Čína 2030 |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Mainstreamoví komentátoři a političtí sinofobové nás jako na pokyn shůry obšťastňují věřící “nadějnou” vizí čínské realitní, demografické a ekonomické krize, prezident Xi na zasedání 3. pléna 20. ústředního výboru měl působit velmi sešlým a unaveným dojmem atd. Přitom čínský hrubý produkt první pololetí rostl o 5% a západní lídři působí dojmem chodících mrtvol nebo loutek bez mozku, které nikdy nežily. Plénum ÚV se mělo sejít loni na podzim, ale kvůli přípravě dokumentů se posunulo o řadu měsíců, už z tohoto celkem logického zdůvodnění západní mainstream okamžitě vyvodil řadu konspirativních spekulací typu: prezident Xi je po mrtvici nebo před svržením, lid se bouří, čínská ekonomika před krachem. Z minulé doby známe “důležité” dokumenty, které schválil ÚV a které nikdo ani nečetl, ovšem je faktem, pokud se v dokumentu mluvilo o parametrech plánu výstavby, jako počet bytů, pražském metru, výstavbě dálnice, modernizace elektrooceláren atd. bylo to absolutně závazné. V Číně dokumenty podobného typu mají vysokou prestiž. Schválený závěrečný dokument je velmi komplikovaný, např. detailně se zabývá modernizací řady odvětví čínské ekonomiky. Akcentuje se marxistická báze čínské politiky a čínská rozvojová specifičnost. V závěrečném dokumentu ÚV je řada formulací, které připomínají rétoriku naší komunistické minulosti, ale jen velmi dobří analytici čínské reality jsou schopni dešifrovat, co se za slovy skrývá.

Brilantní Pepe Escobar v Zerohedge komentuje zasedání pléna ÚV. Šlo o velmi vážnou záležitost – pokus o vybalancování udržitelného ekonomické rozvoje a národní bezpečnosti na cestě do třicátých let. Nikde na světě (zdá se, že Rusko se o to pokouší) se nenajde vláda, která by tak vědecky rozpracovala pětiletý plán – rozvoj venkova, daňová reforma, ochrana životního prostředí, národní bezpečnost, boj proti korupci, kulturní rozvoj atd. Když se v dokumentu objeví 53krát slovo reforma, neznamená to na rozdíl od západního proselytismu, že komunistická strana je mrtvá, ale že usiluje o povýšení kvality vládnutí a efektivity. Věda a technika budou mít opět velmi hrdé místo v čínském rozvoji, bude se klást akcent na ještě lepší integraci digitální ekonomiky do reálné ekonomiky a na lepší odolnost čínských průmyslových řetězců. Podle Escobara je fascinující pozorovat jaký důraz se klade na korekci tržních propadů, což je eufemismus pro dnešní vládnoucí turboliberalismus. Na druhé straně strana klade důraz na všechny formy vlastnictví soutěžící v zákonném a spravedlivém prostředí. Plénum se dá interpretovat jako záměrné cvičení taoistické trpělivosti. Prezident Xi mnohokrát opakoval, že snadnější část reformy je za námi a nacházíme se v neprobádaných vodách. Strana si musí hlídat každý svůj krok, obzvlášť v době, kdy narůstají vnější rizika a strana musí brát zřetel na zájmy spousty společenských skupin.

Jednou z těchto skupin jsou i hongkongští turbokapitalisté, jejichž obsesí je trh, spolu s britskými tržními skauty, kteří objíždí Asii, nejsou moc žhaví do investic v Číně. To pekingské plánovače moc nevzrušuje, pro politbyro je důležité naplnit ekonomické, sociální a geopolitické cíle definované generálním tajemníkem Xi a je na trzích. aby se tomu přizpůsobily. Samozřejmě, že čínští stratégové započítávají Trumpa do své sumární rovnice. Čínská ekonomika může být dnes v prekérnější situaci než v 2018, kdy Trump rozpoutal obchodní válku, dnes v důsledku rozdílu v úrokové míře se zdá že yuan je pod velkým tlakem. Podle Morgana každý růst cel v 2018-19 byl spojen s 0,7% růstem dolaru oproti yuanu. Trump plánuje zvednou cla na čínské zboží o 60%. Šéf hongkongské exekutivy John Lee poradil hongkongské byznys elitě prostudovat dokumenty zasedání ÚV. Politbyro s Hongkongem počítá jako s významnou spojnicí mezi globálním severem a jihem, dál má být magnetem na investice do Číny.

Záležitosti národní bezpečnosti jsou pro Čínu velmi důležité, začínají tvrdými zákroky proti praní špinavých peněz až po zabránění pověstným sloupkařům spustit barevnou revoluci, která v roce 2019 málem zničila Hongkong. Pekingu je lhostejné, že spousta amerických investorů to nemůže pochopit. Manažer jednoho z největších čínských investičních fondů Zhang Kung říká, že ať už s americkou obchodní válkou nebo bez ní, dosáhne Čína cíle stanoveného ústředním výborem – zvednout HDP na hlavu na $30 000 (z dnešních $12 000). Zahraniční investice budou v Číně dál vítány, ale v striktním prostoru národní bezpečnosti, jednoduše se to dá pojmenovat jako praktické procvičování státní suverenity.