Potřebuje Česko skutečně F-35?




Sdílet článek:

Připravovaný nákup 24 pokročilých letounů F-35 jako náhrady za stávající Gripeny vyvolává hodně otázek, ale nabízí zatím málo odpovědí. Za pozoruhodného nezájmu veřejnosti a médií pokračuje vyjednávání zástupců ministerstva obrany s americkou stranou o podmínkách případného nákupu 24 víceúčelových pokročilých letounů F-35, které by měly nahradit dosluhující Gripeny. Do 1. října letošního roku má ministryně Černochová předložit vládě ucelený materiál, na základě kterého vláda rozhodne, zda F-35 koupí či ne.

Na pozadí probíhajících jednání se ve veřejném prostoru objevují průběžná vyjádření a názory politiků, vojenských analytiků i různých médií, které si vesměs notují ve správnosti výběru tohoto typu jako nejlepší, byť očividně nejdražší varianty náhrady za Gripeny. Tato jednostranná vyjádření však neříkají nic o tom, zda tento drahý superstroj skutečně potřebujeme a zda je opravdu tou optimální volbou za dosluhující Gripeny.

Podívejme se tedy blíže jak se to s letouny Lockheed F-35 vlastně má.

Nepochybně jde o technologicky velmi pokročilou konstrukci páté, tedy nejnovější generace (včetně vlastnosti „stealth“, tedy radarové „neviditelnosti“), která v sobě zahrnuje řadu řešení a vlastností, výrazně usnadňujících pilotovi řízení letounu, efektivní plnění bojových misí, sběr, vyhodnocování a sdílení dat o letové a bojové situaci a monitorování a vyhodnocování provozních údajů a parametrů pro potřeby následného servisu a oprav. Koncepce letounu vzešla z požadavků tří složek amerických ozbrojených sil – letectva, námořnictva a námořní pěchoty. A paradoxně právě v tom může být největší zádrhel celého programu F-35!

Sjednotit různorodé požadavky na plnění naprosto odlišných bojových úkolů do jediného letounu je velmi náročný konstrukční oříšek, jehož výsledkem nemusí být nutně vynikající superletoun, za který je F-35 vydáván! V praxi to například znamená, že letoun má robustní  konstrukci trupu, aby se do něj vešel výkonný motor a užitečný bojový náklad,  dále masivní a dostatečně odolný podvozek, umožňující kolmé starty a přistání na letadlových lodích za mnohdy náročných podmínek a relativně malá a tenká křídla, která  letounu umožňují vyvinout maximální rychlost až 1,5 Mach a relativně snadnou skladnost v omezených prostorách letadlových lodí.

Ovšem na druhou stranu to může být na úkor manévrovatelnosti, která je naopak klíčová pro vzdušné letecké souboje či účinnou leteckou podporu pozemních jednotek, neboť tenká a malá křídla jsou sice dobrá pro nadzvukové rychlosti, ale méně vhodná pro dobrou manévrovatelnost při nižších rychlostech, kdy nevyvíjí dostatečný vztlak.

Podobně vlastnost „stealth“ je nepochybně přínosná pro ofenzivní mise či pronikání hluboko do vzdušného prostoru nepřítele, prošpikovaného prostředky protivzdušné obrany. Odvrácenou stranou je ale výrazně nižší užitečný náklad, který právě s ohledem na radarovou neviditelnost může být nesen pouze uvnitř trupu a nikoliv na vnějších závěsnících pod trupem či křídly, které by zvětšovaly detekovatelný obrys letounu. Nemluvě o diskutabilitě využití „stealth“ pro plnění specifických úkolů při obraně vlastního vzdušného prostoru a podpory pozemních jednotek..

I po více než 20 letech vývoje letoun stále trpí řadou technických problémů a nedostatků, způsobujících oddalování náběhu sériové výroby, která je již nyní opožděná o 10 let!  Samotné americké vládní zdroje, například GAO (Government Acccountabilty Office – něco jako „Úřad pro kontrolu vládních výdajů“), či  DOT&E (Office of the Director, Operational Test and Evaluation – „Úřad pro kontrolu a hodnocení výzbrojních programů  a projektů“, což je organizační  složka Pentagonu) otevřeně uvádějí, že letoun vykazoval ke konci r. 2021 celkem 845 technických problémů, z toho 6 v kategorii závažných.

Jedná se zejména o problémy s povrchovou vrstvou, umožňující radarovou neviditelnost,  problémy při delším letu nadzvukovou rychlostí, nadměrné vibrace při střelbě z kanónu, zranitelnost bleskem, problematický autonomní logistický informační systém ALIS  (od července 2021 je postupně nahrazován novým, intuitivnějším a snadněji ovladatelným systémem ODIN), zranitelnost vůči kyberútokům, problémy s dodávkami pohonných jednotek Pratt and Whitney F135, problémy s řídícím softwarem (momentálně se pracuje na nahrazení stávající nevyhovující verze „Block 3“ novou verzí „Block 4“), nedostatek náhradních dílů, zvýšená hlučnost, relativně krátký dolet kolem 1200 km (v případě častější akcelerace pak dokonce jen kolem 600 km).

A do toho přichází zpoza Atlantiku zcela čerstvá zpráva o problémech s přehříváním motoru, způsobených neustále rostoucími požadavky na chlazení elektroniky a dalších důležitých komponentů. Podle gen. Schmidta, šéfa programu F-35, připravovaná modernizace palubní elektroniky (tzv. „Block 4“) si vyžádá další navýšení chladící kapacity a pokud se to nepodaří vyřešit, bude to znamenat omezení výkonu motoru a snížení jeho provozní životnosti.

Poslední výroční zpráva DOT&E za r. 2022 uvádí, že ačkoliv oficiální etapa vývoje letounu skončila již před pěti lety, stále se nedaří výrazně snížit celkový počet technických vad a problémů. Ani po sedmi letech není ukončen vývoj komplexní simulační a testovací platformy pro provedení zbývajících 64 testovacích úkolů, jejichž úspěšný výsledek je zásadní podmínkou pro spuštění sériové výroby. Přesto se letounem postupně vybavují všechny tři složky amerických ozbrojených sil a souběžně je prodáván i do řady států (Finsko, Kanada, Polsko, Austrálie apod.), přičemž všechny problémy a nedostatky se řeší takříkajíc „za pochodu“.

To vše má za následek, že dokonce i v samotných USA dochází k redukci původního počtu F-35 ve prospěch modernizované 4,5+ generace osvědčených F-15 a F-18 a zároveň se intenzivně pracuje na přípravě 6. generace letounů, která by měla být k dispozici snad kolem r. 2030.

Přetrvávající problémy a nedostatky mají dopad na nízkou provozní připravenost F-35 k plnění všech druhů bojových misí, pro které je letoun konstruován.

Podle zprávy rozpočtové kanceláře amerického Kongresu (CBO) z letošního února je míra provozní připravenosti letounů F-35 v rozmezí 18 až 40 % podle typu letounu, ačkoliv cílová hodnota je kolem 60 %! Odrazem této situace je zvolnění tempa zavádění F-35 do provozu u jednotlivých ozbrojených složek, tedy letectva, námořnictva a námořní pěchoty, v r. 2023 o 25 až 50 % oproti původním plánům. Přesto, že letos v říjnu uplyne 22 let od zahájení vývoje F-35,  letoun stále není schválen pro sériovou výrobu, což může do jisté míry dávat za pravdu vyjádřením Pierra Spreye, který se podílel na konstrukci veleúspěšných letounů F-16  a A-10 a který v r. 2015 mimo jiné řekl, že F-35 není vhodný ani pro bombardovací mise (nízký užitečný náklad omezený pouze na vnitřní uložiště), ani pro letecké souboje (špatná manévrovatelnost z důvodů malých a tenkých křídel), ani pro účinnou podporu pozemních jednotek (špatná manévrovatelnost, krátká výdrž v letu). Právě poslední dva druhy misí mají, dle koncepce vzdušných sil AČR, tvořit páteř obrany vzdušného prostoru ČR.

Dan Grazier z POGO („Program on Government Oversight“ – americká nevládní organizace, monitorující plýtvání, korupci a jiné nešvary v americké administrativě), který se specializuje právě na program F-35, napsal: „I po více než dvaceti letech vývoje není F-35 ničím jiným než velmi drahým prototypem. Fakt, že výrobce a management programu nebyly schopni dodat letoun, jehož efektivnost by byla prokázána komplexními zkouškami, dokazuje, že celý koncept letounu je vadný a mimo jakoukoliv technologickou realitu.“
(zdroj: POGO, D. Grazier: „F-35 Programme Stagnated in 2021 ……“, 9.3.2022)

Čas ukáže, zda tato slova, stejně jako kritická vyjádření Pierra Spreye, jsou opodstatněná.

V kontextu ČR zůstává nezodpovězena otázka, proč nebylo v případě tak zásadní a finančně nákladné investice, která na velmi dlouhou dobu ovlivní bojeschopnost našeho letectva a prohloubí již tak velký deficit státního rozpočtu, provedeno transparentní výběrové řízení a místo toho za nejasných okolností vybrán letoun, který ani po více než 20 letech svého vývoje neprošel komplexními testovacími zkouškami a nebyl proto zatím schválen do sériové výroby? Proč je analýza AČR, která údajně obsahuje konkrétní doporučení k výběru F-35, v režimu „tajné“ (vyjádření náčelníka generálního štábu Řehky pro iRozhlas z 16.1.2023), když základní parametry a vlastnosti F-35 jsou veřejně dostupné, stejně jako hlavní úkoly vzdušných sil AČR, ze kterých by měly být odvozeny operační požadavky na nové bojové letouny? Jaké konkrétní důvody tedy vedly k utajení této analýzy, resp. dalších souvisejících podkladů, před veřejností a jsou vůbec právně podložené?

Pravděpodobná argumentace, že se jedná o vojensky citlivou zakázku a informace o výběrových řízeních a jejich průběhu musí být proto vedeny v režimu „utajené“, neobstojí. Na internetu lze dohledat velmi podrobné informace a podklady k výběrovým řízením na nákup např. dánských, australských či kanadských F-35.

Při výběru nástupce Gripenu by měly být svědomitě posuzovány i finanční dopady na již tak silně deficitní český státní rozpočet; pořizovací cena 24 dánských F-35 je 3,1 mld. USD, předpokládané celkové náklady za dobu 30-leté životnosti letounu (tzv. life-cycle costs, zahrnující pořizovací náklady, provozní náklady a pokrytí případných nekalkulovatelných rizik) jsou odhadnuty na cca 10 mld. USD a to ještě dánská státní auditní agentura (Rigsrevisionen), dohlížející na efektivní vynakládání veřejných prostředků, zveřejnila analýzu, podle které mohou být celkové provozní náklady podhodnoceny.

V souvislosti s blížícím se koncem vyjednávání s americkou stranou o podmínkách případného nákupu F-35 vyvstávají stále naléhavěji tři klíčové otázky:

  1. Opravdu je tento typ letounu z hlediska svých vlastností, parametrů a schopností tou nejvhodnější volbou pro plnění specifických úkolů při obraně ČR?
  2.  Jsou vysoké pořizovací a provozní náklady za 24 letounů F-35 za situace aktuálního tristního stavu českých veřejných financí a problematických vyhlídek na jejich dohledné ozdravění opravdu důvodné a ospravedlnitelné?
  3. Je utajování podkladů, na základě kterých byl vybrán F-35 jako nástupce stávajících Gripenů, ze strany ministerstva obrany důvodné a právně podložené?

Zjednodušující vyjádření typu, že F-35 je „game changer“ (tedy něco, co změní pravidla hry), či „létající počítač“ a další podobné marketingové slogany nenahradí věcné a racionální argumenty, odůvodňující smysluplnost jejich pořízení.

Byla posouzena i varianta využití stávajících Gripenů C/D s potřebnou modernizací? Případně varianta náhrady stávajících Gripenů za velmi moderní stejný typ verze „E“, který již splňuje nároky letounů 4,5+ generace a svými vlastnostmi a schopnostmi se přibližuje letounům F-35? Byla vůbec provedena analýza, posuzující skutečnou míru využití technologického a bojového potenciálu stávajících Gripenů C/D?

Finanční dopady zamýšlené akvizice 24 ks F-35 na státní rozpočet budou enormní a dlouhodobé, povedou k výraznému zvýšení veřejného dluhu a v důsledku budou nepochybně znamenat krácení jiných potřebných veřejných výdajů.

Otázka nákupu těchto letounů je možná ještě stále otevřená, možná je již ale rozhodnuto. Tak či onak, je zarážející, že zjednodušující líbivé mediální slogany na podporu pořízení F-35 zcela vytěsnily seriózní, věcnou a otevřenou diskuzi o naznačených otázkách!

Daňoví poplatníci, z jejichž kapes budou – v případě schválení transakce – všechny náklady na pořízení a provoz F-35 hrazeny, mají plné právo vědět, jak probíhal proces jejich výběru a jaké konkrétní důvody a argumenty vedly k volbě právě tohoto typu, což by nepochybně potlačilo možné spekulace o tom, že v tomto případě převažují politické důvody nad těmi věcnými.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (11 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

3 Comments

  1. F35 musíme koupit, čímž ale neříkám že sami chceme. Je to strategický nosič jaderných zbraní, navíc schopný společné komunikace s ostatními letouny a systémem AWASC. Stačí si v budoucnu představit koordinované vzlétnutí všech F35 sil NATO s jadernými zbraněmi na palubě vůči jakési blíže neurčené nepřátelské zemi. O našem nákupu je je v rámci takového cíle zřejmě již dávno rozhodnuto.

  2. Daňoví poplatníci mají tak akorát právo to celé zaplatit. Technické otázky jsou sice důležité, ale prioritní jsou ty strategické. K čemu by mělo naše letectvo sloužit? Jak prospěje našim občanům? V moderní historii byly české zbraně používány výradně proti českým občanům.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*