Češi kupují stále méně elektromobilů, vláda to chce spravit rozdáváním peněz nadnárodním firmám |

Sdílet článek:

Česko zůstává baštou odporu elektrifikace aut, letošní prodeje bateriových vozů se z už tak nízkých loňských čísel dále propadly. Politici tak v době údajného šetření hodlají vzít peníze místních daňových poplatníků a dát je firmám, které by si elektromobily mohly pořídit i bez toho.

O elektrických autech se v poslední době mluví od rána do večera. Z některých průzkumů se pak může i zdát, že lidé o bateriová auta stojí, když ale přijde na konkrétní kupní rozhodnutí, skutek kamsi utek’. Ostatně, pokud byste v rámci oněch studií za elektromobily dosadili vozy značek jako Ferrari či Lamborghini, pak jistě dostanete spoustu pozitivních odpovědí. Přesto jejich prodeje na celosvětových registracích tvoří jen zanedbatelné procento, neboť lidí, kteří si je skutečně mohou dovolit, je nakonec jen hrstka.

I když tedy někteří v průzkumech uvádí, že by si elektromobil zvolili jako své příští auto, většina tak neučiní. Důvodem jsou stejně jako u Ferrari či Lamborghini příliš vysoké ceny, k nimž se navíc přidávají obavy z nedostačujícího dojezdu a špatné infrastruktury. Ve finále tak zájem určují hlavně dotace, které mohou pořizovací cenu snížit na dostupnou úroveň, popř. fungují jako lákadlo na samy o sobě – však kdo by nechtěl něco dostat? Pokud ovšem vláda elektromobily takto nepodporuje, prodeje zůstávají na nule.

Česko je přitom přesně tím trhem, který dosud nebyl dotacemi výrazněji pokřiven, zvýhodnění spočívající v parkování parkování zdarma či bezplatném používání jinak placených silnic popostrčilo je koupi jen hrstku lidí. U nás tak byl loni jako v jedné z pouhých dvou evropských zemí loni zaznamenán pokles prodejů elektrických aut a v lednu letošního roku tento trend pokračoval. Prodáno bylo jen 182 elektrických aut, což oproti loňským 231 kusům představuje 11,2procentní pokles.

Z pohledu fanoušků elektromobility se přitom dá říci, že se blýská na lepší časy. Politici totiž schválili podporu elektromobility, na jejichž pořízení půjde 940 milionů korun. Pokud se nicméně podíváme podrobněji na schéma daného programu, pak jasně vidíme, kterak dochází k dalšímu plýtvání s penězi daňových poplatníků. Děje se tak navíc ve chvíli, kdy je Česko v rozpočtovém provizoriu a stát si musí půjčovat na pokrytí bezprecedentně schodkových rozpočtů. Vláda navíc nehodlá ani tak podporovat mobilitu vlastních občanů, místo toho hodlá jejich peníze doslova nacpat do chřtánu nadnárodních korporací.

Dotační program je totiž zaměřen na podporu podnikatelů, kteří mohou počítat s až 60procentním snížením kupní ceny. Dle expertů přitom prim v získávání dotací budou hrát velké nadnárodní firmy, u kterých sice v případě počtu zaměstnanců přesahujících 3 000 klesá dotace na 40 procent, ovšem jenž mají ústředím vytyčené snižování emisí. Takové společnosti by si přitom koupi elektromobilu mohly dovolit i bez dotací, kdyby chtěly. Ale proč by to dělaly, když mohou jít efektivnější cestou spalovacích aut?

Díky novému kroku vlády tak prodeje elektromobilů nepochybně vzrostou, za peníze nás všech. Pokud ale kdokoliv očekává, že se v Česku razantně zlepší ovzduší, pak jej čeká opravdu kruté prozření, na to místní energetický mix není stavěný. A i kdyby byl, ona necelá miliarda korun má totiž podpořit koupi pouze 4 550 nových aut na elektřinu či vodík. Letos v lednu se přitom prodalo celkově 16 263 vozů, nepůjde tedy ani o třetinu měsíčních registrací. Program má ovšem platnost do konce roku 2025. Dá se tedy předpokládat, že dotace nakrátko vzbudí zájem, ten však po vyschnutí kasy skončí.

Vskutku je tedy třeba se ptát, jaký má smysl plýtvat veřejnými financemi v době, kdy je potřeba razantních škrtů, ke kterým na jiných úrovních dochází. A ještě palčivější otázkou je ta, proč vláda vlastně přesunuje peníze z kapes jejích vlastních občanů do kas nadnárodních firem, které snadno vyvedou své zisky za hranice a u nás nenechají ani korunu na daních. Odpovědi na to nejspíše ale nedostaneme, proto se raději již dále budeme věnovat pouze lednovým prodejům. Ty sice vůči oproti 2021 vzrostly o 9,93 %, vůči lednu 2020 jsou ale o 15 % nižší.

Lídrem trhu, jehož velikost se aktuálně vrátila zpět na úroveň roku 2015, pochopitelně Škoda, která si dokonce připsala 16procentní růst. Stalo se tak nicméně hlavně na úkor Volkswagenu, který je spojen s 35procentním propadem. Díky tomu kleslo na třetí místo v žebříčku za Hyundai, které si polepšilo o necelá 2 %. S ještě většími vzestupy jsou ovšem spojené další značky v pomyslné top 10, a to čtvrtá Toyota (+63,77 %), pátá Dacia (+126,11 %) či šestá Kia (+113,49 %).

V případě jednotlivých modelů pak na čelních příčkách nalezneme pomalu celé mladoboleslavské portfolio, prvních sedm míst totiž připadá na Octavii, Fabii, Superb, Scalu, Kamiq, Kodiaq a Karoq. Teprve poté nastupuje korejsko-rumunská liga, neboť osmé místo patří Hyundai i30, deváté Dacii Sandero a desáté Hyundai Tucson. VW Golf pak můžeme brát za asi největšího propadlíka, neboť ve svém segmentu nižší střední třídy nedokázal překonat ani Kiu Ceed.

Lze pak už jen zmínit, že z hlediska paliv vedou benzinové vozy s 61,85procentním podílem, za nimiž následují dieselová auta (28,75 %). Zájem o alternativní pohon pak sice meziročně vzrostl o 65 procent, ovšem především díky vozům uzpůsobeným spalování LPG. Zvedl se pak i prodej plug-in hybridů, a to o 15,3 % z 235 na 271 kusů. Co se však elektromobilů týče, tam došlo na pád, o kterém jsme se poněkud šířeji zmiňovali výše.