Občané se vydali nakupovat nahoře bez




Sdílet článek:

Ještě než se do té žumpy zahrabeme, musím poukázat na to,že Vladimír Kágébákovič vypnul koronavirus. Před ruskou invazí na Ukrajinu, pardon, speciální operací, bylo zpráv o viru všude plno. Média rozsáhle komentovala počty nakažených, neustále je porovnávala s počty nakažených minulý týden, minulý rok, minulé úterý po úplňku, s počty v okolních zemích, nabádala k opatrnosti, ke zpřísnění opatření, k zachraňování životů, k ohleduplnosti, solidaritě, očkování, očkování a zase očkování, eventuálně ještě jednou k očkování, k boji s antivaxery, upozorňovala na long covid, postcovidový syndrom, precovidový syndrom, nové mutace a varianty a další osvědčená témata, kterými nás krmili dlouhé dva roky. Pak najednou přišel 24. únor a cvak… a byla tma. Najednou nikoho nezajímalo, co říká na nejnovější čísla Hořejší, Smejkal, Tachezy a další covidoví panáci a burýny. Všem byli u prdele, přesně tam, kde měli být od začátku. Ono je to nakonec logické. Koho by zajímaly tyhle únavné pseudoodborné slinty a koho zajímá třídenní rýmička, když za humny je drak. Vladimír Kágébákovič tedy není jen nejlepší hokejista a džudista, co přepere medvěda holýma rukama a žere syrové ryby vylovené přímo z řeky, protože je taky největší doktor. Vyléčil koronavirové hysteriky a hypochondrická média.

Putin taky může za to, že jsme se nedozvěděli o krachu očkovacího projektu v sousedním Rakousku. Povinné očkování, které covidoví hysterici v Čechách adorovali, tedy z právního hlediska vůbec nevstoupilo v platnost. Řada Rakušanů se nátlaku podvolila a proočkovanost dosáhla skoro 74%, což je v podstatě hranice, kterou naši koronaexperti vydávali za hranici kolektivní imunity. 56% populace má dokonce „posilovací“ dávku genové šmakulády, a jsou vpravdě ukrutně posíleni. Země aktuálně čelí další vlně infekcí s počty nakažených kolem 50 tisíc denně. Výhody (nakonec nepravomocného) povinného očkování nelze demonstrovat lépe. Jak nás opakovaně přesvědčovala vakcinační komunita, očkovaný šíří virus řádově méně než neočkovaný, takže by taková situace vlastně neměla vůbec nastat. Naopak, existovala jiná zcela konspirační a antivaxerská teorie, že očkování proti covidu snižuje imunitu proti jiným nemocem, a to včetně vzdálených variant covidu, jako třeba omikron. Za běžných okolností by nám tohle museli Hořejší, Smejkal a Chlíbek nějak vysvětlit, ale teď nemusejí a tak měla tahle chátra prolhaná zase štěstí. Měli by Putinovi poslat kytku, je to jejich hrdina, zachránil je od ztrapnění a kariérních škod.

Mimochodem, položil si někdo v souvislosti s Putinem otázku, jak je možné, že vláda šíří dezinformace? Vždyť vlády mluví vždy pravdu a kdo tomu oponuje nebo přinese jiný výklad, ten je dezinformátor a šiřitel nepravdivých zpráv, který patří cenzurovat. Pak se díváte na to, jak ruská armáda denacifikovala porodnici nebo demilitazovala frontu na chleba a hopla, i největší pitomec může vidět, že vlády lžou úplně stejně jako kdokoli jiný.

Jak je asi většině čtenářů známo, od pondělka t.t. zrušila vláda povinnost nosit ochranu dýchacích cest ve vnitřních prostorech, tedy v obchodech a interiérech budov. S nějakými výjimkami, které si nepamatuji.

Po dvou letech tak můžeme do obchodu bez hadru na ústech.

Samozřejmě „ochranu dýchacích cest“, která defacto není žádnou ochranou, nikdo nezakázal. Kdo chce a vidí v tom nějaký smysl, může bez jakýchkoli omezení dále respirátor používat, dokonce si na něm může zamotat gumičky, jak doporučoval fake datový vědec a počítačový čmáral Ludwig.

To je první důležitá věc. Pokud se někdo obává rýmičky a cítí se znepokojen, že vláda zrušila roušky, nechť neváhá ani vteřinu, chrání se a nasadí si na držku ten čínský bordel dobrovolně. Přec se nenechá zabít tím smrtícím virem. Nezaujaté a zcela důvěryhodné vědecké výzkumy nepochybně prokázaly nečekaně vysokou účinnost respirátorů a spolehlivě vyvrátily vedlejší efekty, o kterých hovořila skupina pomatených antivaxerů. To je druhá důležitá věc.

Tak jsem tedy šel do krámu a říkal si, kolik lidí asi bude v obchodě mít na držce respirátorový morový zobák. Myslel jsem, že jich bude tak polovina nebo nejhůře třetina. Dopracoval jsem se k tomu následující logickou operací:

  • A: Lidé se chtějí chránit před nebezpečným smrtícím virem
  • B. Lidé jsou přesvědčeni, že je respirátor před tímto virem chrání
  • A+B: Lidé budou mít nasazené respirátory

Jak vidíme, vládní příkazy a nařízení v tom ve skutečnosti nehrají žádnou roli. V běžném životě také nepotřebujeme úředníka k tomu, aby nám zakazoval si sednout na rozpálená kamna nebo pít savo z flašky. Lidé se sami a ve vlastním zájmu chrání před popálením nebo otravou, protože je pokládají za nebezpečné a bolestivé a disponují prostředky, jak se takovým věcem vyhnout.

Jak to tedy bylo v tom krámě?

Respirátor neměl nikdo.

Ani jeden občan se zobákem se nenašel.

Dokonce jsem se přistihl, že poněkud prokrastinuji a nákup protahuji, abych potkal více lidí a získal reprezentativnější vzorek. Nicméně za celých těch dvacet nebo třicet minut jsem nepotkal ani jednoho člověka, který by měl tu věc na držce.

Jak je to možné?

  • A: Lidem je ten virus z nejrůznějších důvodů u prdele
  • B. Lidé vědí, v rozporu s tvrzením expertů, že je respirátor k hovnu
  • A+B: Lidé nemají nasazené respirátory

Pamatuji si ze svého dětství, že jsme se museli povinně účastnit různých těch komunistických rituálů. Například oslav 1. máje alias Svátku práce nebo oslav „osvobození“, správněji oslav výměny jedněch okupantů za jiné. Nedílnou součástí samozřejmě zcela spontánních oslav bylo vyvěšování vlaječek. Na nemovitosti se připevnily plechové držáky a do nich malá československá a sovětská vlajka. Většina lidí však měla nulový zájem oslavovat ideologické pseudosvátky, byly jim důsledně ukradené, a tak na vlaječky zvysoka tentononc. Fízl z uličního výboru to oběhl a zjistil, kdo má vlaječky a kdo ne, kdo je neměl, tomu znamenal mínus. Co se s tím dělo dál nevím, nejspíš vůbec nic. Moji rodiče vlaječky nevystavovali a žádné následky to nemělo. Pak přišel převrat a najednou nikdo neměl potřebu demonstrovat svoji náklonnost k Sovětskému svazu. Vlaječky tak zůstaly v kredenci a taky zůstaly symbolem konformního postoje, kdy na první pohled bylo poznat, kdo je uvědomělý a ideologicky vyspělý. A roušky je na tom stejně. Jsou to sovětské vlaječky moderního věku, symbol podvolení se covidismu. V okamžiku, kdy stát jejich používání přestal vyžadovat, všichni je hodili do koše. Je to jen hra, do které se necháme bezdůvodně vtahovat.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (3 votes, average: 3,67 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*