ČR: Stát často veřejnými prostředky plýtvá

VSA

Státní instituce v řadě případů rezignovaly na svoji zásadní odpovědnost vůči občanům, tedy na snahu řádně hospodařit.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal výroční zprávu za rok 2022, která (kromě jiného) popisuje hlavní problémy v hospodaření s veřejnými prostředky v České republice.

Prvním problémem je stále se prohlubující strukturální deficit státního rozpočtu daný růstem mandatorních výdajů a rostoucí tempo zadlužování, uvádí se v tiskové zprávě NKÚ. Přitom klíčové reformy důchodového, zdravotního i sociálního systému, nutné k udržení stability veřejných financí, dosud chybí. Stát hledá zdroje a NKÚ přináší řadu poznatků. Významné prostředky lze ušetřit např. změnou přístupu k systému dotací. Kontroly NKÚ totiž prokázaly, že skutečný smysl dotací nahradil formalismus. Ukázkou neefektivity je pak digitalizace agend veřejné správy. Kontroly rovněž potvrdily, že státní instituce v řadě případů rezignovaly na svoji zásadní odpovědnost vůči občanům, tedy na snahu řádně hospodařit. NKÚ opakovaně poukazuje na případy plýtvání veřejnými prostředky.

„Naši ekonomickou kondici v roce 2022 bezesporu ovlivnila válka na Ukrajině a její dopady. Většina nedostatků, na které ve zprávě poukazujeme, ale s válkou nijak nesouvisí anebo jen velmi okrajově,“ konstatuje prezident NKÚ Miloslav Kala. Růst HDP byl loni o 1,1 procentního bodu nižší než průměr Evropské unie. Naopak enormní nárůst inflace – páté nejvyšší v EU – výrazně snížil životní úroveň obyvatel. Reálná mzda v ČR meziročně klesla o 7,5 %. To je jeden z nejhorších výsledků v rámci zemí OECD.

Vlivem vysokých deficitů státního rozpočtu se od roku 2020 výrazně zvyšuje státní dluh. Na konci roku 2022 činil téměř 2 895 mld. Kč a meziročně vzrostl o více než 429 mld. Kč. Tempo růstu státního dluhu ČR bylo v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší. Tento trend ohrožuje stabilitu veřejných financí. Stabilizování veřejných rozpočtů je přitom nutností pro to, aby financování chodu státu bylo dlouhodobě udržitelné a aby ČR mohla úspěšně čelit i krizím, jako byla pandemie covidu-19 nebo nyní ruská agrese na Ukrajině.

Jednou z oblastí, kde je možné významně ušetřit, je systém dotací. Z kontrol NKÚ vyplynulo, že skutečný smysl dotací nahradil formalismus. Čerpání peněz je nadřazeno potenciálním přínosům dotací. Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným a administrativně náročným. „Přebujelý dotační systém, v němž vítězí formální stránka věci nad skutečným smyslem a hlavně přínosem dotací, je luxus, který si v době obrovských strukturálních deficitů státního rozpočtu naše země nemůže dovolit,“ upozorňuje prezident NKÚ Miloslav Kala.

Kontroly NKÚ prokázaly, že resorty podporovaly neúčelné a neefektivní projekty. Příkladem mohou být dotace na průmyslový výzkum. Ačkoliv na něj bylo v letech 2016–2022 vynaloženo téměř 10 mld. Kč, projekty ve většině kontrolovaných případů nevedly k naplnění ekonomických přínosů v praxi. U prověřovaných projektů podpořených z programu TRIO byly po třech letech od jejich ukončení skutečné tržby na desetině plánovaných hodnot.

Nedaří se zvýšit ani efektivitu digitalizace veřejné správy, přestože na ni stát vynakládá stále více peněz.Elektronizace veřejné správy v ČR postupuje pomalu a nepřináší očekávané výsledky. „Potvrzuje se, co opakovaně říkáme: digitalizování neefektivních procesů k efektivnímu výkonu státní správy nevede.Úspěšné digitalizaci tedy brání skutečnost, že jí v mnoha případech nepředchází zásadní revize stávajících agend,“ zdůrazňuje prezident NKÚ Miloslav Kala. Nedostatky v digitalizaci a komunikaci mezi resorty představovaly také jednu z důležitých příčin, proč ČR selhala ve zvládání pandemie covidu-19.

Poptávka po on-line službách státu ze strany občanů přitom stále roste, a to především v souvislosti s řešením různých životních situací.

Celou tiskovou zprávu najdete zde.

(6 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...