Bye bye

LIBOR ČÍHAL

Včera v Berlíně dekoroval německý prezident amerického prezidenta Bidena nejvyšším státním vyznamenáním, od roku 1949 dostal toto německé vyznamenání pouze Bush senior. Jaké výjimečné zásluhy oproti Kennedymu, Reaganovi, Nixonovi má válečný štváč vysokého kalibru, podezřelý z demolice klíčového plynovodu do Evropy, který dovedl evropskou závislost na USA do zhoubného stupně. Pováleční američtí prezidenti přáli evropskému ekonomickému rozvoji, naopak Biden je strůjcem neparalelní destrukce evropské ekonomiky. Tento člověk způsobil německé ekonomice největší údery od světové války, Bidenovo zahraniční působení je tragické a pro celou Evropu absolutně škodlivé. Bidenova bizarní subvenční politika vytvořila kolem USA ochrannou zónu bránící evropskému importu a vedla k masovému úprku firem z Německa do USA. Dík Bidenovi mohl propuknout hrůzný vojenský konflikt na východní Ukrajině, který skončí evropským fiaskem. Z nebezpečného západního tažení proti Rusku profituje zjevně pouze americké hospodářství. Bez Bidenova svolení by nemohlo dojít ke zničení plynovodu z Ruska, což byl největší teroristický útok proti evropské infrastruktuře od světové války, bez levných ruských energetických dodávek nemá evropská ekonomika šanci obstát ve světové soutěži.

Když v Kennedyho epoše dvacetiletý Biden vstupoval do politiky byla Amerika světovou inspirací téměř ve všech oblastech lidské aktivity. Byla to vysněná velmoc. Když v prosinci 2021 Biden několikrát Putinovi telefonoval a vyhrožoval sankcemi, které svět nepoznal, pokud spustí operaci proti Ukrajině, svět se domníval, že se jedná o plané americké zastrašování. Překvapovala forma této politiky, vyhrožování a sankce už v té době byly páteří americké zahraniční politiky. Když se počátkem tisíciletí ukázalo, že Putin je překážkou rozložení Ruska, americká politika odkryla svou pravou tvář. USA usilovaly o vytlačení Ruska z evropského prostoru a sankcemi všeho druhu se snažily bránit rozvoji ruské společnosti. Agresívní nepřátelství USA a Západu proti Rusku gradovalo známou ukrajinskou hrou. Liberální globalisté hlásají globálně propojený svět volného obchodu a financí, ale v okamžiku, kdy mají pocit, že by se v něm mohla posunout rovnováha zájmů, volí nejbrutálnější metody, aby tomu zabránili. Může otevřená politika sankcí, vydírání a ponižování národů nastolit rozumné globální partnerství? V evropském prostoru jsme politiku vydírání a sankcí neznali ani v období studené války, tyto metody sem přinesla americká politika až v devadesátých letech.

Bidenovo politické vyčerpání splývá s jeho fyzickou slabostí, svět čeká od příští americké administrativy vitálnější politický posun. Biden v Berlíně prohlásil “Nemůžeme se vzdát, nemůžeme přestat Ukrajinu podporovat do té doby, než se domůže spravedlivého míru v normách OSN..” Problém je pouze v tom, že na spravedlnost máme každý jiný názor. Bidenova politika bude pokračovat už jen tři měsíce do inaugurace nového prezidenta a pak se dá očekávat něco diametrálně jiného s Trumpem, ale pravděpodobně i s Harrisovou. Je reálné očekávat, že oba kandidáti, pokud dostanou šanci od voličů, rychle ukončí ukrajinský konflikt, jsou do té míry pragmatičtí, že budou opatrnější s rozdáváním amerických miliard a bez nich se ukrajinská válka automaticky odpaří. Evropská unie by sice bojovala, ale na cizích tělech a pokud dotace, z kterých propagandisticky udělala hlavní smysl své existence, místo členským zemím pošle na Ukrajinu, hrozí ji revoluce.

Německý kancléř po volebních porážkách ve východních spolkových zemích a v situaci těžké ekonomické krize se posunul v náhledech na ukrajinský konflikt, je proti členství Ukrajiny v NATO a zdá se, že je neoblomný v odmítání dodávat Ukrajině rakety dlouhého doletu. Kancléř Bidenovi řekl, že Německo podporuje Ukrajinu nakolik je to únosné, Německo garantuje, že NATO nebude vtaženo do války a konflikt nepřeroste ve velkou katastrofu.

(1 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...