Když vyhraje ideologie na matematikou. Případová studie Srí Lanka

Po skončení občanské války v roce 2009 investovala Srí Lanka masivně do obnovy infrastrukutury a turistického ruchu. Za pomoci čínských půjček se země ekonomicky zvedla a v následující dekádě rostla životní úroveň většině obyvatel. Ze Srí Lanky se stala jedna z nejbohatších zemí jižní Asie.

Pandemie nemoci Covid-19 zasadila zemi těžkou ránu. Příjmy z turistického ruchu vyschly stejně jako peníze, které do země posílali její občané pracující v zahraničí. Vláda vedená dlouhé roky rodinou Rajapaksa musela snížit výdaje. Země se potýká s nedostatkem potravin, výpadky elektřiny dosahují v některých dnech až 13 hodin a benzínové stanice hlídá armáda. Rostoucí ceny potravin a pohonných hmot způsobily, že se řada rodin dostala do situace, ve které není schopna si zajistit základní obživu. Nespokojení lidé vyšli v průběhu března do ulic.

Počátkem dubna pod tlakem lidí v ulicích rezignovala celá vláda kromě premiéra, který je sourozencem prezidenta, jenž též odmítl rezignovat. V celé zemi byl vyhlášen zákaz vycházení. Nepokoje v ulicích přesto pokračovaly a přinesly první obět na životě. Lidé se dožadují, aby rezignoval i premiér a prezident, oba členové vládnoucí rodiny Rajapaksa.

Když jsou lidé pokusnými králíky

Vnější ekonomické šoky typu pandemie se občas přihodí, ale co situaci ve Srí Lance zhoršilo, byl její nevydařený experiment s ekologickým zemědělstvím. V roce 2019 se vláda rodiny Rajapaksa rozhodla zakázat v celé zemi umělá hnojiva a pesticidy. Učinila tak na základě žádosti enviromentálních poradců ve jménu udržitelného zemědělství.

Vláda si od zákazu slibovala řadu přínosů. Kromě zlepšení životního prostředí doufala, že omezení importu umělých hnojiv a pesticidů pomůže vylepšit platební bilanci země a sníží vládní výdaje, protože vláda umělá hnojiva dotovala.

Rostliny nerostou ze vzduchu?

Zemědělští poradci vlády s návrhem nesouhlasili na základě jednoduchého výpočtu koloběhu živin. Pokud se do půdy nedostane zejména dusík, jehož množství odpovídá plánované produkci, rovnice nevychází. Nahradit umělá hnojiva hnojivy organickými by znamenalo, že by farmáři museli vyprodukovat zhruba šestkrát více živočišného hnoje. To bylo na první pohled nemožné, protože k produkci živočišného hnoje je třeba chovat domácí zvířata, která jej vyprodukují, nejčastěji skot. Vláda tyto argumenty nevzala v potaz.

Ze vzduchu jenom částečně

Výsledek odpovídal výpočtu. Domácí produkce rýže klesla o více než deset procent. Dosud soběstačná země musela začít rýži dovážet. Produkce nejdůležitějšího vývozního artiklu, čaje, utrpěla vážnou ránu. Ztráty dosáhly stovek milionů dolarů. Aby kompenzovala ztráty farmářů, začala vláda rozdávat peníze ve formě dotací a různých cenových úlev. Ve výsledku tak z důvodu dodatečného importu rýže a dotací ztrát farmářům neušetřila ani devizy ani státní rozpočet.

Jedinou nadějí země na přežití zůstává půjčka od měnového fondu. Zákaz umělých hnojiv a pesticidů byl mezitím zrušen.

Srí Lanka není ojedinělý experiment

Osud Srí Lanky není pouze zprávou o vzdáleném ostrově, jehož osud znamená pro našince stíženou možnost jet se podívat na slony a čajové plantáže. Je testem v podmínkách reálného světa, který ukazuje, jak to může dopadnout, pokud ideologie přetlačí matematiku, chemii a biologii potkávající se v rovnici oběhu živin. Na rozdíl od laboratorních testů má skutečné dopady na skutečné lidi s výjimkou těch, kteří rozhodli o tom, že se test uskuteční.

Je bohužel pravděpodobné, že podobných testů bude ještě celá řada.

Pozn. autora:

• Ideologií není zavádět biozemědělství.
• Stejně tak není ideologií hledat usilovně způsoby, jak nahradit umělá hnojiva a pesticidy nebo jak snížit dopad zemědělství na krajinu.
• Ideologií je zcela ignorovat jednoduchou rovnici a rovnou nařídit experiment v zemi s 21 miliony obyvatel bez toho, aniž by takový experiment byl napřed zaveden zkoušku na limitovaném území.