
PZ
Americký prezident Donald Trump rozehrál strategickou hru, na kterou není Evropa připravena a tápe. Místo konkrétních kroků nabízí jen prázdná gesta a čeká, co přijde dál.
Evropa se ocitla v pasti, kterou si částečně nastražila sama. Donald Trump, ve své intuitivní a ryze transakční strategii, rozehrál geopolitickou partii, v níž Evropané nevědí, jak táhnout dál. Zatímco on s chladnou vypočítavostí analyzuje situaci tah za tahem, evropské elity se zmítají mezi moralizováním a bezobsažnými prohlášeními o hodnotách, místo aby skutečně uvažovaly strategicky. Ve hře, kde je schopnost předvídat soupeřovy kroky klíčová, Evropa znovu dokazuje, že šachy hrát neumí.
Trumpovy kroky nejsou překvapivé, pokud je posuzujeme optikou strategie. Jeho přístup k Ukrajině jasně ukazuje, že Evropu vnímá jako závislou a neschopnou jednat samostatně. Přesto evropští lídři stále dokola opakují fráze o tom, že „udělají vše, co je třeba“ k podpoře Kyjeva, aniž by definovali konkrétní plán, co to znamená. Když pak Trump skutečně odstřihne Ukrajinu od vojenské podpory, Evropané se tváří šokovaně, přestože to bylo logickým důsledkem jeho rétoriky i předchozích kroků.
Podíváme-li se na poslední týdny evropské diplomacie, vidíme jen zoufalou snahu zachovat zdání jednoty. Ukázkovým příkladem bylo „divadlo solidarity“ na posledním summitu EU, kde se evropští lídři teatrálně objímali se Zelenským. Nicméně objímání není strategie. Stejně jako není strategií bezvýznamné gesto německého lídra Friedricha Merze, který se rozhodl obcházet fiskální pravidla kvůli obranným výdajům, ale až poté, co Trump učinil svůj tah. Evropané pouze reagují, místo aby jednali s předstihem, komentuje server UnHerd.com.
Trump nejenže zastavil vojenskou pomoc Ukrajině, ale zpochybňuje i americkou podporu NATO. A Evropa? Opět žádná reakce. Jaký plán má EU, pokud Trump skutečně přestane sdílet zpravodajské informace s NATO? Co udělají evropští lídři, pokud začne stahovat vojáky z východní Evropy, nebo dokonce z Německa? Bude následovat další série emotivních výroků a rituálních projevů solidarity, nebo konečně přijde konkrétní akce?
A co kdyby Putin, zahnaný do kouta, sáhl po eskalaci, například odpálením podvodní jaderné hlavice v Baltském moři? Má Evropa odpověď na tento scénář? Má plán pro případ, že by USA varovaly své občany před cestami do Evropy, což by mohlo mít ničivé ekonomické dopady? Ne, Evropa místo toho nadále lpí na iluzorních principech, zatímco jí pod rukama hoří realita.
A pak je tu obchod. Trump jasně naznačil, že od 2. dubna zavede odvetná cla na všechny obchodní partnery USA, přičemž Evropa patří mezi hlavní terče. Trump už v minulosti hovořil o 25% clech na evropské zboží, ale tentokrát to není jen rétorika. Jak na to EU odpoví? Pokud zavede protiopatření, Trump se nezastaví a spirála eskalace poškodí hlavně Evropu, která má s USA obchodní přebytek přes 200 miliard dolarů. Znovu se tak ukazuje, že Evropa neumí hrát strategicky. Zatímco Trump chystá svůj tah, EU se spokojí s tím, že si stěžuje a hrozí odvetnými opatřeními, na která stejně nemá dostatečné nástroje.
Strategická odpověď by byla přijmout realitu a začít řešit strukturální problémy, které dělají Evropu tak zranitelnou vůči Trumpovým ekonomickým tahům. Ale místo toho zůstává Evropa věrná svému postoji „win-win“, přestože tato hra už dávno nemá vítěze na obou stranách.
Je tragikomické, že právě Evropa kdysi definovala umění strategického myšlení. Machiavelli, Metternich, Talleyrand nebo Clausewitz, ti všichni tito myslitelé chápali, že politika a válka nejsou o moralizování, ale o analýze situace a předvídání soupeřových tahů. Dnes místo nich máme politiky, kteří upřednostňují diplomatické fráze a hledání „resetu vztahů“ před jasným vymezením strategických zájmů.
Zweig ve své Šachové novele popisoval střet dvou typů myslitelů. Jednoho, který se opírá o teorii, a druhého, který jedná instinktivně. A stejně jako v jeho příběhu, i dnes je ten první typ odsouzen k prohře proti hráči, který ví, jak využít slabiny soupeře. Evropa se nachází v obdobné situaci. Zůstává zamrzlá v akademických debatách, zatímco Trump, bez ohledu na intelektuální předpoklady, hraje šachy, v nichž evropské elity neznají ani základní pravidla.
Evropa se dostala do pasti, kde je odkázána na milost Trumpových rozhodnutí. A to není vina jen Spojených států nebo Trumpa samotného. Je to výsledek letitých chyb, neochoty budovat obranné kapacity, iluze o neporušitelnosti transatlantického spojenectví a neschopnosti přiznat, že „hodnoty“ samy o sobě nestačí.
A tak znovu čekáme. Čekáme, až Trump učiní další tah, abychom se pak mohli divit a pohoršovat. Ale co kdybychom, jen pro jednou, přestali hrát roli pasivního pozorovatele a začali myslet jako skuteční hráči?
UnHerd.com
Evropa? Ne, jen její vrcholní představitelé, kteří plánovitě odstavili všechny myslící a ohradili je příkopy. A zbyly americké loutky, navyklé odezírat páníčkovi z úst. Jenže páníček se vyměnil, ztratil o hru zájem a loutky pustil. Jak by mohly být schopné jednat, natož plánovat dopředu? Schopnější vždy vítězí nad neschopnějšími, silnější nad slabšími, organizovanější nad hůře organizovanými. To je mnohem důležitější než peníze, formální moc nebo vztek.
Nemusím trempíka, ale tentokrát mu tleskám, jen aby to opět nebyli jen prázdné fráze, jen houšť a větší kapky. Čím dříve ta ojrouhnije, tím lépe.
Nejsou, protože uhnije je součást jeho nepřátel. A ti ho nasrali a on je zničí!
Do pasti se dostal pane PZ ne Evropa ale pan car Ivan Hrozný napadením Ukrajiny s cílem jí genocidně vymazat, rusifikovat a udělat z ní RF2. Za ten bordel který způsobil mu ty generace po něm poděkují. Švédsko a Finsko v NATO, ztratil na věčné časy lukrtativní evropský trh s plynem za tvrdou měnu, vymlácená a zničená generace pro nic za nic. To je tedy výsledek lidumila, který tak ty svoje sousedy miluje. Už mu zbývá jediné hnát ty svoje zločince a vrahy zabíjet a loupit. A oni pro jidášký groš a lepší život na ukradeném jdou z těch dálných stepí. Matky nepláčou, vsjo charašo, Gosudar nakazal. No a co Evropa? Ta bude zbrojit tak jak zbrojí USA a pan dobyvatel aby zase byla milována. Se slabým nikdo nejedná prý. A to pana cára prý ohrožovalo a chtělo ukrást suroviny. Dneska mu zas pro změnu vadí že evropa se chce bránit aby nedopadla jak Ukrajina. Takže Evropa bude naopak velice dobře připravena. Pan dobyvatel se totiž ukázal kdo je kdo. Podruhé už se Evropa zmrznout nenechá. Adios RF.
Opravdu jdete kolem. Přesněji řečeno: mimo. Podle starých not.