
LIBOR ČÍHAL
Zvolení Trumpa je svého druhu apokalypsou, pokud to ovšem vydrží, západní svět už urgentně potřeboval něco takového. Nositel Velké ceny francouzské Akademie italský spisoval a politický esejista Giuliana da Empoli v hovoru ve Figaru o tom, jak fenomén Trump může změnit dobu. Současná politická věda není schopna vysvětlit politickou dynamiku posledních čtyřiceti let, ale v politickém chaosu doby má zjev Trumpova typu svou logiku. K pochopení doby nám víc řekne Sueton nebo Tacitus než současná politologie. Když čteme Machiavelliho nebo Guicciardina pochopíme, že typy jako Trump nebo Bukele jsou typickými protagonisty doby, reprezentují něco normálního v lidské historii. Podle esejisty výjimkou byla spíš fáze, která právě končí, kdy se věřilo, že právníci a technokraté jsou vyvoleni k tomu, aby řídili společnost. V dlouhém měřítku historie dnes zažíváme návrat k normálu. V podobné situaci v Itálii se koncem 15. století machiavelistický moment vyznačoval erupcí síly. Útočná technologie se vyvíjela rychleji než obranná: kanóny a kovové koule dokázaly prorazit hradby malých vysoce civilizovaných italských republik. Teprve v 16. století se vyvinuly pevnostní systémy schopné odolat dělostřeleckým útokům. Tím byl obnoven mír, ale Itálie zůstala podřízena evropským mocnostem až do poloviny 19. století. Dnes zažíváme něco podobného: digitální kybernetický útok téměř nic nestojí, ale obrana je velmi obtížná a malým demokratickým republikám hrozí, že budou smeteny.
Zažíváme šok ponížení, je to šok římské provincie, která se vzbudila s novým císařem. Máme nad sebou velmi odlišnou a nevyzpytatelnou moc. Ponížení potrvá dlouho, může být užitečné pokud budeme mít chuť s tím bojovat. Je ovšem velmi obtížné předvídat zda-li jsme toho ještě schopni. Nástup Trumpa do úřadu má velkou šanci změnit politickou dynamiku doby. Když se nacházíte v machiavelistickém momentu, přestávají pravidla platit a prim má politický zázrak. Logika silných politických hráčů, predátorů jako je Trump, Bukele, Putin, Ben Salman atd., obchází normální pravidla a vytváří mimořádné skutečnosti. Putin tomu říká „manuální řízení“, účinný zásah, který vede k cíli. Přímá překvapující akce vyvolává údiv. Od Caesara Borgii to umožnilo predátorům nastolit svou moc. U Bena Salmana a Bukeleho najdeme typickou machiavelistickou myšlenku, že účel světí prostředky. Korunní princ zamkne v Ritz-Carltonu v Rijádu 300 nejmocnějších, aby dal věcem dynamiku, tj. modernizoval Saúdskou Arábii a během dne zrušil náboženskou policii, Borgia uškrtil své hosty, v jádru stejný princip. Bukele nechal zavřít všechny potetované, protože všichni zločinci v zemi byli potetovaní, ale mělo to za následek, že osvobodil 4 miliony lidí v Salvádoru od strachu ze zločinu, dnes je to jedna z nejbezpečnějších zemí. Od roku 1980 byli všichni kandidáti na amerického prezidenta právníky, dnes je strana právníků zdiskreditovaná. Shakespeare nechá říct v Jindřichovi VI. řezníka Dicka: „V době revoluce je první věcí, která se musí udělat, zabít všechny právníky.“ Přesně tak dnes. Trump jde proti soudcům a útočí na advokátní kabinety. Šéfové podniků sledují tutéž logiku, nepotřebují pravidla, chtějí pohyb.
Demokratům se nedaří obstát v situaci, místo, aby čelili problémům se stále dovolávají pravidel, a to není uspokojivá odpověď. Trump není inteligentní v intelektuálním slova smyslu, vůbec nečte ani těch pár řádků, které mu napíší před schůzkou jeho poradci, ale přesto má pozoruhodný politický význam a instinkt moci. Naopak existuje spousta velmi inteligentních, kteří jsou velmi mizernými politiky. Trump není loutka, je to muž moci, který se řídí vlastní logikou a nepodléhá technologii.
Staré ekonomické elity si dobře rozuměly i s milými sociálními demokraty a liberály, se středovou pravicí i levicí, všichni dohromady se podobali spíš technokratům. Byla to pěkně značená sjezdovka v Davosu. Kdysi bylo sloganem Facebooku: „Pohybuj se rychle a rozbij věci.“ To dokonale konverguje s názory predátorů jako Trump, kteří jsou také outsideři a chtějí se osvobodit od omezení establishmentu. Stará elita už nemůže bojovat s technologickými giganty a technologickým převratem, kteří jsou na Trumpově straně, je už totiž příliš pozdě. Staré elity se chovaly k digitálním obrům jako Aztékové ke conquistadorům, myslely si, že mladíci v mikinách jsou mimozemšťany. Starou elitu fascinovali a nebyla schopna reagovat, zaslouží si, aby byla smetena. Esejista se domnívá, že chaos se ještě prohloubí, ale tato fáze chaotického přechodu přinese nový řád, pořádek asi už nebude demokratický, ale prospěšný všem, protože volby budou realizovány pomocí algoritmů. Je otázkou zda-li budeme ochotni akceptovat stále víc technologicko-technokratický systém.
To, co provádí Trump s americkou a potažmo světovou ekonomikou má jednoduché vysvětlení. USA mají vnitřní dluh obřích rozměrů. K vyřešení tohoto problému mělo přispět rozbití Ruska a rozkradení jeho surovinových zdrojů. Obdobně, jako to bylo po rozbití soc. tábora. Jenomže vyvstal problém jménem Putin. Ten na válečnou provokaci jménem Ukrajina skočil pouze v míře nezbytně nutné, Rusko se nerozpadá, jeho zdroje jsou nedostupné. Čas běží a dluhový problém vyžaduje řešení. Nikde jinde se nerýsuje možnost všeřešící, dostatečně velké války a tak bez „větších“ problémů je připuštěn do bílého domu, do presidentského křesla , odborník na jinou problematiku, než je válčení. Trump je „odborník“ na krachy. A krach, bankrot, je rovněž východiskem z krize. Z důvodů finanční krize, byť globálních rozměrů ,neumře tolik lidí hladem jako by jich zemřelo za války následkem válečného běsnění a lze začít opět nově budovat a nově bohatnout. A ti „nahoře“ ti ,co to řídí, ti nikdy nebudou chudí…takže ti celou tu bídu uřídí s úsměvem.