Hlavní akciové trhy v Šanghaji, Šen-čenu a severní Číně se otáčejí a klesají. Příčinou je oznámení Komunistické strany Číny z 11. dubna o zavedení plánovaného hospodářství – zveřejněné pod názvem „Stanovisko k urychlení výstavby jednotného národního trhu“. Z jiného úhlu pohledu nabízí zajímavý pohled na lockdowny (státem nařízená omezení) v ekonomických metropolích, jako je Šanghaj.
Co je to „jednotný vnitrostátní trh“?
Oficiální definice pojmu trh zní: „Jedná se o vybudování celostátního trhu s jednotným základním souborem pravidel, vysokým standardem propojení trhů a vysokým stupněm sjednocení trhů zboží a zdrojů a trhů zboží a služeb, přičemž regulace trhu by měla být spravedlivá a jednotná. Nepřiměřená konkurence a zásahy do trhu by měly být dále regulovány na celém trhu.“
Na první pohled to vypadá velmi pozitivně a proaktivně. Ve skutečnosti je však k dosažení tohoto cíle nutné zajistit, aby tržní ekonomika v Číně již neměla trh. Administrativními opatřeními se zastavuje a eliminuje volná směna mezi lidmi a podniky (na tržním základě). Individuální rozdíly jsou zrušeny, vše je standardizováno podle potřeb Komunistické strany: výroba, zásobování, distribuce, doprava, poplatky – celý proces spotřeby. Cílem je, aby strana měla ve všech záležitostech poslední slovo.
Jak má být zavedeno plánované hospodářství?
Způsob, jak toho dosáhnout, popisuje Komunistická strana Číny jako souběžné zavádění nového systému a demontáž starého.
To zahrnuje především standardizaci předpisů, které by zahrnovaly a kontrolovaly všechny aspekty celého procesu pohybu zboží. Všechny formy soutěže budou zrušeny. Každý, kdo se odváží konkurovat státním podnikům, může být považován za nepřiměřeného konkurenta; každý, kdo se odváží vzdorovat zásahům strany, může být označen za někoho, kdo podniká nepřiměřený zásah do trhu a může být odstraněn.
V případě vypuknutí epidemie jsou lockdowny měst a regionů v důsledku restriktivně prosazované „politiky nulového covidu“ normou, stejně jako rozsáhlá narušení a přerušení hospodářských činností. Tyto ztráty musí strana kompenzovat náročnými manuálními zásahy.
Během uzavření metropole, například Šanghaje, kde žije 26 milionů obyvatel, je ekonomika již zcela omezena. Prosazuje se polovojenský model, který se podobá válečným mechanismům, takže je normální, že zde zasahuje armáda a policie.
Vedení města uvedlo, že uzavření Šanghaje potrvá nejméně do 1. května, kdy bude rozhodnuto, zda lockdown skončí, nebo bude pokračovat. Jako „město pod přímou kontrolou vlády“ je Šanghaj pod přímou kontrolou ústřední vlády v Pekingu. Možné uvolnění, o němž informují západní média, se týká jednotlivých oblastí města, kde se případy infekce koronavirem dlouhodobě nevyskytují.
Podle oficiálních údajů bylo v Šanghaji pozitivně testováno 150 000 lidí a byl hlášen jeden závažný případ onemocnění. V souvislosti nedošlo k žádnému úmrtí s covidem-19. Tyto údaje, které Komunistická strana a čínská média uvádějí jako důkaz pozitivního dopadu opatření, a rozsáhlého lockdownu znamenají, že téměř všichni začali pochybovat o oficiálních údajích.
Přestože se předpokládá, že jen za první dva týdny dosáhnou hospodářské ztráty Číny 29 miliard USD, úředníci provádějí opatření drakonicky a bez ohledu na ztráty, které tím způsobují.
Přerušení dodavatelských řetězců
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou přiměla Peking, aby odhalil své nepřátelství vůči Západu. Tváří v tvář sankcím proti Rusku se Čína mílovými kroky přibližuje k soběstačnosti. Odtržení od světa se zvyšuje, riziko, že se sama sobě stane nepřítelem, je pro Komunistickou stranu Číny velké.
Zasvěcení pozorovatelé předpokládají, že na jedné straně může dojít k narušení globálních dodavatelských řetězců záměrně, a na druhé straně je možný úplný kolaps. Extrémně přísné uzamčení společnosti by mohlo mít za cíl vyslat zprávu světu: Jste závislí na čínských dodavatelských řetězcích. To si myslí Brian McCarthy, hlavní stratég investiční společnosti MacroLens LLC.
Kromě finanční a hospodářské metropole Šanghaje jsou uzavřeny také průmyslové lokality, jako je Čchang-čchun, Šen-jang (kde vyrábí VW a BMW) a Šen-čen (technologické centrum). Přibližně 70 % německých společností se sídlem v Číně působí v oblasti Šanghaje – například Deutsche Post provozuje na letišti v Šanghaji centrum letecké přepravy. Provoz byl pozastaven.
Big Data jsou hnacím motorem plánované ekonomiky 2.0
Rozvoj technologií analýzy a kontroly velkých objemů dat, včetně digitálního renminbi, vedl ČKS k přesvědčení, že je nyní schopna plně kontrolovat majetek každého jednotlivce i poptávku spotřebitelů a zároveň řídit výrobu podle poptávky. Podmínky pro zavedení plánovaného hospodářství tak mohou úřady považovat za mnohem vyspělejší než za dob komunistického vůdce Mao Ce-tunga.
Digitální renminbi bude mít funkci „superpotravinového lístku“, kde vláda může snadno plánovat majetek každého, např. kolik peněz lze použít pouze na jídlo, kolik peněz lze použít pouze na dopravu apod.
Každý bude žít jako vězeň, řízený a kontrolovaný super-administrativou. A každý, kdo se odváží jakkoli odporovat, se okamžitě přestane pohybovat ve společnosti. Kombinace zdravotních kodexů a osobních úvěrových systémů ukázala Komunistické straně tuto možnou perspektivu, s níž má už mnoho lidí v Číně trpké zkušenosti.
Jedním slovem, takzvaný jednotný velký trh je v podstatě aktualizovanou verzí plánovaného hospodářství pod vládou digitální totality, tedy verzí 2.0. Téměř každý, kdo zná život v éře komunistického vůdce Mao Ce-tunga, ví, kam to vede a jak to končí.
Zajímavá poznámka: cestovní varování pro občany USA
Ministerstvo zahraničí USA vydalo 9. dubna varování před cestami do Číny. Píše se v něm: „Žádáme americké občany, aby zvážili cesty do Čínské lidové republiky z důvodu svévolného prosazování místních zákonů a omezení souvisejících s covidem-19. […] Američtí občané by navíc neměli cestovat do zvláštní administrativní oblasti Hongkongu, provincie Ťi-lin a města Šanghaje kvůli omezením souvisejícím s covidem-19 a riziku oddělení rodičů a dětí.“
V cestovním doporučení se uvádí, že čínský režim „používá svévolné zatýkání, aby přiměl jednotlivce k účasti na místním vyšetřování a získal vliv na zahraniční vlády“.
Čína je již známá svou „diplomacií rukojmích“. V červnu loňského roku madridská skupina pro lidská práva Safeguard Defenders informovala o tom, že Čína provádí „státem sponzorované masové únosy“, při nichž čínská policie „nechá zmizet“ lidi bez soudního příkazu. Tento systém je známý jako Residential Surveillance at a Designated Location (RSDL).
Zakladatel a ředitel skupiny Peter Dahlin v analýze pro Epoch Times uvedl, že obětí RSDL může být až 100 000. Dahlin dále turisty varuje, že „s agresivnější komunistickou Čínou, která je ochotna uvěznit cizí občany, aby dosáhla svého, vše nasvědčuje tomu, že se cizinci stanou častějším cílem RSDL.“
(4 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading... 
Čína si hlavně na celosvětovém příkladu uvědomila, že pomocí centrálně řízených lockdownů může zasahovat do tržních procesů, ovlivňovat ekonomické a politické mechanismy, vydírat a likvidovat nepohodlné subjekty, ovládat masy lidí. A co je nejdůležitější ! Vše to může obhájit bojem proti epidemii ! Přece všem jde hlavně o zdraví a plnohodnotný život občanů :)))
Američani měli svůj boj proti „světovému terorismu“ a Guantánamo. Čína se rychle učí, moc dobře ví jak tohoto nástroje využít a schovat za něj své zájmy.