Co si myslí Američané?

Padesát šest procent voličů Demokratické strany USA pevně doufá, že Joseph Biden kandidovat v roce 2024 na prezidenta už nebude a jen 35 procent se na jeho další úspěšné prezidentské období vyloženě těší.

Vyplývá to průzkumu zveřejněného 25. září, který si nechaly zpracovat ABC News a Washington Post. Z průzkumu dále vyplývá, že podpora Josepha Bidena a Donalda Trumpa je v podstatě vyrovnaná (46% a 48%). Průzkum také odpovídá na otázku, zda by měl být Donald J. Trump trestně stíhán. Bylo zjištěno, že spíše ano (52 %).

Trump to nemá jisté

Co se týče podpory u republikánských a nezávislých voličů, zde průzkum tvrdí, že jen 47 procent voličů Republikánské strany by si Trumpa přálo za prezidenta, což by znamenalo dvacetiprocentní pokles Trumpovi popularity od listopadu 2020.

Je samozřejmě velmi těžké posuzovat objektivně Trumpovu popularitu u voličů republikánů. Na republikánských konferencí je Trump vždy největším tahákem a vítězí zde ve všech anketách s více než 70 procenty. Tyto ankety jsou vpravdě zatížené skutečností, že je navštěvují spíše příznivci Trumpa, než jeho kritici.

Podpora Trumpa je u republikánských voličů, podle mého mínění, přibližně na stejné úrovni, jako v listopadu 2020, tj. přibližně okolo 65 procent. Tato podpora je ale pochopitelně limitována.

Jednak neexistencí žádného jiného republikánského kandidáta a jednak srovnáváním Trupma s Bidenem. Vše se tedy změní, pokud budou mít republikánští voliči na výběr mezi Trumpem a např. nejčastěji zmiňovaným republikánským guvernérem Floridy Ronen DeSantisem. Ten má momentálně podporu asi kolem 20 procent. A vše se také rázem změní v okamžiku, kdy by Trump stál např. proti Gavinu Newsomovi, demokratickému guvernérovi Kalifornie (Trump by jistě získal nejméně 90% podporu u republikánských voličů).

Podpora voličů je tedy vždy podmíněná okolnostmi. Okolností, která v případě Trumpa hraje také podstatou úlohu, je jeho pronásledování vládou Josepha Bidena. Trump je vyšetřován vládou z mnoha úhlů, což mu na jedné straně umožňuje se svým voličům neustále připomínat prostřednictvím mediálního zájmu o jeho kauzy, ale současně to voliče paradoxně obtěžuje. (Nebylo by nám nakonec bez toho Trumpa lépe, třeba s Ronem?).

Voličů Republikánské strany, kteří mají Donalda Trumpa za hlavního viníka napjaté politické situace uvnitř Spojených států je dost. Některé průzkumy hovoří až o dvaceti procentech republikánů. Vše však přehlušuje neúspěch Bidenovi administrativy – ten není uměle vytvořený jeho soupeři, nýbrž skutečným chováním Josepha Bidena a skutečným stavem země.

Ekonomika, ekonomika, ekonomika…

Na prvním místě je to ekonomika, kterou drtí rekordní inflace a poměr cen a mezd – Američané si za své mzdy pořídí nejméně za třicet let a současně jejich úspory požírá nejvyšší inflace za posledních 40 let.

74 % Američanů si myslí, že ekonomika jde do kytek, přičemž v lednu 2021, kdy si dal Biden v Oválné pracovně jako pán domu čaj poprvé, si to myslelo jen 58 procent.

Druhým vážným problémem je agresivita vlády, s jakou postupuje ve svých hlavních politických tématech (klima, gender, rasismus). Udaná priorita právě těmto oblastem Američany trápí neboť mají za to, že na blbosti je dost času v dobách hojnosti a vláda by tak měla své politické priority zásadně přehodnotit. To se v žádném ohledu neděje, na Titaniku je stále zábava v plném proudu, a kapitán Biden, který už ví o vodě v podpalubí, důrazně vytýká personálu, že je na stolech málo vína (zakazuje zákonem inflaci).

Jediným sotva slyšitelným tématem Bidena, je červnový precedens Nejvyššího soudu USA, který z federálního potratu učinil záležitost jednotlivých států. Tuto legislativní změnu Joseph Biden mediálně Američanům podsunul, jako „zákaz potratů“, ale přesto se toto téma nestalo něčím, co by mohlo jeho vládu vytáhnout z bažin permanentních neúspěchů. Navíc, ve všech státech ovládaných demokraty se v důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu fakticky nic nezměnilo – děti se tu vraždí stále. V politice potratů je Amerika momentálně přibližně stejně rozdělená, jako tomu bylo před tímto přelomovým rozhodnutím soudu, takže zákonem povolit nebo zakázat ho chce momentálně 50 % z nich. Podrobnější průzkumy však osvědčují správnost rozhodnutí soudu neboť každý stát tuto problematiku vnímá skutečně (a) specificky po svém. Pro samotné Američany je také potrat problémem méně podstatným, než tomu bylo před červnovým rozhodnutím soudu.

…a kriminalita

Co tíží všechny Američany bez rozdílu, je kriminalita. Pro 69 procent z nich je to nejdůležitější problém a 64 procent z nich se také domnívá, že Republikánská strana by jí zvládla ukočírovat lépe.

Horší je to se strachem ze změny klimatu: 73 procent Američanů se domnívá, že Demokratická strana jim zaručí lepší počasí, než republikáni, ale současně s tím, si s pěkným počasím v roce 2050 láme hlavu méně než 50 % z nich.

Kromě úspěchu v boji za rozkvětlejší jaro, více chladnější léto, barevnější podzim a zimu tak akorát, se Američané domnívají, že všehno ostatní lépe zvládne Republikánská strana (inflaci a ekonomiku, potraty, kriminalitu, vzdělání a imigraci).

Co se týče výsledku průzkumu v oblasti volební účasti v listopadových kongresových volbách, tak ten je v podstatě velmi podobný jiným průzkumům prováděných v polovině prezidentského mandátu. Co je podstatné, že největší chuť volit mají ti, co považují kriminalitu za největší problém Ameriky. Jejich motivace je totiž nejracionálnější (oproti počasí se dá se zločinností skutečně něco udělat). Obecně jde o bílé voliče.

Historická statistika je neúprosná. Od roku 1946 se nestalo, aby v případě prezidentovi podpory nižší než 50 procent v polovině jeho mandátu, zvítězila jeho strana v kongresových volbách. Průměrně prezidentova strana ztratila v Kongresu 37 mandátů. Joseph Biden má však mimořádně nízkou podporu, kterou se nemůže pyšnit každý americký prezident. A nejhůře jsou na tom Demokraté u černých Američanů – jejich podpora je na historickém minimu, věří jí pouhých 31 procent.

Zdařilý průzkum

Kdo ví, možná je podpora Josepha Bidena a Demokratické strany nižší, než dovolí zveřejnit liberálové z ABC News a Washington Post. Deník Washington Post byl založen v roce 1877, před 144 lety a stačil získat už 65 Pulitzerových cen. Jedna z cen patřila také za jejich zpravodajství o ruské pomoci Donaldu Trumpovi ve volbách v roce 2016. Post nikdy nepodpořil republikánského kandidáta a naopak svou podporu věnoval Al Goremu, Baracku Obamovi, Hillary Clintonové a Josephu Bidenovi.

ABC News je celosvětová zpravodajská divize americké vysílací sítě ABC, patřící do široké rodiny The Walt Disney Company. Založena byla před 77 lety v roce 1945. Zaujme především liberální část publika.

Celkově je ale provedený průzkum podle mého názoru velmi zdařilý a nevyhýbá se nepříjemným zjištěním. Komentáře obou plátků k výzkumu tak seriózní ale už nejsou. Některé z nich dokonce historicky minimální podporu černých Američanů Demokratické straně ani nezmiňují, přitom panel „rasa“ je pro demokraty hned za počasím v roce 2050 politicky nejdůležitější.