Definice šílenství naživo v americkém Senátu

V polovině února proběhla v americkém Senátu diskuze s experty na klimatickou změnu. V jedné části kladl otázky senátor John Kennedy.

V diskuzi vystoupili:

John Kennedy: republikánský senátor za stát Lousiana

Robert Litterman: bývalý bankéř, nyní je předsedou senátního environmentálního výboru a ředitelem několika environmentálních organizací

Douglas Holtz-Eakin: ekonom a bývalý ředitel rozpočtové komise

Překlad a nepatrné zkrácení autor.

Senátor: „Pane Littermane, kolik by stálo USA, aby se staly do roku 2050 uhlíkově neutrální.

R. Litterman: „Nevím.

Senátor: „Takže podle vás by Spojené státy měly tyto věci udělat, ale nevíte, kolik to bude stát.”

R. Litterman: „Ne, nevím, kolik to bude stát, ale měli bychom to udělat.”

Senátor: „Pane Douglasi, vy víte, kolik to bude stát?”

D. Holtz-Eakin: „Záleží, jak to uděláme. Dohromady 50 tisíc miliard dolarů.”

(Pozn. autora: Je to zhruba deset amerických federálních rozpočtů. Pokud mají být tyto peníze investovány do roku 2050, je to více než čtvrtina rozpočtu každý rok do roku 2050.)

Senátor: „Pokud utratíme 50 tisíc miliard dolarů do roku 2050, o kolik se sníží světová teplota.”

R. Litterman: „To, záleží, co udělá Čína, Indie a zbytek světa. Musíme spolupracovat.”

Senátor: „Co když USA utratí 50 tisíc miliard dolarů, Evropa a další západní státy spolupracují, ale Indie a Čína ne. O kolik se sníží globální teplota?”

R. Litterman: „To nevím.”

Senátor: „Vypadáte jako inteligentní a velmi dobře informovaný člověk. Věříte na základě svých pozorování akcí Si Ťin-pchinga, že někdy udělá něco ve jménu globální klimatické změny, co je v rozporu s nejlepšími zájmy Číny?”

R. Litterman: Vím, že Čína má federální daň z uhlíku.”

Senátor: „Ale co se týče politiky. Čína udělá něco, co není v jejím nejlepším zájmu, ale udělá to, protože to je globálním zájmem. Věříte, že to Si Ťin-pching udělá?”

R. Litterman: „Myslím, že prezident Si Ťin-pching chápe, že musíme spolupracovat, abychom se s tímto globálním problémem vypořádali. Ano, myslím si to. A bude v nejlepším zájmu Číny s námi spolupracovat.” 

Senátor: „Věříte na vílu Amálku nebo na velikonočního králíčka?”

R. Litterman: „Senátore, ne!”

Pokračování

Dozor nad stabilitou amerického bankovního systému má komise složená ze zástupců všech klíčových státních institucí jako je federální banka nebo instituce pojišťující vklady střadatelů. Její poslední zasedání proběhlo 10. února, přesně měsíc před pádem dvou velkých amerických bank.

První bod programu zněl:

Finanční rizika vyplývající ze změny klimatu.