidstva inovovat a přizpůsobovat se.

Historicky společnosti používaly technologie, jako je klimatizace, vylepšené návrhy budov a městská zeleň, aby zmírnily rizika související s horkem. Tím, že studie tyto skutečnosti ignoruje, vykresluje statickou populaci neschopnou se přizpůsobit, což je nerealistické a nezodpovědné.

Navíc, zatímco úmrtí související s horkem jsou zdůrazňována, studie příhodně opomíjí širší problém úmrtnosti související s chladem.

V současné době chlad zabíjí mnohem více Evropanů než horko a oteplující se klima by mohlo mít za následek čistý pokles úmrtí souvisejících s počasím, jakmile se zimy stanou mírnějšími. Takový kontext však nezapadá do narativu blížící se katastrofy a je často z diskuse vyloučen.

Větší obrázek: Teplo vs. zima

Abychom pochopili skutečné důsledky změny klimatu, je důležité vzít v úvahu jak horko, tak chlad. Aktuálně:

Podle Eurostatu počet úmrtí souvisejících s chladem v Evropě převyšuje počet úmrtí souvisejících s horkem desetkrát.
Teplejší zimy již v mnoha regionech snížily úmrtnost související s chladem.
Adaptační opatření, jako je cenově dostupné vytápění a chlazení, zůstávají nejpraktičtějším řešením pro řešení rizik horka i chladu.

Je ironií, že klimatická politika inspirovaná studiemi, jako je tato, může zhoršit počet úmrtí souvisejících s chladem.

Například politiky poháněné nulovými emisemi, které zvyšují náklady na energii – jako je postupné vyřazování zemního plynu nebo dotování drahých obnovitelných zdrojů – ztěžují zranitelným populacím dovolit si vytápění.

Proč tyto alarmistické projekce přetrvávají

Pokračující používání RCP 8.5 ve studiích slouží jasnému účelu: strach se dobře prodává. Apokalyptické předpovědi generují titulky, mobilizují finanční prostředky na klimatickou agendu a poskytují ospravedlnění pro ničivou klimatickou politiku.

Tento přístup však jen málo přispívá k řešení problémů reálného světa. Místo toho:

Zkresluje vnímání veřejnosti: Tím, že se tyto studie zaměřují na nesmyslné nejhorší scénáře, zastírají pravděpodobnější a zvládnutelnější výsledky.
Zavádějící tvůrci politik: Zdroje jsou přesměrovány na boj s hypotetickými extrémy, místo aby se řešily naléhavé energetické a adaptační potřeby.
Narušuje důvěru ve vědu: Když se veřejnost dozví, že RCP 8.5 je pozůstatkem zastaralého myšlení, riskuje to podkopání důvěry v klimatologii jako celek.

Lepší cesta vpřed

Chceme-li ochránit populaci před úmrtími souvisejícími s horkem, řešení nespočívá v alarmistickém modelování, ale v praktických adaptačních strategiích:

Rozšíření přístupu k cenově dostupné klimatizaci.
Navrhování měst pro snížení efektu městského tepelného ostrova.
Zlepšení systémů veřejného zdravotnictví, aby lépe zvládalo vlny veder.

Tvůrci politik si zároveň musí uvědomit, že oteplování není jen špatná zpráva – mírnější zimy sníží počet úmrtí souvisejících s chladem a poptávku po energii.

Závěr: Dost bylo alarmismu

Projekce milionů úmrtí souvisejících s horkem v Evropě podle studie Nature Medicine jsou zakořeněny v chybném a zdiskreditovaném scénáři RCP 8.5.

To není věda – je to šíření poplašných zpráv převlečených za výzkum. A tyto poplašné zprávy pak prezentuje mainstream jako budoucí realitu.

Zveličováním rizik a ignorováním schopnosti lidstva přizpůsobit se takové studie nadělají více škody než užitku.

Spíše než se upínat k nepravděpodobným scénářům soudného dne bychom se měli zaměřit na odolnost, inovace a pragmatické politiky, které se zabývají riziky souvisejícími s horkem i chladem.

Veřejnost si zaslouží diskuse o klimatu zakořeněné v realitě, nikoli strachem poháněné narativy postavené na zastaralých modelech.