Aby vás to nepřišlo příliš draho!

Tak nám vláda vypnula dezinfromační weby. A s nimi pro jistotou i nějaké další.  Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že se moc neřešila nebezpečnost myšlenek, ale spíš množství čtenářů. Aeronet je v tomto totiž takový Blesk alternativy. A už je vypnut, protože my nejsme jako Putin a máme tu svobodu slova.

S Aeronetem se svezl i Petr Hájek a další. Akce zřejmě není ukončená, protože přibývají další nefunkční weby alternativy. 

S takovou zanedlouho dojde na Kydy, protože čtenáři Aeronetu a ostatních vypnutých webů se nasunou i sem a bude jen otázka času, kdy na to naši čučkaři přijdou. V posledních dnech se čtenost Kydů každý den skoro zdvojnásobuje… Takže si držte klobouky, jedeme z kopce a moje dilema, zda Kydy udržet, za mě vyřeší Vítek Čistič.

Až jednoho dne přijdete a Kydy nebudou fungovat, tak zkuste adresu s jinou než českou doménou.  Třeba www.vidlakovykydy.net. Vítkovo odhodlání vypínat samozřejmě poroste s přibližující se ruskou armádou, takže i když se budu snažit, je dost možné, že se mi to nepovede. Mám pět dětí, nebudu si dlouho hrát na hrdinu. 

Dovolte mi proto,  abych se s vámi pro jistotu rozloučil už předem. Protože nevíme dne ani hodiny, kdy Kydy začnou překážet.  Mrzelo by mě, kdybych vám nemohl dát sbohem. 

Udělám to jako Werich s Voskovcem:  “Na shledanou v lepších časech”. 

A teď krátký bojový úvodník:

Ukazuje se, že ruské jednotky postupují do nitra Ukrajiny rychlostí cca 40 km denně. Nedokážu posoudit, jestli je to v intencích současného válčení hodně nebo málo. Každopádně od včerejška má Rusko už nepopiratelnou vzdušnou nadvládu a ohrožené jsou už jen nízko letící vrtulníky. Pokud si Rusko může hlídat postup své armády ze vzduchu, tak může Ukrajina jejich postup trochu zdržovat, ale těžko to může vydržet dlouho.

Ukazuje se, že se Rusové vyhýbají boji ve městech, spíš je obkličují. Ukrajinské město je něco úplně jiného než třeba naše Praha. Oni tam ve stepích mají dost prostoru, takže z jedné strany města na druhou jsou to desítky a desítky kilometrů. Proto moc nevěnuju pozornost hlášením o vzdálenosti od Kyjeva a podobně, protože to moc neznamená. Ruský voják stojící u cedule “Kyjev” může být od prezidentského paláce ještě šedesát kilometrů daleko. Stejně tak sto platí třeba pro obklíčení Charkova trvá to dlouho a skoro to nejde, protože se musí urazit 200 km, aby se obklíčení uzavřelo. 

Úderné síly z Donbasu mají zřejmě za úkol na sebe navázat hlavní ukrajinské síly, takže teď nijak nepostupují, ale také neustupují, zatímco se za ukrajinskými zády uzavírá obklíčení. Včera večer se objevily zprávy, že Rusové jsou u Dněpropetrovsku. To je tak na půlce cesty mezi severem a jihem země. 

 Ukrajinská armáda se nezhroutila.  Minimálně na západní Ukrajině i v Kyjevě dokáže udržet pořádek, pořád má ještě přehled o svých jednotkách a je schopná alespoň improvizovaného velení. Je schopná směřovat posily víceméně na správná místa. Opět – nedokážu posoudit, jestli tato její schopnost byla Ruskem očekávána nebo podceňována. 

Obě strany samozřejmě pokračují v optimistických prohlášeních, ale ukrajinské pobídky, aby šli bojovat civilisté, aby dělali molotovovy koktejly, aby přišli bojovat i bojovníci ze zahraničí, tak nějak signalizují, že si uvědomují svoje limity a blíží se k nim. Ale na západě země je v podstatě klid a ukrajinští vojáci tam  ovládají situaci. Panika se nekoná. 

Přemýšlím, jak interpretovat Putinovo prohlášení k ukrajinské armádě ať svrhne vedení Ukrajiny, že se pak spolu domluví. Je to jen způsob jak vnést paranoiu do vrchních pater ukrajinské moci?  Nebo je v tom něco jiného? Setkali se Rusové s mnohem silnějším odporem než čekali? 

Ztráty jsou zřejmě na obou stranách zatím ve řádu stovek životů. Což spíš ukazuje na velmi opatrné bojování a snahu toho víc obklíčit než pozabíjet. Samozřejmě, čím déle bude válka trvat, tím méně zůstane ohledů.  

Jo, ještě jedna nepotvrzená zpráva od příbuzenstva – Rusové mají prý speciálně spadeno na Olexadra Turčinova, prý existuje přímý rozkaz nenechat ho utéct. 

***

A teď už dnešní text:

My Češi (a Slováci) máme jednu moderní dějinnou nevýhodu. Před třiceti lety jsme si prožili naprosto pohodičkový rozpad východního bloku. Architektura evropského uspořádání se rozpadla, bylo pár demonstrací, pár nakládaček od Lidových milicí a pak komuistický parlament zvolil oblíbeného disidenta za prezidenta, tomu zatleskali v Kongresu a bylo to.  Pak jsme chvíli měli inflaci, ale také kupu příležitostí, kradlo se, ale jak vidno, pořád je co krást, my se naučili žít v novém světě a dneska nám to už ani nepřijde.

My jsme měli prostě štěstí. Svět se otřásl, rozpadl se Sovětský svaz a u nás kvůli tomu nevyhořel jediný barák. Armáda nevyjela, nestavěli jediný pomník padlým hrdinům, neproběhly žádné masové popravy, z bývalých aparátčíků se hladce stali podnikatelé a nadšení podporovatelé demokracie, i nového protektora jsme si brzy našli, se Slováky se poklidně rozdělili,  do NATO jsme vstoupili, začali jsme vyrábět pro Německo… prostě to dobře dopadlo.

A tak máme dneska tendenci se na dějinné otřesy těšit, protože to přece znamená, že přestanou ty děsné vládní kecy, které se nedají poslouchat. Změna dějin přece znamená jen to, že jedni zalezou a vylezou nějací jiní.

V Bosně by to asi lidi viděli jinak… Tam vědí dobře, co to znamená, když se zatřese svět a vylézají ze skříní dlouho hromadění kostlivci, když se z bývalých přátel stávají nepřátelé, co na sebe střílejí, když umírají především nevinní lidé a můžete na to jen tak koukat.

Podobné to mají Rusové. Ti také zažili, jaké to je přijít skoro o všechno, mít horší ekonomickou zkázu než byla Druhá světová válka, stát před rozpadem všeho a ještě do toho vést nesmyslné boje kdesi na Kavkaze…

O dějinných otřesech by mohli vyprávět lidi v Sýrii, Lybii, Afghanistánu… ale zajímavý pokec by byl také třeba s Katalánci, Žlutými vestami, s Američany, kterým Tálibán ustřelil nohu a oni teď z lásky k vlasti doma chcípají na ulici…

Chci tím říci, že dějinné otřesy vypadají spíš jako současná válka na Ukrajině než jako český plyšák a já moc nevěřím, že budeme mít podobné štěstí na poklidnou změnu dvakrát.

Před pár týdny jsme ještě řešili Zelený úděl a počítali jsme ty zvýšené náklady. Nu, Zelený úděl je pasé, ale přichází Putinův úděl a ten bude ještě dražší…. To hážu jen tak do diskuse… že grýndýl byl vlastně ještě dobrej.

Včera jsem poslouchal naší ministryni obrany Černochovou, která horlila, že nejsme jako Putin a že právo je nám svaté. Ona si také asi myslí, že se nám nemůže nic stát, že právo je snad ještě lepší než zbraň. Ona si nepředstavuje, že bychom mohli být stejně opuštěni a prodáni jako zůstala opuštěná Ukrajina. Kterou všichni poplácávali po ramenou, zaklínali se jejími svatými právy… a teď… teď tam přicházejí o všechno. Zatřeste světem a běžte se podívat koho to zavalilo. Vždycky ty chudé.  Naši papaláši si ještě troufají – spoléhají na papíry, které nakonec při otřesu nic neznamenají, stejně jako nic neznamenaly všechny ty Bidenovy návštěvy u Zelenského.

Při otřesu dějin rozhoduje síla. Ta síla, kterou Rusko obezřetně a dlouhodobě budovalo. Síla zbraní, síla spojenectví.  Nedělám si iluze, že kdyby Rusko bylo slabé, tak teď jiné vrtulníky a jiné drony létaly klidně nad Moskvou a nejmenovalo by se to zákeřná agrese, ale operace Svoboda pro Rusko a nikdo by neřešil ani válečné zločiny ani kolaterální škody.

Mimochodem – moji příbuzní už z Ukrajiny nemohou – je stanné právo a všichni muži od 18ti do 60ti musejí zůstat. Případné neuposlechnutí je dezerce a víte jak se dezerce za války trestá. Právě tento rozkaz tak nějak dost změnil jejich smýšlení. Najednou zjistili, že jsou v jatečném věku a mají bojovat proti velmoci, která je osm let upozorňovala, že to tak nenechá. Nevěřili tomu. Věřili ve spojence, věřili v Západ… věřili stejnými slovy, jako ministryně Černochová. A pak můžete ruské válečné lodi odpovědět jedině fakáčem. Ale nic jiného nemáte.

Včera v diskusi zaznělo, že jediná naše síla je síla zbožných přání. 

Hele, kde se vzala, tu se vzala, najednou tu stojí nová mocnost. Ne Rusko. Ale Rusko s Čínou dohromady. Euroasijský blok. Silný tak, že se o tom Brežněvovi nezdálo v nejdivočejších snech. A začali pěkně zhurta. Starý svět se rozpadá, na Ukrajině už to všichni vědí, tady už si to leckdo začíná uvědomovat.

Chce se mi zvolat: Běžte rychle jednat s Putinem. Protože tohle není jeho sóloakce. Tohle je první vystoupení nové rusko čínské velmoci. Běžte jednat, přestaňte machrovat, ustupte mu a kupte nám tím čas. Abychom mohli tady u nás v Evropě změnit všechno. Abychom měli čas zesílit, abychom měli čas využít náš potenciál. Protože jestli budete dál pokračovat v tom, co jste dělali doteď, dál budete machrovat, dál povedete řečičky, tak vám pak nezbyde se dívat, jak tu lítají bojové vrtulníky a ozývají se výbuchy. Nikde není řečeno, že tomu unikneme. Nevěřte smlouvám, jak věřili Ukrajinci. Nevěřte garancím. Pravdu má ta strana, která má větší kanóny.

Uspěju u vás politiků alespoň s primitivní úvahou, že když padne Ukrajina, tak se naše slavné demokratické síly zmenší o 200 tisíc mužů, které Putin už nemusí brát do úvahy?

Běžte s Putinem jednat, než padne Kyjev. Protože pokud Putin na Ukrajině zvítězí, tak bude nesnesitelný. Bude mnohem méně ochotný se s vámi bavit než teď. Ne, fakt není místo na silácké řečičky.  Není na místě hrát si na hrdiny. Až válka na Ukrajině skončí, tak bude mít Putin větší požadavky, ne menší. Jste si fakt spolu s Lipavským jistí, že Putin tuhle válku prohraje? I když už klepe na Kyjev? Abyste za pár týdnů nezjistili, že Ukrajina na vás nově plive, protože půlka tamních lidí má Rusko ráda a ta druhá vám bude mít za zlé, že jste jim nepomohli, jen jste je poštívali proti Rusku. Běžte s Putinem jednat teď. Teď se dá ještě ledacos domluvit. Ale pokud ruský generální štáb za týden zjistí, že obsazení Ukrajiny s její  dvousettisícovou armádou bylo snadné, co si asi pomyslí o vás?

Když strýček Joe  nepomohl Ukrajině, můžete se spolehnout, že pomůže nám? Ukrajině nepomohl, i když měla dvousettisícovou armádu…

Běžte jednat, dokud je ještě o čem. Abyste brzy nezjistili, že proti vám nestojí věčně ožralí mužici ze zemljanek, ale největší současná průmyslová velmoc v zastoupení. Běžte jednat, aby vás pak dnešní silná slova nepřišla draho. Když se otřásá svět, tak to zpravidla není sametové.

Jestli se v příštích dnech dozvíme, že se Čína vyloďuje na Taiwanu, tak už budete jednat jen o kapitulaci.