Ať to řeknou na rovinu: Blbci prostě nesmějí některé věci číst

Hledání pravdy je složitý proces. Dokazují to pravidla, která demokratická společnost používá v soudním procesu, jenž má určit, zda je obviněný vinen, nebo ne. Proces postavený na myšlenkách antického Řecka a Říma pilovalo lidstvo po staletí s cílem zajistit, že pravda bude nakonec odhalena. Koneckonců v mnoha případech závisí na jejím nalezení lidský osud.

Obecné principy procesu jsou jednoduché. Na jedné straně státní zástupce, na druhé strana obžalovaná, soudce a porota. O pravdě, tedy o vině či nevině, ale nerozhoduje státní zástupce, ale porota, která posoudí argumenty a důkazy podporující pravdu státního zástupce v porovnání s pravdou a důkazy obhajoby. Soudce bedlivě dozoruje, aby obě strany dodržovaly stanovená pravidla při předkládání svých pravd.

A na čo taký proces, Kefalín

Z nějakého důvodu se vlády, které se nazývají demokratické, začaly domnívat, že takový proces je zastaralý a pro hledání pravdy zbytečný. Že v procesu hledání pravdy v běžném životě není třeba ani obhajoba, ani soudce. Že stačí státní zástupce, který lidu, jenž je v tomto případě porotou, předloží svojí představu o pravdě.

Milá poroto,tady je naše pravda. Obhájce by vás zbytečně mátl a ani byste to nepochopili!

V politice jsou porotou občané

Pokud by jakákoli vláda přišla s návrhem podobného soudního procesu, snad by nebylo nejmenších pochyb, že se jedná o vládu inspirovanou nejtemnějšími momenty nejhorších režimů. Pokud však vláda uplatní podobná pravidla pro hledání pravdy v politických názorech, je schopna relativně úspěšně tvrdit, že brání demokracii před lží a dezinformací. Její tvrzení je arogantní urážkou poroty a popřením elementární logiky.

V procesu hledání pravdy zejména v politice a záležitostech, které se jich osobně dotýkají, jsou porotou občané. Oni sami se rozhodují, komu a čemu budou věřit a proč.Pokud vláda mezi řádky tvrdí, že občané jsou natolik nesvéprávní, omezení, či jinak nevzdělaní, že se nemohou rozhodnout sami a že to za ně musí udělat kontroloři informací, měla by to rovnou bez obalu říci. Je slabošské schovávat se za plytké fráze o obraně demokracie.

Prostě blbci nemohou některé věci číst. Ještě by si mohli myslet nějaké nesmysly.

Čeho se tak bojí?

Bojí se vláda, že se nějaký člen poroty nechá zblbnout obhajobou? Porota má v případě občanů mnoho členů a omyl několika není v žádném případě důvodem pro zákaz předkládání argumentů obhajoby.

Bojí se šílených teorií? Pokud si vláda myslí, že někdo šíří lži a dezinformace, mělo by jí činit neskonalé potěšení demonstrovat porotě, svým občanům, jak lživá jsou tvrzení obhajoby. Udělat v očích poroty z obhajoby naprosté pitomce. Musí platit, že čím větší lež, tím snadnější je přesvědčit porotu. A je-li to důmyslná lež, naučí se vláda důmyslně argumentovat a důvěra v ní vystřelí do oblak. Trvale.

Někdo napíše, že Země je placatá, a vláda mu to zakáže říkat, protože tomu někdo může věřit. Na obranu demokracie?

Bojí se jiného názoru?

Cena je vysoká

Cena, kterou platí společnost za to, že nikdo nemůže psát, že je Země je placatá, je výrazně vyšší než pár lidí, kteří straší ostatní, ať nechodí na konec světa. Cenou je stádní mentalita a umlčení všech jiných názorů, často nesmyslných, ale občas naopak oči otvírajících.

„Když si všichni myslí to samé, nikdo příliš nepřemýšlí”, řekl Walter Lippman, americký novinář.

Svoboda slova není absolutní

Svoboda slova nepochybně není absolutní. Nikdo nemá právo beztrestně volat v přeplněném sále „Hoří” nebo slovy amerického soudce „vyvolat nebezpečí, které je tak bezprostřední, že neexistuje jiná možnost”. Ale politický názor na cokoli rozhodně nespadá do kategorie bezprostředního nebezpečí.

Okénko do historie

V roce 1976 odsoudila komunistická vláda členy kapely The Plastic People of Universe za výtržnictví. Ve vykonstruovaném procesu napařili dvěma členům kapely nepodmíněné tresty.

V roce 2022 vláda České republiky hájící demokratické principy ze dne na den zakázala webové stránky, které podle ní šířily nesprávné informace. Vyvlastnila soukromý majetek. Bez procesu. Ztracena v překladu zůstala informace, že zakázala například i stránky pravyprostor.cz, které byly všechno, jen ne proruské, což byl údajný důvod zákazu.

Na rozdíl od komunistické vlády se demokratická vláda ani nesnažila předstírat nějaký vykonstruovaný proces.

Občané jsou svého štěstí strůjcem

Hájit svobodu slova, když někdo říká „Ty jsi úžasný!”, umí každý. Ale je třeba to udělat i v případě, když někdo říká „Ty jsi debil!”.

Pokud se lidé domnívají, že se cenzura zázračně zastaví u pravyprostor.cz, historická zkušenost je jasná. Budou překvapeni.