![DOLLARY](https://svobodny-svet.cz/wp-content/uploads/2021/05/DOLLARY.jpg)
BAWERK.EU
Staronový americký president Trump si oblíbil v poslední době mezi různými hospodářskými nástroji obzvláště cla. Vedle řady jiných cel se rozhodl případně uvalit cla na země BRICS, pokud by si tyto vytvořily vlastní měnu, pomocí které by mezi sebou obchodovaly: „Myšlenka, že se státy BRICS snaží odchýlit od dolaru, zatímco my vyčkáváme a koukáme, SKONČILA. Budeme od těchto zřejmě nepřátelských zemí vyžadovat, že nevytvoří novou BRICS měnu ani nepodpoří, aby mocný americký dolar nahradila nějaká jiná měna, nebo budou čelit 100% clům a měli by se rozloučit s tím, že budou prodávat báječné americké ekonomice. Můžou si najít jiný cucácký národ,“ zveřejnil Trump na vlastní sociální síti Truth Social. Trump následně dodal, že tentýž slib se vztahuje i na jakoukoliv jinou zemi, která by se v mezinárodním obchodu pokusila nahradit americký dolar, uvádí server Ukrajinska pravda. „Jakákoliv země, která se o to pokusí, by měla pozdravit cla a rozloučit se s Amerikou!“ završil americký prezident.
Analyzujme si nyní krátce tuto zatím poněkud hypotetickou záležitost. Dejme tomu, že Donald Trump uvalí skutečně 100 % clo na dovoz do Spojených států ze zemí BRICS. Toto clo se tak bude vztahovat třeba i na Brasilii, která je také členem sdružení BRICS. Tak vysoké clo bude velmi pravděpodobně prohibitivní na dovoz do Spojených států anebo bude téměř prohibitivní. Čili povede k tomu, že brazilští výrobci do USA buď nedovezou nic anebo skoro nic či aspoň podstatně méně. Dejme dále tomu, že nějaký brazilský výrobce vyváží do USA dnes 20 tun hovězího masa za měsíc a za to získá třeba 4 miliony dolarů. Po zavedení Trumpova 100% cla by, dejme tomu, nově do USA vyvezl již jen 3 tuny hovězího masa za měsíc a vydělal by na něm jen 600 tisíc dolarů. Do USA by tak vyvezl málo masa, a tím pádem by získal i málo amerických dolarů. Nyní je náš vývozce vybaven menším množstvím amerických dolarů, než byl dříve. Dokonce je vybaven podstatně menším množstvím dolarů. To bude míti za následek dvě skutečnosti. Prvně si tento výrobce bude moci dovézt ze Spojených států méně zboží a služeb, protože má prostě méně dolarů. Či případně nebude moci ve Spojených státech tak moc investovat, jak byl dříve zvyklý investovat. To bude míti jistě nějaké dopady nejen na našeho vývozce, ale i na ekonomiku Spojených států. Ta nás ovšem nyní moc nezajímá a můžeme ji tedy ponechat stranou. Vraťme se k našemu brazilskému vývozci. Ten za druhé, protože je nyní méně vybavený americkými dolary, než byl před zavedení prohibitivních cel, bude moci méně využívat americký dolar pro své domácí nákupy a pro nákupy z jiných zemí ze sdružení BRICS. Nebude nyní moci zaplatit třeba svému čínskému dodavateli za dodávku elektroniky v dolarech, protože dolarů má nyní proklatě málo. Toto vše lze samozřejmě říci i o dalších vývozcích z Brazílie do Spojených států. A i o vývozcích z jiných zemí sdružení BRICS, kteří vyvážejí svoje výrobky a služby do Spojených států. V našem hypotetickém případě jsou tedy nyní ekonomiky BRICS vybaveny o dost menším množství dolarů než před hypotetickým zavedením Trumpových 100% cel na jejich dovoz do USA. A to rozhodně není to, co by si samotný president Trump zřejmě přál. Chtěl by zachovat používání amerického dolaru zeměmi BRICS, ale 100% cla, která by uvalil na dovoz z těchto zemí do USA, by naopak používání dolarů těmito zeměmi značně omezila!
Někdo by zde nyní mohl namítnout to že, protože by nyní země BRICS byly vybaveny mnohem méně americkými dolary, staly by se v nich dolary vzácnější a jejich směnný kurs by narostl. Dolary by se nadále v zemích BRICS používaly a bylo by za ně možné získat vícero zboží a služeb než dříve. To je sice jistě částečně pravda, ale přehlíží to tu skutečnost, že vývozci, kteří až doposud vyváželi do USA, budou nově nuceni hledat jiná odbytiště pro své produkty. A budou tedy více vyvážet do jiných zemí anebo budou více dodávat na svůj na domácí trh. Výsledkem bude – vedle toho, že jde až o druhé nejlepší řešení (první: vývoz do USA je nyní silně omezen anebo i nedostupný) a tedy, že dojde nutně k nějaké ztrátě ekonomické efektivity a tedy i ke ztrátě blahobytu – zejména to, že dřívější vývozci do USA budou nyní více vybaveni svou domácí měnou a měnami těch států, kam nyní nově vyvážejí. Americké dolary sice budou v ekonomikách zemí BRICS vzácnější a tedy i dražší, což mimochodem ještě více podváže vývoz z USA (!), ale náš brazilský výrobce bude mít v kapsách o dost méně amerických dolarů, ale naopak více brazilských realů a třeba i kolumbijských nebo uruguayských pes anebo více eur či jüanů (renminbi) a tak podobně. Bude tedy používat pro své nákupy a investice více tyto měny na místo amerického dolaru. Pro opatření potřebných statků a služeb bude platit brazilskými realy, kolumbijskými nebo uruguayskými pesy anebo eury či jüany. Tedy dojde k tomu, že americký dolar bude nahrazen v ekonomikách BRICS částečně jinými měnami, ať už domácími měnami anebo zahraničními měnami. Americký dolar se tak bude používat v zemích BRICS méně! A to v důsledku celní politiky amerického presidenta, která měla potrestat jiné státy za to, že chtějí používat americký dolar méně.
Samozřejmě lze očekávat, že americké dolary budou proudit více do ekonomik, vůči kterým USA nezavedou drakonická cla. A tak země BRICS budou mít možnost získat americké dolary z těchto zemí. Tento oklikový způsob získávání dolarů bude složitější a dražší. A tudíž bude jen tlumit snížení množství dolarů v zemích BRICS. Americké dolary se budou v zemích BRICS používat tedy i tak méně. Mohou tedy 100% cla zabránit tomu, aby skupina BRICS přestala používat americký dolar? Naše analýza ukázala, že vůbec nemohou. Ve skutečnosti je opak pravdou a 100% cla by tak nějak automaticky vedla k tomu, aby země BRICS používaly americký dolar automaticky méně, možná ještě méně než by sami chtěly.
Aktuálně to nevypadá, že by si země skupiny BRICS vytvořily vlastní měnu a používaly ji k vzájemnému obchodu anebo i v rámci svých ekonomik. Ovšem zřejmě nějaká snaha těchto ekonomik omezit používání dolarů existuje. Toho lze ale docílit i jinak než vytvořením nové měny. Třeba pomocí směny zlata, kdy se pohledávky jedné země plynoucí z obchodu vůči druhé zemi uhradí přesunem určitého množství zlata. Anebo lze použít vzájemné zaúčtování pohledávek a závazků s tím, že se pak z jedné země do druhé země převedou jednou či dvakrát za rok americké dolary, které vyrovnají schodek, který zbude po tomto vzájemném zaúčtování pohledávek a závazků. Obě dvě metody vedou k nižší potřebě amerických dolarů. Případně lze i omezit domácí podnikatele na ekonomické svobodě a bránit jim ve vývozu do Spojených států. Anebo je lze naopak motivovat k vývozu do jiných států světa. Samozřejmě v těchto dvou případech i za cenu určitého poškození vlastní ekonomiky. Konečně vlády zemí BRICS mohou navázat hospodářské styky a smlouvy s jinými státy světa a díky tomu se omezí bariéry pro obchod s těmito státy pro podnikatele ze zemí BRICS.
Je možné, že by Donald Trump nevěděl to, že jeho celní politika by v tomto případě vedla k výsledkům, kterým se pokouší zabránit? Že by použil nástroj, který prohlubuje to, čemu si přeje zabránit? Je to možné, Trump není jistě ekonomem. Ale jeho ekonomičtí poradci by měli mít v tomto bodě jasno! Anebo je hrozba zavedení 100 % cel jen blafováním? Či by sloužila jiným politickým cílům? I to je možné a snad i vzhledem k vývoji uvalení cel na Mexiko a Kanadu je to pravděpodobnější.
BAWERK.EU
Buďte první kdo přidá komentář