Česká televize a její dezinformace

Takže shrňme si to: Poslanecká sněmovna 108 hlasů, Senát nekonečně hlasů, prezident, který podporuje vládnoucí koalici, Ústavní soud, který v minulosti změnil volební systém. Co tato vláda ještě potřebuje, aby nepadla? Potřebuje zahraniční voliče, na které bude působit v korespondenčním hlasování, kteří jí pomohou obhájit posty, které mají, a média! Tak po jakých médiích by měla jít? Samozřejmě jsou to veřejnoprávní média, ať už Česká televize, nebo Český rozhlas.

Řekněme si, co se vlastně v České republice v poslední době děje. Vláda a vládní parlamentní většina nedávno totálně překopali proces a pravidla voleb do kontrolních rad těchto veřejnoprávních médií. Mimochodem zavedení korespondenční volby ze zahraničí a politické ovládnutí a finanční posílení České televize a Českého rozhlasu má společného jmenovatele – vládní snahu o ovlivnění a kontrolu procesu voleb a volební mediální kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Dochází nám to všem? Dochází to lidem, jak se tady opevňuje vládnoucí pětikoalice nejenom společensky, ale mediálně, politicky, aby prostě mohli zůstat v funkcích, ve kterých jsou? Já to vůbec nechápu. Jako zvyšují daně, berou lidem peníze z peněženek a prostě pořád se nic neděje. Kauzy Dozimetr, korupce na krajích. Nic se neděje, všecko je v pořádku.

K čemu tedy již došlo v tomto směru? Řekněme si, jak pokračuje to opevňování vládnoucí pětikoalice v jejich pozicích a tady vlastně v té mediální sféře. K čemu došlo? K navýšení počtu členů Rady České televize z předchozích 15 na současných 18, kdy třetinu z nich již bude nyní naprosto nesystémově volit pětikoaliční Senát s minimální legitimitou i důvěrou veřejnosti. Ano, potřebovali ovládnout Radu České televize. Spočítali si, že stačí, když zvýší počet členů na 18 a ty si zvolí jejich Senátem, zvolí si tedy další tři lidi a už budou mít většinu v Radě České televize. Jde o ovládnutí rad veřejnoprávních médií vládě loajálními nebo vládou spojenými lidmi, tedy o politické ovládnutí Českého rozhlasu a České televize.

Vláda si prosadila i změnu pravidel volby generálního ředitele České televize, aby se náhodou nemohlo stát, že bude zvolen někdo, kdo nebude loajální, jak já tomu říkám, kdo nebude jejich, kdo bude třeba zastávat objektivní zájmy společnosti. Zatímco předchozí znění zákona počítalo s tím, že generální ředitel České televize musí být zvolen 10 hlasy z 15, pozor, nová vládní verze toto změnila na prostou většinu hlasů, tedy 10 z celkových 18. Jasně. Posílili radu svými lidmi a pak na zvolení stačí jenom tolik, kolik si spočítali, že je nutné, aby byl zvolen. Podobně je tomu tak i v případě Českého rozhlasu, kde se snížil celkový počet hlasů potřebných ke zvolení i k odvolání jejich generálního ředitele, aby oba tyto procesy byly jednodušší v situaci, kdy v obou radách jsou ještě nějací lidé zvolení v předchozím parlamentním období, kdy poměry a složení vládní koalice opozice byly odlišné od současného stavu.

Vládní koalici nejde o žádnou proklamovanou nezávislost České televize nebo Českého rozhlasu, o jejich transparentnost či o jejich finanční stabilitu, jak o tom často vládní představitelé hovoří, občas naprosto falešně, ale jen a jen o sebe, jen a jen o sebe, o vlastní politický prospěch a o to, aby ovládali veřejnoprávní média další dlouhá léta a aby to byli pouze vládě poplatní a zavázaní televizní a rozhlasoví radní, kteří budou rozhodovat o tom, kdo bude stát v čele našich největších médií. Vláda si tímto postupem chce rovněž pojistit své privilegované a chráněné postavení ve zpravodajství a publicistice veřejnoprávních médií. A dělá tak tedy přesně to, z čeho neprávem léta obviňovala jiné své politické oponenty.

Naprosto typickým příznakem vládní snahy ovládnout mediální, televizní a rozhlasové rady byla volba jejich členů zde ve Sněmovně, která zcela v rozporu se zásadami personálního hlasování probíhala aklamací veřejně a pod dohledem. Jak já jsem tenkrát u tohohle pultíku říkal, tak nějak soudružsky – ukaž, soudruhu, jak hlasuješ. Připomeňme si, že na vládní návrh nyní mohou mediální radní navrhovat jenom ty organizace, které existují déle než 10 let, to tedy znamená ty správné, prověřené, takzvané neziskové organizace z prostředí liberální až progresivní demokracie.

A teď už pojďme k aktuální snaze vlády zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, tedy de facto mediální daně pro nás všechny, a ke snaze o zásadní rozšíření okruhu jejich povinných plátců a poplatníků. Jde v podstatě o další projev daňové revoluce vlády. Je to pokračování zvyšování daní od vládních stran, které v předvolební kampani měly jedno hlavní heslo. Pamatujete si to? Nebudeme zvyšovat daně! Zvyšují daně úplně všude. I tam, kde se to nejmenuje daně, ale prostě jakékoliv věci, které mohou vytáhnout lidem z kapes. Tak to dělají.

Tato vládní novela chce také sebrat mnohem více peněz českým firmám, což je zajímavý postup u vlády, která si deklaruje jako jeden z hlavních cílů podporu podnikání. To je úplně neuvěřitelné. Pro výpalné za Českou televizi a Český rozhlas už zde nebude podstatný počet přijímačů, ale počet zaměstnanců. Česká televize by měla díky novele získat až o 865 milionů korun ročně navíc, Český rozhlas o 331 milionů korun navíc. Televize přitom letos hospodaří s téměř 8 miliardami korun a rozhlas více než 2 miliardami korun. Já nevím, jestli to vůbec lidé vědí, že televize potřebuje každý rok a vybírá od lidí 8 miliard korun. Nově mají tyto daně hradit i domácnosti, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale používají chytrý telefon, tablet, počítač, anebo mají internetové připojení.

Já bych se vás chtěl zeptat, vážená pětikoalice, jestli také naši občané v zahraničí, kteří používají tablet, chytrý telefon, internet, mají doma televizi, kteří budou volit korespondenčním hlasováním, jestli také budou v tom zahraničí platit zvýšené televizní poplatky? Já si myslím, že by měli! Protože jak jinak by se dozvěděli o tom, jak to funguje v České republice, co je tady nového? Podle čeho by se vůbec měli zajímat o to, jak volit? Já si myslím, že by měli.

Vy vlastně nám připravujete v současné době takovou novodobou daň z hlavy! To bylo ve středověku, kdy se takové daně platily. Rozšíření povinnosti hradit tyto poplatky plošně zasáhne prakticky všechny domácnosti v České republice. Větší firmy se musejí připravit na opravdu skokové zvýšení nákladů. Například firmy o 250 zaměstnancích by nově měly na těchto poplatcích hradit až sedmkrát více než doposud. Roční poplatek za televizi a rozhlas by u nich vyšplhal na 172 200 korun, u podniků s více než 500 zaměstnanci je to pak až stokrát více, tedy celkově čtvrt milionu korun.

A teď já se ptám, ti lidé chodí do práce se dívat na televizi, sledovat veřejnoprávní televizi a ty věci, kterým 50 % lidí v této zemi už nevěří, tak ti chodí do práce se dívat na tyto zprávy. Je to nehorázný a drzý trest českým firmám za to, že zde platí daně, pojistné odvody financují stát a vládu a zaměstnávají české občany, což pomáhá ještě alespoň jakžtakž udržovat sociální smír v zemi, který tato pětikoaliční vláda ničí.

Je to jakási obdoba komunistické gottwaldovské milionářské daně naruby. Dovolte mi, abych citoval. “Průmyslové podniky obvykle nepoužívají televizi nebo rádio jako součást svého provozu, bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prioritou, říká Svaz výrobců vápna Lukáš Peřka. Často jde navíc o hlučná místa. Zaměstnanci v takovém pracovním prostředí opravdu nemají jako svou prioritu a hlavní náplň činností sledovat televizi ani poslouchat rádio.” Ředitel Elektrotechnické asociace Jan Prokš tento poplatek označil za nový druh firemní daně. Sledování televize je v průmyslu naprosto vyloučené, tam lidé pracují a nesledují televizní zprávy, anebo AZ kvíz.

Podle viceprezidentky Svazu průmyslu a dopravy Mileny Jabůrkové je nesmyslné, aby firmy platily ohromné částky za služby, které prostě nevyužívají ani nemohou využívat, protože lidé chodí do práce pracovat. Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy. Jinak si dokážu představit, že místo těch elektronických médií se vrátí nástěnky. Vy nám vlastně vracíte nástěnky do fabrik, místo toho, abychom si to zobrazovali na elektronických médiích, protože to nikdo nebude chtít platit. Vy jste takoví novodobí nástěnkáři. A současné upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců, který není spravedlivě nastaven. Nejde tedy o žádný koncesionářský poplatek, jde o novou daň a o další porušení vládních slibů.

Vy ty vládní sliby totiž porušujete každý den, každý den zvedáte nějaké daně. Sám ministr kultury Martin Baxa ještě před nedávnem jasně sliboval, že k navýšení koncesionářských poplatků v tomto volebním období nedojde. Dámy a pánové, o smyslu koncesionářských poplatků je nutné vést řádnou a zásadní debatu. Jakou službu za ně vlastně dostáváme a co je to vůbec médium veřejné služby? Co je onou veřejnou službou v tomto smyslu? Zprávy, předpověď počasí, balet, seriály, StarDance, Peče celá země a podobně? Naplňuje Česká televize a Český rozhlas opravdu zásady veřejné služby tak, aby to mělo podléhat povinné dani placené všemi občany včetně těch, kteří tuto takzvanou službu nikdy nevyužijí. Vláda navrhuje zvýšení mediálních daní v době, kdy se v řadě zemí Evropy specifický poplatek za veřejnoprávní média spíše ruší.

Pojďme se na to podívat, jak to vypadá v Evropě. Posledním příkladem je Slovensko a pozor, stalo se to nikoliv za Ficovy vlády, ale ještě před posledními slovenskými parlamentními volbami, kdy tam byla u moci současná opozice.

Slovensku parlament poplatky dokonce zrušil a nahradil je podílem z daní. Podobné to je v řadě dalších evropských států, zatímco se především střední Evropa stává poslední baštou koncesionářských poplatků.

Na Slovensku tehdy specifické poplatky nahradil každoroční státní příspěvek veřejnoprávním médiím v hodnotě 0,17 % HDP. K podobným krokům došlo v posledních letech ve většině zemí západní a severní Evropy, například ve Skandinávii, došlo k překopání systému televizních poplatků v posledních deseti letech. První zemí, která povinné poplatky zrušila, bylo Finsko v roce 2013. Následovalo Švédsko 2019, Norsko v roce 2020 a Dánsko v roce 2002. (?) Tak proč by to dělaly, když je to tak skvělá věc, tak skvělá daň? Všechny tyto země se rozhodly veřejnoprávní média financovat z daní, kdy jde do fondu na veřejnoprávní média část daně z příjmů, maximálně však v přepočtu mezi 130 a 170 eury ročně na poplatníka. Změnu v placení poplatků provedla v roce 2016 i Itálie.

Vzhledem k množství nezaplacených poplatků začala vláda poplatky vybírat skrz přirážku k elektřině, kdy každá domácnost platí na účtech o 90 euro ročně navíc. Právě složitost a nákladnost vybírání těchto poplatků vedla ke změnám i v sousedním Polsku. I tam se nyní veřejnoprávní média financují přímou státní dotací, tak, jak to navrhujeme my už dávno. Aspoň by si každou tu redakci někdo nemohl zprivatizovat. Právě a je to rozhodně čistší a férovější způsob než ten náš stávající. A hnutí SPD navrhuje již léta něco podobného. Já si pamatuju, pamatujete si, kdy někdy okolo roku 2015 Český rozhlas, Česká televize si zvali předsedu Tomia Okamuru a říkali, jak jste to myslel? Co si to dovolujete, pane Okamuro? Navrhovat takovou hroznou věc, takovou hroznou věc, platit veřejnoprávní média ze státní… No, to by byla hrůza! A zvedaly se, ježily se jim vlasy tím, že by se to mohlo stát.

Ale já vám něco prozradím. Ono se to prostě jednou stane, protože to dělají všechny země. Protože to udělala třeba anglická BBC. Přišla BBC o nějakou nezávislost tím, že je placená ze státního rozpočtu Velké Británie? No, vůbec ne. Prostě všichni přecházejí k něčemu, k něčemu lepšímu. Přímé financování Českého rozhlasu a televize z příslušné kapitoly státního rozpočtu. Podléhá totiž kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu.

Já si myslím, že to je ten problém, proč se jim ježí vlasy. S tím, že by měly být financovány ze státního rozpočtu. No, představte si, že by je někdo kontroloval, že by kontroloval jejich hospodaření, no, to je obrovský průšvih! A to oni nesmí připustit a nesmí to připustit ani pětikoalice.

Takže to je to, co se tady vlastně děje. Koncesionářské poplatky před časem zrušilo i Maďarsko. Takže jsme v tomto ohledu středoevropskou anomálií. Ale víte, proč jsme tou anomálií? A to se tady snažím od začátku vysvětlit, protože to vyhovuje všem médiím, veřejnoprávním médiím a vyhovuje to vládnoucí pětikoalici, proto jsme anomálií.

No a zakončení mezinárodního okénka. Koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média se platí pouze v devíti z 27 členských zemí Evropské unie. Pouze v devíti zemích z 27 se platí koncesionářské poplatky. Pro úplnost dodám, že je to Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Německo, Polsko, Rakousko, Řecko a Slovinsko. V 18 zbývajících státech se neplatí. Takže jedna třetina vůči dvěma třetinám. Takže my jsme součástí té jedné třetiny a děláme to jaksi dobře, ale prostě to dobře neděláme, děláme to ve prospěch těch médií, aby nemohla být kontrolována, a ve prospěch pětikoalice, žádný jiný význam to nemá. Údaje o lidech, které veřejnoprávní média v České republice neevidují jako plátce, si tyto instituce nyní berou od dodavatelů elektřiny. Podle zákona je totiž povinen platit v zásadě každý, kdo je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak.

I tady se v případě schválení vládní novely dočkáme změny. Nově by měli své klienty, tedy uživatelé internetového připojení, hlásit také poskytovatelé připojení. Těch je v Česku zhruba čtyřikrát více než dodavatelů energií.

To znamená, pěkně si to pojistili, aby jim nikdo neutekl a nasypal pěkně.

Tento plán má oprávněně mnoho kritiků. Zatímco energie totiž bývají většinou napsány na jednu osobu v domácnosti, u internetových přípojek tomu tak být nemusí a taky většinou není. Věcné výhrady má například Asociace provozovatelů mobilních sítí. Poukazuje také na značnou byrokratickou zátěž, kdy se televize a rozhlas budou s lidmi hádat a soudit o to, kdy internetová přípojka umožňuje přehrávání mediálního obsahu a kdy slouží k jinému účelu, například SIM karta v alarmu či robotické sekačce na trávu. I k těmto absurditám povede vládní návrh. Ale je to úsměvné. Já si myslím, že je dobře si to zopakovat, že Česká televize a Český rozhlas budou vybírat poplatky za robotickou sekačku na trávu anebo za SIM kartu v alarmu, který máte v bytě nebo v domě. To jsou neskutečné absurdity.

Vraťme se ještě k brutálnímu navrhovanému zvýšení mediálních daní pro firmy. Zástupci podniků tvrdě odsuzují tyto úpravy. Největší zástupce firem Hospodářská komora argumentuje diskriminací a porušením programového prohlášení vlády. No, tak to už nikoho moc nezajímá, protože všichni ví, že tato vláda svoje programové prohlášení vlády porušuje téměř denně. To už nikoho nepřekvapí.

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky zase například upozorňují na to, že věcný záměr zákona nebyl zaslán do mezirezortního připomínkového řízení. Já vám řeknu, jak to funguje. Když chtějí, aby jim to někdo nehodil na hlavu, protože je to nesmysl, tak buď to dají svým poslancům, aby to předložili, anebo to nepošlou ani do Legislativní rady vlády, anebo to nepošlou do mezirezortního připomínkového řízení, protože by se mohlo stát, že tam bude nějaký normální člověk, který řekne – to prostě nejde, to je blbost. A aby se tomu pětikoalice vyhnula, tak tyto věci obchází.

Podle ředitele Sekce digitální ekonomiky a technologií svazu Ondřeje Ferduse tím byla porušena legislativní pravidla – no, tak všichni už mávnou rukou, protože tato vláda porušuje úplně všechno, tak nějaká legislativní pravidla, za to je asi nikdo nezavře, takže to je, to je v pohodě.

“V této věci jsme oslovili předsedu Legislativní rady vlády a o této skutečnosti jej informovali dopisem. Svaz i vzhledem k tomu, že nebyl k návrhu přizván ke konzultaci, s návrhem zásadně nesouhlasí. Po mimořádném připomínkovém řízení se v zákoně objevila další řada nových návrhů, které by měly negativní dopad.” Konec citace.

S ostrou kritikou přichází i Hospodářská komora, cituji: “Odmítáme zavádění principů diskriminace podnikatelů a navýšení administrativní náročnosti, které návrh změny zákonů o rozhlasových a televizních poplatcích obsahuje.” Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, a to je mimochodem nominant ODS – Zdeněk Zajíček, k tomu dodává, že pokud se mají firmy podílet na financování veřejnoprávních médií, mají vědět, na jakou službu mají nárok. Pokračuji v té citaci: “Správný postup by měl být takový, že nejprve se stanoví definice veřejné služby, která bude konkretizovat úkoly médií veřejné služby, a na základě toho teprve odůvodněně navyšovat finanční prostředky pro tyto instituce, aby mohly takovou veřejnou službu financovat a garantovat.” Konec citace.

Navrhovaný nový model firemních poplatků nejvíce dopadne zejména na menší firmy – upozorňuje na to například Asociace malých a středních podniků. Takže vidíte, že si tady nevymýšlím nějaké své vlastní osobní pocity nebo emoce, ale cituji tady z toho, co si o tom myslí odborná veřejnost a dokonce i vaši nominanti, kteří s tím nesouhlasí. A proto si myslím, že je možná lepší financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu a nechat je kontrolovat Nejvyšším kontrolním úřadem.

Asociace malých a středních podniků říká – cituji: “Vzhledem k tomu, že návrh rozlišuje okruh zařízení o mobilní telefony, tablety a notebooky” – to jsou vlastně všichni, kteří něco takového vlastníte, a to je většina lidí – “budou koncesionářské poplatky platit prakticky všechny fyzické osoby.” Tam, kde se platilo za domácnost, teď budou platit prakticky všichni. Z drtivé většiny půjde o zaměstnance. No, právě proto si myslím, že je lepší to platit ze státního rozpočtu, než se dostávat do takových problematických až absurdních situací. “Firmy by tak odváděly poplatek za stejné osoby ještě jednou.” Takže já myslím, že to má pětikoalice pěkně vymyšlené, on bude platit za sebe, bude platit jako zaměstnanec ještě jednou, protože to za něho bude odvádět firma. Vy jste vlastně vymysleli dvojitou daň. Takže nejenom že zvyšujete ty normální daně všechny, ale vy jste tu daň ještě dokázali – já nevím, jak bych to řekl – zduplicitnit. Ten člověk bude platit dvakrát tu samou daň, jednou za něj bude platit zaměstnavatel v práci a podruhé to bude platit sám. To je úplně neskutečné.

“Firmy by tak odváděly poplatek za stejné osoby ještě jednou, nehledě na to, že zaměstnanci ve firmách tyto služby nevyužívají, i v případě, kdy taková zařízení mají.” Řekl pro CNN Prima News člen představenstva asociace Josef Jaroš. “Zástupci malých a středních podniků proto odmítají, aby firmy platili za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané a které nevyužívají.” No, já přidám jednu takovou další absurditu. V tom případě by měly všechny podniky, které se starají o sběr odpadu, zaměstnancům na ta popelářská – na ty kakabusy přidělat televize, jak na tom stojí vzadu, aby se mohli vzdělávat po cestě, když už za to platí daně. Tak a budu pokračovat: “Žádali jsme proto o upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců” – říká člen představenstva asociace Josef Jaroš. “V současné chvíli se domníváme, že jde pouze o další skrytou formu zdanění firem” – dodal pan Jaroš. “Ministerstvo kultury ani vláda rovněž tuto novelu vůbec nekonzultovala se zástupci komerčních médií.” Komerčních médií.

Související obsah. Co k tomu říká například ředitel televize Prima Singer: “Po mnoho let jsem slyšel od pana generálního ředitele Petra Dvořáka, že to, co Česká televize potřebuje v následujících letech, je 300 až 500 milionů korun navíc. Najednou se objevil během několika měsíců návrh na 1,3 až 1,5 miliardy navíc bez jakékoliv specifikace. Na co ty peníze navíc budou použité?” To, jak nám vyprávěli, že je to na krytí inflace, která se vrátila zpátky k normálu, to si myslím, že už jako nikdo nemůže brát vážně. “Máme pocit, že je to postup, kdy se nejdřív vypíše bianko šek, který zaplatí všichni majitelé mobilních telefonů, a poté se vymýšlí, co se s těmi penězi udělá. Tak by to být nemělo.” No tak co se s těmi… Budou parlamentní volby, pětikoalice bude potřeba uspět, říká se to tady ve Sněmovně v kuloárech, že to navýšení poplatků je na parlamentní volby pětikoalice.

Generální ředitel TV Nova Daniel Grunt zase mimo jiné vyjádřil obavu z destabilizace celého audiovizuálního trhu: “Česká televize hospodaří s poměrně výrazným výrobním rozpočtem a jeho navýšení bude znamenat zásadní zvýšení cen výrobních činností i pro komerční subjekty.”

Připomněl, že jedním ze zásadních bodů, které komerční média vnímají jako problematické, je zachování reklamy a sponzoringu na programech České televize. Znamená to, že veřejnoprávní média jsou financována jak z koncesionářských poplatků, tedy z daně pro občany a firmy, tak z reklam, čímž jsou zvýhodněna oproti komerčním subjektům. Novela dokonce rozšiřuje výjimky pro umisťování on-line reklamy. Předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání a ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák této souvislosti zdůraznil, že Český rozhlas má příjmy v tuto chvíli dvakrát vyšší, než jsou příjmy celého soukromého rozhlasového trhu. Komerční média se obávají také pokřivení pracovního trhu v oblasti médií.

Tak já tomu nerozumím. Český rozhlas má příjmy dvakrát vyšší než komerční rádio a je to málo! Je to potřeba navýšit. Je potřeba ty prachy sebrat lidem do veřejnoprávních médií! Novelu, jak je již u mnoha vládních legislativních návrhů špatným zvykem, kritizovala i Legislativní rada vlády. Tak to se omlouvám, oni to do Legislativní rady vlády dali, ale s negativním výsledkem. Podle ní řada návrhů v novele obsažených neprošla mezirezortním připomínkovým řízením a rovněž zde chybí relevantní ekonomické údaje, zejména existující náklady České televize a Českého rozhlasu v porovnání s výnosy z koncesionářských poplatků a výnosy z povoleného rozsahu reklamy. Chybí také definice toho, proč a v čem je současné financování nedostatečné, tedy jaký rozsah financování je třeba. Podle Legislativní rady vlády novela může rovněž snížit nezávislost veřejnoprávních médií. Slyšíte to? To je přece to nejdůležitější, nezávislost veřejnoprávních médií, a Legislativní rada vlády říká, že se může snížit nezávislost veřejnoprávních médií. A já se ptám. A není to právě ten důvod? Nejde právě o to? A to už je opravdu Kocourkov a Absurdistán na druhou.

Podle stanoviska Legislativní rady vlády je také zarážející, že pokud se navrhuje zvyšování poplatků s odůvodněním, že jejich aktuální výše není dostatečná, pak není jasný důvod, proč se příjmy České televize ze sponzorování pořadu mají převádět do Státního fondu kultury a proč nejsou ponechány k financování výroby pořadů České televize, na něž jsou sponzory poskytnuty? No, já to vím, ale nebudu to tady říkat.

Cituji: Podle novely se do zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu navrhuje doplnit, aby ministr kultury s generálním ředitelem České televize a s generálním ředitelem Českého rozhlasu uzavíral memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního, respektive rozhlasového vysílání. K této úpravě je třeba upozornit, že navrhovaným postupem může dojít k oslabení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu na moci výkonné, mimo jiné proto, že podle úpravy doplňované v čl. 1 a bodu 40 a čl. 3 a bodu 41 návrhu zákona do zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu má být navíc nenaplňování tohoto memoranda důvodem pro odvolání generálního ředitele České televize, respektive Českého rozhlasu z funkce. Takže do toho memoranda si pětikoalice a tady pan ministr Baxa napíšou, jak se má Česká televize chovat a Český rozhlas – v souladu s principy Evropské unie, v souladu s principy naplňování západních hodnot a já nevím čeho, a když někdo řekne něco jiného, tak šup a ven. A ven! Takže to je nezávislé médium? To ani náhodou! To je opravdu gól do vlastní vládní branky.

Já jenom potřebuju, aby to lidé věděli, že tady dochází ke spojování veřejnoprávních médií s mocí výkonnou. Já potřebuji, aby to lidé věděli, a pak už záleží na těch lidech. Novela počítá i s tím, že Česká televize a Český rozhlas budou mít právo požadovat údaje o zákaznících od poskytovatelů připojení k internetu, tedy kupříkladu od mobilních operátorů. Takže kde máme tu ochranu osobních údajů? Kde to máme, když vy si tady budete získávat databáze lidí od mobilních operátorů a od všeho, a veřejnoprávní televize bude mít databáze, s kterými bude moct operovat? To je prostě Velký bratr. Velký bratr tři nebo pět nebo nějaké další číslo. Ti se proti plánované novince bouří, ti mobilní operátoři, a upozorňují, že nápad Ministerstva kultury ohledně novely je technologický nesmysl. Technologický nesmysl! Tak už nejenom, že bude porušena nezávislost, že bude spojeno veřejnoprávní médium s mocí výkonnou, ale i technologicky ti, kteří o médiích nic neví, o politice ví málo, tak říkají, že i technologicky je to na hlavu. Podle nich půjde o vážné narušení soukromí zákazníků, vysokou administrativní zátěž poskytovatelů internetu a podle všeho bude zpoplatňovat i ty, kteří nebudou mít přístup k televiznímu signálu. Tak, pane ministře, já za sebe říkám, že nechci, abych byl součástí nějaké databáze, která bude běhat veřejnoprávními médii a prostě po internetu a po světě. Já vím, že nebude běhat po internetu, ale bude si to někdo půjčovat, prodávat. Já chci mít také svoje soukromí, stejně jako moje rodina, stejně jako rodiny všech ostatních lidí v České republice. Já nechci, abyste měl prostřednictvím memoranda s veřejnoprávní televizí nějaké informace o mých známých, o lidech, o přátelích. Prostě já to nechci! Takže myslím, že to je špatně.

Tak a já znovu cituji: “Obáváme se, že předložený návrh je zásadně nedomyšlený. Ve svém důsledku povede jen k chaosu a nepřiměřeným zásahům do soukromí obyvatel České republiky.” To neříkám, já. Cituji. “Návrh například vůbec nereflektuje dnes zcela obvyklou situaci, kdy na jednu osobu z rodiny je evidováno hned několik služeb – připojení k internetu mobilní, fixní, a to pro celou rodinu. Takových služeb je dnes celá řada.” A já si myslím, že díky internetu se budou jejich počty zvyšovat. “A vůbec nemusí jít o služby připojení k internetu ve vztahu ke sledování televize. Mnohá z těchto připojení k internetu neumožní sledovat televizi. Reálně tak hrozí, že Česká televize by tímto způsobem zjišťování údajů nejen pro sebe, ale i na zbytek společnosti uvalila těžko představitelné administrativní břemeno, komentoval šéf Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.”

Výsledkem bude bezbřehý chaos, kdy se dotčené subjekty budou různě bránit a argumentovat počty technicky způsobilých zařízení. Celé to povede k tomu, že namísto zvýšení efektivity výběru televizních poplatků se efektivita výběru naopak sníží. Ale to přece není vůbec důležité v tom zákoně. Důležité je, že vám veřejnoprávní média znovu pomohou obhájit vaše posty a budou krýt takové věci, jako je Dozimetr a podobné věci, o kterých jsme už dlouho neslyšeli, vlastně jak kdyby se to nestalo, korupci na krajích a podobně. Takže o to jde. Budou krýt to, že Česká republika jede z kopce, že nám klesá HDP, že nám poskočily reálné mzdy o něco nahoru, ale jako jediná země z V4 jsme pořád v minusu od roku 2019 všechny. Tyto věci, které jsou prostě na vymetení této vlády ze Strakovky, ta média kryjí a vůbec o nich nemluví.

Hledání nového modelu konstrukce televizních poplatků vyžaduje širší diskusi, a to i za účasti regulátorů, stejně jako odborníků na technologie a jejich využití a znalce tržní situace. Narychlo přepsané věty měnící zásadně celou podstatu výpočtu nemohou být solidním základem dlouhodobě udržitelného financování veřejnoprávních médií, doplnil Jiří Grund. Ale o to přece nejde. Řekli jsme si, o co jde. O spojení moci výkonné a veřejnoprávních médií. Podle něj přípravu zákona Ministerstvo kultury se zástupci mobilních operátorů nekonzultovalo. Tak, pane ministře, s kým jste to vůbec konzultovali? No, raději s nikým. Raději s nikým.

Ještě jednou cituji ředitele televize Prima, cituji: Od tiskové konference Ministerstva kultury, na které bylo ohlášeno zvýšení poplatků, jsme se v principiálních otázkách moc neposunuli. Stále zapřaháme vůz před koně. Česká televize má dostat přidáno, aniž by byla předtím formulována státní poptávka, co má a co nemá dělat. No jasně, my víme, co má dělat. Podporovat moc výkonnou, současnou vládu. Její příjem z poplatků má být navyšován podle kumulované inflace, přestože její náklady se podle inflace nezvyšují. Nové služby má Rada České televize schvalovat podle pravidel a kritérií, které si ale Česká televize má sama stanovovat nebo měnit vnitřním předpisem. To je neskutečné.

Konec citace.

Dopadům do komerčního trhu se nevěnuje žádný materiál, které Ministerstvo kultury vložilo do legislativního procesu. Veřejnoprávní média nefungují odděleně a stranou komerčním subjektům, ale jsou součástí stejného systému. Novela bude mít negativní dopad na ekonomiku soukromých vysílatelů. Navíc například většina stanic Českého rozhlasu skladbou svého vysílání a hudbou nabízí koncesionářům za jejich peníze obsah, který se od soukromých stanic po většinu dne de facto vůbec neliší a který soukromé stanice musí vytvářet za zlomek nákladů oproti Českému rozhlasu. Ale doplňuji – Český rozhlas potřebuje moc výkonná. Tato novela tedy pouze posílí ekonomicky dominantní postavení Českého rozhlasu v přímém konkurenčním boji se soukromými provozovateli o ty samé posluchače, aniž by jakkoliv se zlepšila veřejná služba. Ale už několikrát jsem tady řekl, proč.

Naopak množí se počty případů, kdy se Česká televize musí lidem omlouvat za křivá nařčení a lživá obvinění. Příklad z poslední doby – Česká televize se musí z rozhodnutí Městského soudu v Praze omluvit v pořadu Newsroom ČT24 imunoložce Zuzaně Krátké za to, že ji a její organizaci Zdravé fórum lživě označila za antivaxery, dezinformátory a šiřitele nebezpečných výmyslů. Česká televize dne 5. prosince 2021 v pořadu Newsroom ČT24 v reportáži s názvem Covidové dezinformace označila občanskou strukturu Zdravé fórum jako antivaxerskou skupinu a šiřitele nesmyslů a dezinformací, přičemž v této prezentaci využila(?) loga platformy a zobrazila tváře jejích zástupců, advokáta Tomáše Nielsena a imunoložky Zuzany Krátké.

Když jsme u toho covidu, já vám něco řeknu, milá vládo, až tady nebudete, tak já doufám, že vyplavou na povrch všechny důsledky a následky těch problémů, které celá ta covidová věc způsobila. Upozorňují na to lékaři, upozorňují na to všichni, ale díky vám a vašemu memorandu s Českou televizí a Českým rozhlasem se to nesmí dávat ani na internet, a už vůbec ne vysílat ve veřejnoprávních médiích.

Nyní Městský soud v Praze rozhodl, že se Česká televize za to musí doktorce Zuzaně Krátké omluvit. Rozsudek je pravomocný. Dotčení se přitom nejprve obrátili na vedení České televize se žádostí o nápravu, a když nebyli vyslyšeni, podali stížnost k Radě České televize. Ta na svém zasedání v červenci 2022 konstatovala, že pokud Česká televize označí někoho jako dezinformátora, jako učinila v pořadu Newsroom ČT24 iniciativu Zdravé fórum, je nutné věc doložit. Je naprosto neakceptovatelné, aby pomluvený či negativně zobrazovaný subjekt, zejména v případech tak citlivých, jako je v současnosti obvinění z šíření dezinformací, nedostal v daném pořadu prostor k vyjádření s odůvodněním na malý časový prostor reportáže, jako se to stalo v případě této reportáže, řekl tehdejší předseda Rady ČT Pavel Matocha.

Napadená paní doktorka a její organizace dala opakovaně najevo, že je připravena jednat o smírném řešení, ale Česká televize o ně nejevila zájem. Česká televize má přece memorandum nebo bude mít memorandum s mocí výkonnou a už dlouho spolupracují, tak proč by se měla někomu omlouvat? Proč by měla přiznávat chybu, když oni jsou něco jako pětikoalice? Pětikoalice tady má 108, tak se nemusí s nikým bavit. No a když jsou spolu takhle, tak se ani veřejnoprávní Česká televize nemusí s nikým bavit. Navíc přišla Česká televize s tvrzením, že v inkriminovaném pořadu neoznačila tyto subjekty za dezinformační web, skupinu antivaxerů a šiřitele výmyslů, ale že jen poskytla objektivní informace tak, aby si diváci mohli udělat vlastní názor. Ano, já mám ty samé zkušenosti, že když něco řeknu, tak mě opravuje redaktor nebo moderátor, jak nemám pravdu a jak to vlastně ve skutečnosti je, takže potlačuje vlastně můj názor a říká – to jsou všecko nesmysly, ale já vám řeknu, teď ten moderátor řekne – já vám řeknu, jak to vlastně je a co je pravda.

Takže suma sumárum, Česká televize ji zcela bezdůvodně a bez jakýkoliv důkazů označila za dezinformátorku. Já si dokonce pamatuju, jak tato vláda vypnula ty dezinformátorské weby. A soud řekl, že to není pravda. Dokonce vypnula web našeho europoslance, pana doktora Ivana Davida, že je to dezinformátorský web, tak to je něco podobného. Prostě ta vláda si dělá, co chce, a Česká televize taky.

Veřejnoprávní médium tedy dezinformovalo, když koncesionářům ve svém vysílání místo ověřené informace servírovalo lež. A přitom má Česká televize i česká vláda, která nyní navrhuje zásadní zvýšení televizní a rozhlasové daně, boj proti dezinformacím na svém erbu. A je to jedno z jejich hlavních hesel a hlavních činností. Tak já to nazvu pravým jménem – cenzura, cenzura názoru. Hon na dezinformátory, omezování svobody slova, hon na nepohodlné lidi s nepohodlnými názory. Některé z těchto lidí chce vláda za pomoci veřejnoprávních médií odvolávat z kontrolní rad veřejnoprávních médií, jak jsme zde viděli naposledy – kdy to bylo včera nebo předevčírem? – pana Lubomíra Xavera Veselého, který si říká, co chce. No, to je nehoráznost, říkat si, co chce. Některé z těchto lidí chce vláda, ano, to už jsme řekli, a ještě chce lidem zvýšit rozhlasovou a televizní daň, a tak posílit a zakonzervovat informační a politický monopol České televize a Českého rozhlasu v našem mediálním prostoru. A já tomu říkám hlasité NE a snad jsem dostatečně zdůvodnil, proč. Jde o politizaci, porušení nebo snižování nezávislosti veřejnoprávních médií. Je to další daň pro lidi, kteří v některých případech budou platit i dvakrát. Je to technologický nesmysl z hlediska mobilních operátorů a je tam spousta dalších věcí, proč bychom měli říct NE této asociální vládě. Děkuji za pozornost.