„Chci nasr*t Fialu, volím Babiše.“ Venkov už natvrdo

Já si celé mládí myslel, že demokracie je režim, ve kterém nikdy není dopředu znám výsledek voleb a tím pádem ani směr, kterým se naše země bude ubírat. Že od toho henty volby jsou, aby se jimi rozhodlo, co národ vlastně chce. A ono už to začíná vypadat, že správný směr je jasný předem, jen to pořád nějací zabednění voliči nechápou. A tak je třeba jim to vysvětlit, ne? Ideálně pomocí pískání a skandování. Když to nestačí, je třeba předem upozornit hloupé důchodce, že budou sraženi k zemi, že jim bude zakázán přístup k vnoučatům a když to nestačí, je třeba jim sebrat volební lístek, aby náhodou na cestě k růžové budoucnosti neudělali chybu.

Vždycky jsem se svým dětem snažil přiblížit atmosféru třicátých let v Německu pomocí dobových filmů, ale teď už nebudu muset. Postačí, když jim na Facebooku ukážu záznam z Jablonce, jak tam Ordneři pravdy a lásky ukazovali národu, co to v praxi znamená, vrátit Česku Ruhe und Ordnung. Jak vidno, ani hákenkrojc není zapotřebí.

Vy jste pro Babiše, přirovnal jste ho k Jiřímu z Poděbrad. Jak se díváte na jeho „polskou aféru”? A její mediální pokrytí?

Vy myslíte, jak řekl, že nepošle naše vojáky na pomoc Polsku v případě jeho napadení Sovětským…. pardon, Ruskem? Když odpovídal na otázku, co by dělal, kdyby byl aktivován článek 5? Říká se, že první spontánní odpověď je nejblíž pravdě a jsem rád, že to Babiš řekl, jak to řekl. Dovolím si doufat, že to omlouvání a změkčování původního výroku jsou už jen diplomatické řečičky. Navíc, ať Babiš řekne cokoliv, stejně mu to nikdo neuvěří… a to je dobře. Neměl bych moc lehké spaní, kdybych věděl, že stačí další „zaručená ruská raketa” na polském území a už bychom šturmovali kamsi do stepí.

Já jsem rád, že Babiš v každé druhé větě používá slovo mír. To dělal i Jiřík z Poděbrad, který „nesnášel vůni pušečného prachu” a k válce přistupoval až jako k poslední možnosti. A i pak dělal všechno pro to, aby nebyla.

A když vidím, jak se média chopila opačné karty, jak naši pravdomluvní novináři udělali ostudu z toho, že Babiš dal přednost jinému článku NATO, že za všech okolností se bude snažit řešit vše mírovou cestou, když vidím, jak moc se táboru Petra Pavla chce do války, jak se přímo třesou na to, až budou moci jít svému poněkud nevyzpytatelnému spojenci na pomoc, tak vůbec nelituju toho, že to Andrejovi zase hodím.

Tradiční otázka je: Co situace dělá s jižní Moravou a vaším sociálním okolím? Tentokrát to jistě vezměme podrobně.

My tady na jižní Moravě zpravidla žijeme velmi spořádaně. Nemáme tu moc vyloučených lokalit, v Miroslavi „mají i bezdomovci dům”. Na zdejší obyvatele i vládní opatření dopadají tak nějak spořádaně a boj proti nim se vlastně neliší od boje proti jiným přírodním katastrofám, které nás tu a tam navštěvují. Přesto tu registruji jednu změnu. Pro mnoho mých přátel se volba Babiše stává volbou z pomsty. Když se rozhodovali mezi ním a generálem, tak měli před očima rozesmátou tvář Petra Fialy, který jim omezil hektarové dotace, zdražil jim proud nejvíc na světě, chce jim omezit používání hnojiv a přesvědčit je o tom, že se takhle bude zemědělčit lépe a radostněji.

Petr Pavel se netají tím, že Pětikoalici volil a mnohokrát v debatách se svými voliči potvrdil, že je s kurzem našeho Blyštivého Péti nadmíru spokojený a nemá námitek, aby vláda pokračovala stejným způsobem i stejným tempem.

Mám kolem sebe hodně malých zemědělců, kteří přirozeně nejsou na straně Babiše, protože nestojí o konkurenci mamutího koncernu. Ale Petru Fialovi se podařilo je přesvědčit, že vláda nadšená pro grýndýl je pro jejich políčka větším nebezpečím než agrobaron. „Volím Babiše, protože chci nasrat Fialu,” to je teď docela časté heslo v mém okolí. „Chci vidět, jak se bude ten zemský škůdce tvářit, až bude mít na Hradě svého úhlavního nepřítele.”

Vlastně to mohu doporučit. Stále jste se neodhodlali volit Babiše, protože mu nedokážete zapomenout jeho hříchy? Podívejte se na tuto fotku… mělo by vám to pomoci.

Petr Fiala, Miloš Vystrčil (v pozadí) a Markéta Pekarová Adamová.

Ve všem tom binci zapadla slova Babiše na Nově. Pokud by se nestal prezidentem, měl by motivaci vyhrát sněmovní volby 2025. Odpůrci mu věští, že pokud tyto volby prohraje, žádné další už vyhrát nemůže. Mají pravdu?

Rok 2025, to je za dlouho… Vzhledem k tomu, jak to naše vláda vede, tak si dovedu představit, že hodně stran a hnutí bude mít motivaci vyhrát volby a lidé budou mít motivaci poslat Pětikoalici na smetiště dějin. Andrej Babiš se toho určitě zúčastní. Bude mít za sebou zkušenost z těchto prezidentských voleb, kdy se na jeho stranu postavili i ti, kteří proti němu za covidu úporně bojovali. Pokud to vezme za správný konec, může se stát přirozeným lídrem mnohem větší skupiny, než je jen hnutí ANO.

Nestane-li se teď prezidentem, bude mít dost času na jednání s těmi, kteří ho teď podpořili vlastně zcela bez podmínek.

Volební čísla ukazují, že jedna strana u nás těžko získá víc než třicet procent hlasů. Hnutí ANO těžko někdy složí jednobarevnou vládu. Bude tu tedy vždycky prostor i pro další strany, které mohou těžit ze spolupráce s hnutím ANO a Babiš může těžit ze spolupráce s nimi. Situace před těmito volbami je bezprecedentní. Podle mě se ještě nikdy nestalo, aby tolik lidí překročilo vlastní stín, přemohlo osobní ambice a podpořilo Babiše. Neudělali to kvůli Veľkému Bocianovi, ale kvůli bezprecedentnímu ohrožení posledních demokratických svobod od naší pětikoaliční vlády. Z toho by se mohlo zrodit něco nového a použitelného. S Babišem, nebo bez něj.

Pokud Babiš prohraje, příznivci vlády mohou říci, že lidé jejich vládu vlastně milují, když volí, jak volí. Skutečně?

A také to řeknou… pokud Babiš prohraje. Každopádně, pokud Babiš opravdu prohraje, získá Pětikoalice všechny mocenské páky v této zemi. Navíc budou moci ovlivnit složení Ústavního soudu, což nasměruje tuto zemi na mnohem delší dobu, než je jedno volební období. Nevím, jestli to bude důkaz toho, že je lidé milují, ale každopádně to bude znamenat, že poprvé od roku 89 bude zřetelné, kdo je za všechno zodpovědný. Největší nenávist bývá ze zhrzené lásky.

Na váhavé voliče se vrhli příznivci Pavla, aby jim vysvětlili, že Babiš je zlý. Šafr kvůli tomu vytiskl letáky, pardon, noviny a zaplavil jimi venkov. Panuje taková agilita i na druhé straně?

Jestli volby prohraje Petr Pavel, tak to bude kvůli Šafrovým letákům, tweetům Pavla Řeporyjce Novotného, facebookovým statusům Jiřího Čečrleho, vyvážené roli moderátora Řezníčka a všem ostatním, kteří se rozhodli právě tímto způsobem dokázat, že generál je pro naši zemi to nejlepší. Už dlouho jsem neviděl takovou medvědí službu. Danu Pribáňovi už jeho čtenáři sami vysvětlili, že Petru Pavlovi nejlépe pomůže tím, „že až do soboty bude držet hubu”.

Ale takhle to bylo i při poslední prezidentské volbě. Zemanovi příznivci nechávali Drahoše na pokoji a Drahošovi příznivci chodili dokazovat své hluboké morální hodnoty pískáním na Zemana. V tomto se nám pražská kavárna nijak nepoučila.

Ale asi bych se tomu neměl divit. Odpovídá to technologickému schematu řešení všech problémů v naší vaší EU. Když Evropa v něčem selhává, chce to víc Evropy. Když v něčem selhává nenávist před volbami, chce to víc nenávisti. Jen se děsím, pokud by Pavel vyhrál, mohl by toto schema použít i pro válku na Ukrajině… prohráváme, tož to bude chtít víc války.

Zcela natvrdo: Jak to dle vás dopadne a co naši zemi čeká v nejbližších měsících?

Když natvrdo, tak natvrdo. O všech důležitých věcech, které se nás týkají, se už dávno nerozhoduje v Praze. Na tom se nic nezmění, ať tam bude sedět Andrej Babiš, nebo Petr Pavel. Stále jsme součástí NATO, stále jsme součástí Evropské unie. Stále platí, že nám nepatří ani banky, ani klíčový průmysl a nic se nezměnilo na tom, že z české vody tyje Veolia. Stále platí, že naše armáda je schopna ubránit jeden most po dobu jednoho týdne a stále platí, že si v Bruselu zvykli, že český premiér je onuce, na kterou je možné si kdykoliv otevřít hubu.

Stále platí, že válka na Ukrajině má zelenou, stále platí, že trubky vedou z Ruska sem a ne naopak, stále platí, že jsme jednou nohou v ekonomickém průšvihu a krůček od jaderného konfliktu.

V podstatě si vybíráme mezi tím, jestli do nalajnované budoucnosti vykročíme s radostí a budovatelskou písní na rtech, nebo jestli se budeme loudat vzadu, což by nám mohlo dát šanci, vzít při vhodné příležitosti nohy na ramena. Babiš se kamarádí s Orbánem… tak by se mohl inspirovat. Petr Pavel se kamarádí s maďarskou opozicí…

Já věřím, že má Babiš šanci, která se každým dnem a každou Šafrovou agitkou stále zvětšuje. Vlastně je mi jen líto, že Andrej zrušil kontaktní kampaň mezi lidmi. Rozumím tomu, že si nechce na záda malovat terč a už vůbec nechce ohrozit rodinu, ale ještě jsme mohli pár dní sledovat, jak si budoucnost představuje pražská kavárna, pokud by Petr Pavel vyhrál. Nebylo by špatné být varováni, dokud to má smysl.