Kovid a globalizační agenda II: Tragédie výroby

První článek Kovid a globalizační agenda I – Tragédie dolaru ukázal, proč jedno procento za každou cenu potřebuje kontrolu společnosti skrze Deep state a u nás skrze jeho pitoreskní odnož zvanou “česká chobotnice”. Derivátová páka z minulého dílu drtí inflační a dluhový dolar, takže je třeba plná kontrola ovčanů v impériu. Čím jsou vyděšenější, tím lépe se ovládají a tím méně myslí. A tímto výkonem bohužel nevynikali ani v klidných časech. Pak jsou zmatení jak jarní včely, a ty vesele krmíme dolarovým medem a blbinami přes korporátní média všeho druhu.

Nyní je třeba zjistit, na čem chce jedno promile vydělávat, když dolar chcípá na finanční úbytě. Bude to průmyslová výroba a investice, jako v bývalém a již zaniklém kapitalismu? K tomuto kapitálnímu “nikdy více” viz článek Vznik a vláda globálních parazitů. Vláda rentiérů nepotřebuje výrobu pro strádající lidstvo, ale čistou Zemi jako globální rezervaci pro vyvolené. Makáči budou podle Bezose na oběžné dráze. Rentiéři jednoho procenta budou v pozemském ráji vesele dovádět s pandami a budou se vozit Lolita expresem.

Obchod s dluhy versus výroba

Nyní je třeba sledovat průmyslovou výrobu a ceny vstupních komodit. Začněme grafem, který ukazuje závislost výroby a hodnoty dluhopisů. Korelace je dlouhodobě naprosto jasná.

Takže je to jasné. Kdo normálně vyrábí, ten vydělává a může mít silnou měnu. Kdo dělá místo zboží dluhy, ten vyrábí finanční šrot, zadělává na světové krize a potřebuje tvrdou kontrolu obyvatel. Tak se podívejme na hlavní průmyslový index EU-tahouna.

Komentář je myslím zbytečný, to bych udělal jen pro slepého. Nyní se podívejme na výrobu blíže podle světových indexů.

Takže dolar nám padá na hubu, tak si o něco více vytiskneme (černá) a pak jej napumpujeme do trhu s akciemi, který tímto heroinem a anabolikem patřičně posílí (zelená). Za kovidu se akciím výborně dařilo, i když podniky šly ekonomicky na hubu. To jistě korporátní zázrak na úrovni proměnění vody ve víno. Blázni ať se radují, ale nikoliv jedno promile, které tímto akciovým trhem manipuluje přes injekce kvantitativního uvolňování dolaru. Viz článek naší kolegyně Evropa po volbách a na cestě do finanční propasti. Takže jedno promile, které s akciovými trhy manipuluje přes virtuální dolar, to rozhodně není pitomé. Pro partu hochů, co jezdí Lolita expresem, je mnohem zajímavější ten nenápadný spodní graf s cenami komodit (modrá). Na ten se podívejme blíže.

Aha, tak to je konečně dobrá zpráva. Čím je slabší dolar a čím více rostou anabolické svaly akciovek na burze, tím více rostou ceny komodit. To je pochopitelné, protože surovin je na světě omezené množství, na rozdíl od dluhového dolaru a virtuálních akcií. Takže je třeba osedlat trh s komoditami a energiemi a zkusit dobýt Čínu, protože tato průmyslová velmoc prozatím určuje ceny surovin.

Takže ovládneme ceny surovin přes Západem stále ještě kontrolované surovinové burzy. Tím zbohatneme a zničíme střední vrstvu a ty chudáky, protože jim zdražíme laciné čínské zboží, které životně potřebují poté, co jsme spekulacemi zničili domácí průmysl. No a Čína bude vlastně dělat na nás, i když nepřímo. Budeme kontrolovat její surovinové a energetické vstupy přes naše burzy. A přes námi kontrolovaný dolar prodávat jimi vyrobené zboží. Čím bude zboží dražší, tím více inflačních dluhových dolarů bude v oběhu. A tím se upevní zdání, že ten zelený šrot je k něčemu dobrý. Ideální stav, že ano. Vyděláváme, kontrolujeme impérium a zachránili jsme si padající dolar. A opět platí, že někdo cizí na nás maká v kolonii. Podívejte, jak a kam stouply ceny dovozu zboží z Číny, což je důležitý ukazatel viditelný přes tzv. “lodní index”.

Tady je to jasné. EU ještě čeká hodně tvrdé práce, aby dohnala USA. Inflační a dluhově znehodnocený dolar už žene ceny lodní dopravy extrémně nahoru, ale euro se zatím trochu drží. Opět se ukazuje, stejně jako u cen energií, že nárůst cen neodpovídá poklesu kovidem zasažené výroby a tím pádem nižší poptávce po přepravě. Kolem Číny se vytváří sanitární kordon ovládaný jedním promile, které si chce zařídit svět na způsob české montovny. Doveze zboží za jimi kontrolované ceny komodit, které jsou zatím nízké a mohou se libovolně spekulativně zvedat. Viz ceny energií v EU, na kterých se to nyní zkouší ve velkém.

Čína si může doma vyrábět, jak chce a také bude. Ale v momentu, kdy je zboží v kontejneru a opouští Čínu, je v korporátních prackách. A bratrstvo černé ruky dělá, co může, aby si udrželo kontrolu nad sanitárním kordonem dolarového impéria kolem Číny a Ruska. Třeba i za cenu nově rozpoutané studené války. Je to jako za Hitlera, kdy s ním během války vesele obchodovaly IBM a další firmy, aby vybavily identifikačními děrnými štítky koncentrační tábory. I nyní platí, že jen pitomé kolonie typu Česka a Ukrajiny mají dělat bububu na Čínu a Rusko po zvednutí ambasádního telefonu. Impérium se bez čínského zboží neobejde a ruské tankery nyní dopravují naftu do USA, viz naše krátké zprávy z listopadu ZDE. Takže hedvábná stezka Číny a ruský prodej surovin státům napřímo přes dlouhodobé a velmi výhodné kontrakty je smrtelný nepřítel jednoho promile. To bychom, milí imperiální soudruzi, ten sanitární kordon nikdy nevybudovali.

Na tahu je Deep state

Proto západní kolonie jménem Česko přešlo od korporátního fašismu s Babišem do finálního imperiálního stádia v systému české chobotnice (Vrbětická omerta aneb Jak šlape česká chobotnice). A pochopitelně, že se musí udržovat kovidový aparteid ve vlastním impériu, aby nemohl fungovat kapitalismus nějaké volné soutěže. Ale ten v imperialismu západního typu nefungoval nikdy, protože byl vždy historicky spojen s nějakou formou impéria a systému kolonií. Nyní je jasné, že je třeba budovat sanitární kordon i doma, protože to je stejné důležité jako studená válka a sanitární kordon vůči Číně a Rusku. Obě země jsou potřeba, protože není hotový Zelený úděl. A život bez surovin a práce z těchto dvou kolonií tak jako tak není možný ani na korporátně kontrolovaném Západě. Ale smůla je, že už to nejsou naše kolonie. Rusko a Čína patří jiným korporátním elitám, a ty si vybudovaly vlastní impérium. Pokud se chcete podívat, jak vypadá uzavírání sanitárního kordonu kolem Íránu, tak se podívejte na toto video. To už je ostrá válka, kdy se USA neúspěšně snažily pirátským způsobem unést íránskou ropu v jejich tankeru (Námořnictvo IRGC zmařilo pirátství USA v Ománském moři). Sanitární kordon západního impéria musí mít několik vlastností, které jsou vzájemně protikladné:

• musí hermeticky držet vlastní ovčany v imperiálním objetí velkého a hodně milého bratra;
• jím utlačovaní a vykořisťovaní chudáci ze střední třídy musí mít pocit, že je to k jejich dobru a se sockami se už nikdo bavit nebude;
• ovčani bez povolení a bez QR kódu se nesmí podívat za imperiální plot, jinak budou teroristé;
• sanitární koridor směrem ven musí být sice hermetický pro ně, ale propustný pro jedno procento;
• impérium vytvoří nový imperiální monopol na suroviny a služby z nových kolonií (Čína + Rusko);
• nové kolonie vzniknou bez toho, aby s nimi impérium vedlo Třetí světovou válku, kterou by nutně prohrálo;
• všichni budeme šťastni a budeme eko-zelení, jak po kvalitní sračce.

Takže to shrňme. Kontrola obyvatel znamená, že západní impérium uzavře sanitární ekonomický kordon kolem nepřátelských zemí, které ovšem potřebuje ke svému přežití. To proto, že samo postupně přestává vyrábět a kontroluje pouze dolarové burzy, surovinové burzy (ty jen částečně, viz země OPEC, ruská ropa a plyn) a západní akciové trhy. Takže budování sanitárního koridoru jde směrem ven, viz studená válka s Čínou a Ruskem, proxy války ve světě. A pochopitelně se musí stejně intenzivně budovat tento kordon směrem dovnitř. To jde přes organizaci Deep state v rámci již popsaného “fenoménu cyklonu B”. Nyní je jasné, že je třeba kolonizovat západní země jako celek a vést kovidovou proxy-válku na jejich území. Je to stejné jako západní válka nikoliv proti terorismu, ale s terorismem. Máte užitečného idiota jménem kovid, nebo jiného jménem Islámský stát. S obojím musíte umět správně zacházet vašemu prospěchu. Jak? Válku korporací s kovidem ukáže poslední třetí díl.

Václav Umlauf