Američané si o volbách rozhodně nemyslí, že by byly křišťálově čisté

Bývalý premiér Stanislav Gross řekl o financích na koupi svého luxusního bytu, že jsou „křišťálovější než čisté”. Poté musel po osmi měsících ve funkci odstoupit z premiérského postu. Americký volební proces je podobně „křišťálově čistý”, a proto se většina Američanů domnívá, že se ve volbách podvádí. Zdroj všech informací v odkazech na konci článku nebo v textu.

Průzkum agentury Rasmussen Reports uvádí, že přes 60 % občanů USA si myslí, že nadcházející volby budou ovlivněny podvody „velmi” nebo alespoň „částečně”. Nemyslí si to jen republikáni, u nichž se podvodů obává 83 % voličů, ale i 55 % demokratů.

(1) Náhodné problémy v klíčových volebních okrscích

Mimořádných událostí, ke kterým došlo během voleb v roce 2020 je více, ale většina Američanů uvádí zejména fakt, že v kritických volebních okrscích rozhodujících států došlo v roce 2020 během volební noci z různých důvodů k historicky bezprecedentnímu přerušení sčítání hlasů v okamžiku, kdy Donald Trump ve všech státech vedl na základě dosud sečtených hlasů. Například v Pensylvánii měl Donald Trump po sečtení 74 % hlasů náskok více než 12 %, ve státě Georgia po sečtení 91 % hlasů náskok ve výši 2,5%.

Sčítání bylo přerušeno pouze v takzvaných „swing states”, tedy státech, kde se volby pravidelně rozhodují, neboť nejsou ani jasně republikánské ani převážně demokratické. A sčítání bylo přerušeno pouze v nejdůležitějších volebních okrscích každého takového státu. Poté, co bylo sčítání hlasů po přerušení obnoveno, ztratil Donald Trump svůj náskok, neboť v posledních dávkách zejména korespondenčních hlasů měl výraznou převahu Joe Biden.

Pozn. redakce: Kontroloři informací uvádějí, že sčítání „nebylo přerušeno”, ale pro Američany zůstává faktem, že ani dva dny po konci voleb nevěděli, kdo vyhrál.

(2) Peníze od Facebooku

Před volbami v roce 2020 utratil majitel Facebooku Mark Zuckerberg dosud nevídanou částku ve výši 420 milionů dolarů na podporu voleb v klíčových státech. Například ve Wisconsinu byly peníze od Zuckerberga použity na financování „asistentů”, kteří pomáhali voličům opravovat špatně vyplněné hlasovací lístky nebo odpovídali na otázky voličů.

Podle New York Post zvítězil Joe Biden ve 23 volebních okrscích z 25, které od Zuckerberga dostaly alespoň 1 milion dolarů. Nezávislí novináři zjistili, že ve státě Georgia bylo ve volebních okrscích, které využily Zuckerbergovy peníze, procento hlasů pro demokratického kandidáta v průměru o 2,3% hlasů vyšší v roce 2020 v porovnání s rokem 2016. V ostatních volebních okrscích byl poměr hlasů pro demokraty přibližně stejný.

Agentura AP reagovala na tvrzení na sociálních sítích, že Zuckerberg „utratil 400 milionů dolarů na to, aby zvolili Joe Bidena”, článkem, ve kterém uvádí, že takové tvrzení postrádá kontext. Mark Zuckerberg nedal peníze Joe Bidenovi, ale dvěma neziskovým organizacím na to, aby pomohly „různým vládním volebním komisím”.

Dary přišly v době, kdy se volební štáby potýkaly „s přechodem na hlasování poštou” a tiskový mluvčí Marka Zuckerberga uvedl, že financování pomohlo „zajistit, že lidé mohou volit”.

(3) Bitva právníků

Za poslední čtyři roky došlo v USA k velkému množství poslaneckých i právních bitev na téma volebních pravidel. Ihned po volbách v roce 2021 podali demokraté v Kongresu návrh zákona, podle kterého by bylo možné ve všech státech hlasovat bez nutnosti prokázat se nějakým dokladem totožnosti nebo který zaváděl možnost hlasovat poštou v podstatě bez omezení. Zákon neprošel.

(4) Jednostranná kontrola

Republikáni měli 40 let omezenou možnost kontrolovat integritu volebních procesu. V roce 1981 totiž žalovala Demokratická strana republikány, že protizákonně omezovali možnost zejména černošských a hispánských voličů účastnit se voleb ve státě New Jersey.

Žaloba skončila dohodou mezi demokraty a republikány, nad jejímž uzavřením dohlížel soud a podle které byla omezena možnost Republikánské strany účastnit se kontroly voleb a vysílat volební pozorovatele do volebních místností. Jednotlivý volební kandidát mohl vysílat své pozorovatele, ale bez jakékoli podpory strany.

V dohodě se v odstavci 2 e) doslova píše, že Republikánská strana se „zdrží jakýchkoli aktivit na zajištění integrity hlasovacích lístků ve volebních místnostech nebo okrscích”, které jsou podle definice dohody rasově smíšené.

Dohoda se vztahovala na všechny státy Unie a zůstala v platnosti po dobu téměř čtyřiceti let. Soudce jmenovaný demokraty opakovaně vyhověl žádostem demokratů o její prodloužení. Platnost dohody skončila v roce 2018.

(5) Seznamy voličů ze záhrobí

Velkým problémem jsou v Americe seznamy oprávněných voličů. Jsou na nich stovky tisíc neplatných jmen, lidé, kteří se odstěhovali, zemřeli nebo i ilegální přistěhovalci. Problémem je, že na každé jméno na hlasovacích seznamech lze poslat korespondenční hlas, jehož autenticitu je obtížné zkontrolovat a některé státy v minulých volbách ani žádnou kontrolu neprováděly. Není to nic nového, již v roce 2000 upozornila komise, ve které seděli republikáni i demokraté, že „hlasování poštou zůstává největším zdrojem potenciálních podvodů”.

Republikánská strana se od posledních voleb poučila. V mnoha státech dosáhla za pomoci žalob „vyčištění” volebních seznamů. Například:

Severní Karolína (klíčový stát)

Celkem bylo z voličských seznamů odstraněno 747 tisíc neplatných jmen. To je téměř 11 % oprávněných voličů.

Nevada („méně” klíčový stát)

Stát byl pod tlakem žaloby donucen vymazat z voličských seznamů přes 90 tisíc jmen (cca 5 % oprávněných voličů).

Výše uvedené jsou pouze příklady z poslední doby. K čištění voličských seznamů došlo ve více státech.

(6) Hlasování poštou

Před volbami v roce 2020 podali demokraté dosud nevídané množství žalob, jejichž cílem bylo změkčit pravidla pro kontrolu korespondenčních hlasů. Klíčový stát Pensylvánie tak například vůbec nekontroloval podpis na hlasovacím lístku proti podpisovému vzoru.

Republikáni poté, co byla za šéfovou jejich štábu zvolena Lara Trump, přešli v posledním roce do právní protiofenzivy, která přinesla výsledky.

V září rozhodl nejvyšší soud státu Pensylvánie, že hlasovací lístky zaslané poštou, u kterých není řádně vyplněné datum, nebudou považovány za platné. Demokraté se chtějí odvolat.

A minulý týden rozhodl federální odvolací soud, že při hlasování poštou nesmí být hlasovací lístky, které jsou doručeny po termínu voleb, započítány. Rozhodnutí soudu ovlivní řadu států, které v minulých volbách považovaly pozdě doručené hlasy za platné. Korespondenční hlasy, které byly sčítány po datu voleb, byly těmi hlasy, jež rozhodly v minulých volbách o vítězství Joe Bidena.

(7) Ilegální imigranti a cizinci

Právo volby pro migranty bez státní příslušnosti není žádná konspirační teorie. V roce 2021 schválili v New Yorku zákon, který dával migrantům právo volit v obecních volbách. Teprve soud rozhodl, že takový zákon je v rozporu s Ústavou.

Stát Virginie odstranil z volebních seznamů jména občanů, kteří při sčítání lidu sami sebe označili za občany jiného státu. Bidenovo ministerstvo spravedlnosti Virginii za tento akt zažalovalo, neboť k výmazu došlo ve lhůtě méně než 90 dnů před volbami, což je zákonná lhůta pro změny ve voličských seznamech. Soud první instance Bidenově ministerstvu vyhověl a výmaz zakázal. Teprve Nejvyšší soud řekl tento týden, že Virginie může cizince vymazat z voličských seznamů, byť tři liberální soudkyně byly proti.

Ve státě Arizona podala republikánská organizace žalobu na státní volební komisi, ve které ji viní, že na jejích voličských seznamech je více než 218 tisíc občanů, kteří nedoložili doklad, jenž by dokazoval, že jsou občany USA. Nicméně arizonský soud již rozhodl, že se budou moci zúčastnit listopadových voleb.

Stát Texas zahájil vyšetřování s cílem zjistit, zda v jejich státě nedochází k zápisu ilegálních imigrantů na voličské seznamy. Proč je to problém? Na každé jméno na voličském seznamu lze zaslat korespondenční hlas.

V tiskové zprávě uvádí texaský státní zástupce, že různé neziskové organizace již rozmístily své stánky před úřady, které vydávají řidičské průkazy, a nabízí příchozím zápis na voličské seznamy. Republikáni již dříve oznámili, že Bidenova administrativa rozdává ilegálním imigrantům formuláře, na jejich základě mohou být zapsáni na voličské seznamy.

(8) Hlasování bez občanky

V patnácti amerických státech mohou voliči hlasovat u voleb, aniž by se museli prokázat jakýmkoli dokladem totožnosti. Nejvolnější pravidla má Kalifornie, která v září tohoto roku dokonce zákonem zakázala volebním komisím, aby po voličích vyžadovaly doklad totožnosti. Výjimkou je první registrace voliče na voličském seznamu.

Podle posledního průzkumu agentury Gallup podporuje nutnost prokazovat se u voleb dokladem totožnosti 84 % Američanů.

Během rozhovoru mezi nezávislým novinářem Joe Roganem a Donaldem Trumpem řekl Joe Rogan to, co si myslí většina Američanů. Jediný důvod, proč může být někdo proti dokladu totožnosti u voleb, je jeho úmysl podvádět.

(9) A tento týden…

V Pensylvánii oznámila státní zástupkyně okrsku Lancaster, že policie odhalila rozsáhlé podvody s registrací voličů na základě falešných adres a podpisů. Jednalo se o tisíce žádostí o zápis na voličské seznamy, které byly podány těsně před uplynutím lhůty. V dalších dvou okrscích v klíčovém státě Pensylvánie probíhá vyšetřování obdobných podezření.

Ve státě Colorado oznámili tento týden, že hesla k přístupu do volebního softwaru byla omylem zveřejněna na webových stránkách volební komise. Mluvčí komise řekl, že se občané nemají čeho obávat, neboť se jednalo „pouze o jedno ze dvou hesel, které je nutné k přístupu do systému”.

Republikáni vyšetřují oznámení z Michiganu, ze kterého vyplývá, že díky chybě v systému byl jeden hlas počítán vícekrát. Média hlavního proudu to okomentovala tak, že pokud „je v databázi jeden volič uveden na více řádcích, ještě to neznamená, že jeho hlas bude započten vícekrát”, a že to je přeci „jasné”.

Zástupkyně státu Michigan oznámila, že detekovali „programovací problém” ve volebních přístrojích, které registrují a sčítají hlasy. Problém se týká více států.

Pozn. redakce: Volební přístroje dodávala firma Dominion, která má kořeny ve Venezuele.

Post scriptum

Pozn. redakce:

Každý se může zeptat sám sebe, jak by reagoval a jaký by měl pocit z „čistoty” voleb, kdyby v České republice:

Některý z českých miliardářů, jehož volební preference jsou jasné a neskrývané, poskytnul desítky milionů korun „na pomoc během voleb”.

Lidé mohli chodit hlasovat bez občanky a na voličských seznamech byly stovky tisíc neplatných jmen.

Vláda rozdávala ilegálním imigrantům formuláře, na jejichž základě mohou být zapsáni na voličské seznamy.

Voličské seznamy byly zbaveny neplatných jmen pouze, pokud to někdo zažaluje.

Jedna ze stran chtěla zákonem prosadit hlasování bez jakéhokoli dokladu totožnosti.

Strana u moci žalovala volební komisi, která chce z voličských seznamů odstranit cizince.

Jedna ze stran nemohla kontrolovat integritu sčítání hlasovacích lístků, protože jí to soud zakázal na 40 let.

Lidé mohli posílat korespondenční hlasy bez datumu a bez podpisu a jejich hlasy by byly započítány i tři dny po datu voleb.

Volební hlasy sčítal software, jehož přístupová hesla byla veřejně přístupná a u kterého byly zjištěny „programovací problémy” těsně před volbami.

Pokud by občanům České republiky nic z toho nevadilo, mohou kritizovat více než polovinu americké veřejnosti za to, že je paranoidní.

Otázka, kterou si mohou položit lidé v České republice, je následující:

Jsou informace zde uvedené důležité pro lepší pochopení toho, co se v USA děje? A pokud ano, proč je relativně obtížné se k nim dostat a co to říká o kvalitě a šíři informací, které jsou občanům standardně předkládány?