Je už úplně lhostejné, že byly roušky nezákonné …

Soud konkrétně konstatoval:

Povinnost posoudit rizika související s ukládanou povinnosti přitom odpůrci ukládá přímo pandemický zákon. Je tedy jeho úkolem se touto otázkou řádně zabývat a zhodnotit jednotlivá rizika, jejichž míra může být u jednotlivých skupin osob rozdílná. Mimořádná opatření upravující povinnost ochrany dýchacích cest se proto musí otázkou těchto rizik u jednotlivých skupin osob alespoň rámcově zabývat, neboť jen v takovém případě mohou být stanovené povinnosti dostatečně vysvětleny. Zhodnocení těchto rizik je však třeba provést nejen u skupin osob určených podle věku, ale také v případě skupin osob vykazujících jiný specifický znak (např. osoby, které již onemocnění prodělaly nebo jsou očkované) a důsledně vysvětlit, jaká je míra rizikovosti určité skupiny osob z hlediska možnosti dalšího šíření (ostatně s kritériem očkování odpůrce v jiných svých opatřeních běžně pracuje a považuje jej za důvod, pro který u očkovaných osob neplatí povinnost karantény). Případná rizika spojená s dlouhodobým zakrýváním dýchacích cest přitom nelze brát na lehkou váhu a překlenout je prostým konstatováním, že opatření odpůrce zavedl v zájmu ochrany obyvatelstva před onemocněním COVID-19. Ochrana veřejného zdraví totiž nezahrnuje pouze ochranu před tímto onemocněním.

Osobně se divím tomu, soudcům najednou vadí, že v opatření chybí zhodnocení přiměřenosti. Tolikrát jsme se ponižovala a doprošovala se jich, aby zhodnotili nepřiměřenost mimořádných opatření kupř. s ohledem na psychické, ekologické, ekonomické a zdravotní důsledky všech těch pandemických nesmyslů a jedinou odpovědí mi byl pomyslný vztyčený prostředník! Dnes ale ňoumové v talárech vymysleli následující:

Samotné zhodnocení přiměřenosti zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob v odůvodnění napadeného opatření rovněž chybí. I tento požadavek přitom explicitně stanoví § 3 odst. 2 pandemického zákona. Odpůrce byl tedy povinen identifikovat i práva a oprávněné zájmy osob, do kterých opatření zasáhne, a následně s ohledem na analýzu epidemiologické situace a zjištěná rizika a jejich pravděpodobnost racionálně zhodnotit, která epidemiologická rizika má smysl v zájmu zachování běžného chodu společnosti podstoupit a která již nikoli.Přestože Nejvyšší správní soud respektuje, aby odpůrce postupoval v souladu s principem předběžné opatrnosti a bral tak do úvahy v zásadě nejhorší možné varianty z těch, co mohou nastat, nemůže tento princip vést k absolutní preferenci opatrnosti. Dostatečně srozumitelné a přesvědčivé vysvětlení, proč jsou vymezené činnosti rizikové a proč převažuje zájem na ochraně dýchacích cest nad eventuálními riziky, je důležité nejen proto, že adresáti opatření jsou zahlceni protichůdnými informacemi, ale také proto, že řádné odůvodnění umožňuje odpůrci, aby již při jeho zpracování sám odhalil problematické aspekty daného opatření a včas je odstranil a minimalizoval tak zásah do práv a oprávněných zájmů dotčených osob.

Říkám si, proč najednou soudci obrátili? Že by se jim v jejich makovičkách rozbřesklo, to si nemyslím. Jsou nadále nepochybně plně na straně státu a poplatní čemukoliv, co bude oficiální propagandou. Možná ale, že si naivně myslí, že je virus pryč, na podzim 2022 se už nevrátí, tak si chtějí vylepšit pochroumanou reputaci trochou vzletných frází. Nic jiného v tom nebude, abyste třeba nejásali, že se něco pohnulo směrem k lepšímu. Kdepak, právní stát zemřel dávno, možná už před pandemií nebo dokonce ani nikdy nežil, my jsme si toho jen nestačili všimnout.

Já sama nevěřím právu, nevěřím soudcům, nevěřím vládě, nevěřím už nikomu a ničemu, jen nejbližším přátelům, těm novým, které jsem za covidu získala. Věřím ale tomu, že i z takové mizérie, ve které se právě teď nacházíme, vedou cesty ven a že může být zase líp. Jedním ze způsobů, jak si dělat život krásnější, je se smát. proto jsme si i na tomto ušmudlaném rozsudku našla cosi veselého – no není legrační, že NSS dnes za nezákonné prohlásil opatření vydané 4. 5. 2021. Ano, rok jim trvalo, než ze sebe něco vysoukali. Takový my máme, prosím pěkně, soudní systém, který měl hájit lidská práva a svobody… ale já nepláču, nelomím rukama, ale vysmívám se takovým charakterům na soudcovských postech.

Zpracováno podle rozsudku NSS ze dne 5. 5. 2022, č.j. 3 Ao 4/2021 – 119, dostupný na www.nssoud.cz

P. S.: Doufám, že se Davidovi pokoušeli volat nějací novinářští a že je opět poslal, tak jako dřív, přesně tam, kam patří za všechno zlo, které (nejen) za poslední dva roky napáchali. Z té představy, jak musí spolknout takové ponížení, mám taky až škodolibou radost.