Co týden dal 3/2025 |

Sdílet článek:

VÁCLAV KRÁSA

Několik událostí uplynulého týdne vzbudilo zájem médií, ale inaugurace Donalda Trumpa je mediálně nejsledovanější událostí, i když proběhne až v pondělí 20. ledna. Už několik týdnů jsme přesvědčováni médii o tom, co se všechno stane po jeho nástupu do prezidentské funkce a skoro to vypadá, že se změní celý svět. Nezmění! Donald Trump vzbuzuje velká očekávání, která nesdílím, protože si myslím, že je nevypočitatelný, mluví hlavně na efekt a věci spíše řeší intuitivně, než aby měl svá politická rozhodnutí promyšlená a aby byla realizovatelná. Jeden známý bloger uvedl, že Trump se změnil. Zřejmě už nevadí těm, kteří tahají za nitky politiky, a tak mohl poměrně výrazně ve volbách uspět. Pokud lze soudit z jeho předchozího prezidenství, bude se asi snažit ukončit války, ale vždy tak, aby na tom Amerika vydělala. Je jednoznačný podporovatelem Izraele a je jisté, že pokud Hamás nebude souhlasit s podmínkami míru, bude prezident Trump schopen velmi přitlačit. Válka na Ukrajině zajímá nového amerického prezidenta jenom z hlediska ekonomiky. Lze odhadnout, že Trump bude požadovat od Ruska, za ústupky vůči Ukrajině, ekonomické benefity, a to pravděpodobně v oblasti prodeje surovin evropským zemím. Evropa má hlad po surovinách a USA je potřebují prodávat. Je možné očekávat globální dohodu mocností o rozdělení světa v ekonomické sféře, které umožní závislost Evropy, nebo její větší části, na dovozu plynu, ropy a případně dalších surovin na USA. Pro Ukrajinu to nemusí být zcela dobrá vyhlídka. Donald Trump chce být určitě úspěšným prezidentem, a to v Americe znamená ekonomický boom, Ukrajina představuje pro USA určitou zátěž. To neznamená, že by Američané neprodávali Ukrajině zbraně, ale asi nikoliv na dluh, jak je tomu v současné době. Média, ale i politici neustále analyzují pozvánky na inauguraci amerického prezidenta. Nepřeceňoval bych tuto otázku. Není samozřejmé, aby nový prezident USA zval na svoji inauguraci hlavy států, většinu zemí zastupují jejich velvyslanci. Proto nepozvání našeho prezidenta a předsedy vlády nevypovídají nic o politických vztazích s budoucím americkým prezidentem. Spíše je možné vysledovat, že byli pozváni osobnosti s konzervativnějším a antiprogresivistickým smýšlením, a to považuji za zásadní signál v pro naše progresivistické politiky.

Úřad vlády začal rozesílat oběžníky politikům, co a jak veřejně říkat a také připravuje státní komunikační kampaň za 34 milionů. Je to neuvěřitelná drzost na co lze vyhazovat veřejné prostředky. Posledním počinem Rady vlády pro strategickou komunikaci je informace pro poslance, jak mají komunikovat sebeupálení Jana Palacha, jehož výročí si v těchto dnech připomínáme. Rozeslat poslancům na sněmovní adresy nevyžádané e-maily jednak vypadá jako pokus vládních úředníků je úkolovat, jednak s nimi pan Foltýn jedná ponižujícím způsobem, jako by se a priori očekávalo, že jde o nesvéprávné jedince.

Sama existence Rady pro strategickou komunikaci vlády je věcí nepochopitelnou a je to zbytečné vyhazování veřejných prostředků. Ale vše možná souvisí s přípravou vládní koalice na volební kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny Ředitele BIS Michal Koudelka tvrdí, že parlamentní volby boudou ve znamení dezinformací a že za tím stojí lidé placeni Ruskem. Tvrdí, že několik evropských zemí má z poslední doby zkušenost s pokusem o ovlivnění voleb.

Je zřejmé, že tato slova úzce souvisí s připravovanou komunikační kampaní Úřadu vlády, která prý bude sahat až k podzimním parlamentní volbám. Je zřejmé, že komunikační karty, státní komunikační kampaň a prohlášení BIS spolu úzce souvisejí. Témata nastolí státní kampaň, komunikační karty obsah a kontrolu zajistí BIS. Komunikace, která se odchýlí, může nést znaky dezinformační činnosti lidí placených Ruskem. A mohlo by to vést až k anulování voleb, jako jsme to viděli v Rumunsku.

S tím nepochybně souvisí i vznik Rady vlády pro paměťovou agendu, která byla zřízena usnesením vlády 10. července 2024 a je poradním a iniciativním orgánem vlády pro otázky týkající se paměťové agendy. Premiér Fiala při zahájení činnosti Rady uvedl, že Rada, jako poradní orgán vlády, přispěje k systematičtějšímu a koncepčnějšímu přístupu k různým aspektům oblasti historické paměti. Normálním jazykem řečeno, bude to úřad na vymývání mozků.

Součástí Rady je nový dotační program, který přispěje k prosazování lidských práv v oblasti práv účastníků odboje a odporu proti totalitním režimům a k podpoře vzdělávací a osvětové činnosti paměťové povahy. Výdaje spojené s novým dotačním titulem si podle úřadu vlády vyžádají 30 milionů korun od roku 2025 a zřízení šesti míst na přípravu a správu dotačního titulu. Další zbytečné vyhazování peněz na prosazování ideologie současné koalice.

Mimo zájem medií, ale i občanů je reforma Rámcových vzdělávacích programů pro základní školy, kterou představil ministr školství Mikuláš Bek. Ta má ve svých důsledcích více méně odstranit většinu klasických předmětů. Například dějepis, a zvlášť ten národní, nebude. Místo toho bude třeba téma postavení žen. Důraz bude kladen na odstranění sociálních nerovností, každá škola si bude moci učit, co chce. Někteří odborníci uvádějí, že již nyní je více než deset procent žáků druhého stupně čtenářskými analfabety. Nikoho to ale nezajímá, naopak. Klasickému učení zvoní hrana. Dokument dává progresivním ideologům ještě větší pole působnosti. Využívá rétoriky sociálních inženýrů z neziskového sektoru (pedagog má například aktivně podporovat destigmatizaci ne-heterosexuálních sexuálních orientací, vyučovat o „queer“ osobách v dějinách, má upozorňovat a chránit děti před genderově podmíněným násilím, hodnotit a učit projevovat environmentální senzitivitu žáků ke zvířatům a rostlinám atp.). Zároveň rozmělňuje již tak málo artikulované vzdělávání a nahrazuje jej kompetencemi žáků. Ti ale vyučované kompetence nemohou projevit, nebude-li na co, je aplikovat! Velmi nebezpečná je skutečnost, že ačkoliv jsou některé kontroverzní části součástí nepovinné části Rámcových vzdělávacích programů, tak je dokument jako celek plně závazný a bude-li ve škole aktivistický učitel či celé vedení, nebudou mít rodiče žádnou možnost se proti zvaní aktivistických neziskovek ozvat či přímo protestovat. Vzdělávání dětí v základním školství vytváří základy budoucí osobnosti, její vztah k vlasti, k rodině, ideovému směřování, historii národa a schopnosti kriticky přijímat a zpracovávat informace. Bez znalostí musí přijít úpadek. Ještě jednu připomínku, nemyslím si, že se děti mají od první třídy povinně učit angličtinu. Cizí jazyk by se žáci měli učit až tehdy, když mají pevné základy svého rodného jazyka, což při vstupu do školy děti určitě nemají.