Čeká nás hypoteční krize? Vysoké úrokové sazby vypráší kapsy všem |

Sdílet článek:

Pomalu neuplyne týden, aby nám ekonomika nenadělila nějaký rekord. Poslední známý rekord přišel z průmyslu. Ceny průmyslových výrobců rostly v říjnu meziročně o 11,6 %. To je nejvíce od ledna 1992. Výrobní ceny přitom obvykle předcházejí růstu cen spotřebitelských. Centrální banka proto bude muset opět zvyšovat úrokové sazby. To může být ale pro řadu domácností likvidační, podobně jako když dostaly nové zálohy na plyn a elektřinu.

V pozadí růstu výrobních cen stojí dražší suroviny, dražší mezinárodní doprava, rozpad dodavatelských řetězců a nedostatek pracovní síly. Nejvíce to je vidět v automobilovém průmyslu. Tam dostává tržní ekonomika nejvíce zabrat. Už začaly přicházet zprávy, že kvůli výpadku výroby nových vozů začaly dramaticky zdražovat ojetiny, a to do té míry, že mírně ojetý vůz může být dražší než nový. Na nový vůz se totiž čeká mnoho měsíců, zatímco ojetý je k mání hned. To je naprosto zvrácené.

Aby nebylo špatných zpráv málo, zdá se, že problémy s nedostatkem čipů brzo přejdou na problémy s nedostatkem hořčíku, který dodavatelé komponent potřebují k dalšímu zpracování. Automobilky mezitím vydávají rozporuplné zprávy o tom, jak vážný problém to je. Někteří tvrdí, že mají zásoby na měsíce. Tak doufejme, že je to pravda. Nikdo nechce další odstávky výroby.

Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) mezitím už letos očekává výpadek až tří set tisíc nevyrobených aut. To představuje zhruba 260 miliard korun tržeb. O ty bude chudší hrubý domácí produkt. Není se proto čemu divit, že postupně všichni revidují očekávaný růst ekonomiky. Naposledy minulý týden zrevidovala směrem dolů výhled Evropská komise. Ta nyní očekává, že bude mít ČR druhý nejnižší růst v EU. Daň za závislost ekonomiky na automobilovém průmyslu je veliká.

Vysoká inflace už vedla Českou národní banku (ČNB) k výraznému zvýšení úrokových sazeb a zdá se, že sazby bude zvyšovat dál. To má brzdit růst cen. Jenže to je další rána pro český průmysl. Dá se očekávat, že mnoho firem přejde z korunového financování na eurové, které je podstatně levnější. Avšak je také podstatně rizikovější. Pokud by koruna oslabila, mohla by vést k růstu skutečného dluhu firmy. To jsme v posledních letech viděli třeba v Maďarsku.

Růst úrokových sazeb se už začíná projevovat na trhu nemovitostí. Ten začíná jasně brzdit. Zatímco ještě v srpnu činil meziroční nárůst objemu poskytnutých hypoték více než 75 procent, v září to bylo 38 a v říjnu už pouze 27 procent. Celkový poskytnutý objem úvěrů se ale i tak přiblíží rekordním 400 miliardám.

Trh nemovitostí se totiž zbláznil. Mám řadu osobních zkušeností, kdy jsem chtěl pro svého klienta koupit nějakou nemovitost a viděl jsem, jak mi mizí před očima. Lidé jsou dnes ochotni koupit cokoli za absolutně nesmyslné ceny. Vyjednávání o slevě se vypařilo jak pára nad hrncem. Naopak s vysokou poptávkou ceny během jednání rostou.

Dost mi to připomíná stav trhu nemovitostí v USA před necelými dvaceti lety. Tehdy šly nemovitosti také nahoru a centrální banka také začala zvyšovat úrokové sazby. Jenže pak se už úrokové sazby dostaly tak vysoko, že mnozí lidé přestali zvládat hypotéku, výsledkem čehož byla hypoteční krize. A něco podobného tady hrozí také. Myslím, že můžeme mít před sebou podobný scénář, jako jsme viděli s Bohemia Energy na trhu energií. Dokud šly ceny dolů, všichni byli spokojeni. Jejich business plán fungoval. Jakmile ale začaly ceny prudce růst, některé firmy se položily a to rozkolísalo trh. To samé je s hypotékami. Až přijdou nové fixace, mnozí to nezvládnou. Kromě energetické chudoby můžeme mít i hypoteční chudobu. Nejsem proto zastáncem prudkého zvyšování úrokových sazeb.