OTO KADĚRKA
Šest křížků taky značí věk, kdy už toho o životě víte více než si možná o něm můžete kdy přečíst. Nevím, který myslitel řekl, do dvaceti čti všechno, do třiceti učebnice, do padesáti co tě baví a po padesátce začni psát.
Reforma důchodů , tedy spíše jen reforma jeho vyplácení je žhavým tématem dnešní doby. Nemáme na něj dostatek prostředků již nyní a pokud neuděláme to či ono tak na něj nebudeme v budoucnu mít již vůbec. Velice častým a pro mnohé líbivým je argument ten, že živnostníci a podnikatelé odvádějí vulgo-minimum a tedy vlastně celý systém „šidí“. To je ve své podstatě však hlavní omyl a lež směrem k těm , kteří odvádějí.
Vesměs tento argument používají ti co za sebe nic neodvádějí, protože ani nemohou z prostého důvodu, že nic nevytvářejí. No a když nic nevytváříš, tak nic nemůžeš odvézt. Těch kdo jen spotřebovávají je opravdu hodně. Jsou to všichni zaměstnanci státu z kterých je potřeba vyjmout bezpečností, pořádkové a záchranné složky, protože jsou oddanou a nezbytnou součástí existence státu. Všichni ostatní jsou však živi z toho co vytvoří ti co často jsou nařčeni, že odvádí „minimum“. Ale oni ODVÁDÍ z toho co vytvoří. Nepamatuji si to již zcela přesně, ale za minulého režimu státní zaměstnanci ze svých příjmů odváděli jen daň z příjmu a žádné sociální a zdravotní pojištění. Právě z toho důvodu aby netvořili iluzi příjmů z které by mohla pramenit deziluze toho, že na něco stát nemá.
Tedy pokud by se jednalo v pravdě reformu penzí, tak pak by se mělo opravit zejména to, kde se vytvářejí a kde se nevytvářejí prostředky s kterými stát následně hospodaří. Dokážete si představit, že při nástupu na práci třeba krajského úřadu by jste měli ve smlouvě uvedeno, že jdete pracovat v dané době pro úřad, který je státní a jelikož stát je v dluhu, tak vaše penze bude se odvíjet od této skutečnosti a tedy, že budete mít penzi která bude odpovídat stavu financi státu a bude tedy řádově menší než toho kdo sice je na „minimu“ ale každý měsíc to minimum vyprodukuje oproti zaměstnanci státu, který ho spotřebuje ? A to zde nehovořím o tom, že mnoho těch co odvádí to „minimum“ zaměstnává lidi za které odvádí vše a včas jak zákon ukládá a on odvádí to minimum z toho důvodu, že na něj prostě víc nezbude. Já v té skutečnosti osobní odpovědnosti a úplné zainteresovanosti žiji třicet let, tedy si to představit dokáži.
Jedno je však zcela jisté a je to axiom – tedy netřeba dokazovaná pravda. Pokud odvádíte, tak existujete, protože jste v plusu. Pokud neodvádíte tak jste v mínusu a dřív nebo později prostě nejste. No a přesně tak by měl fungovat každý ekonomický celek. Jedinec, rodina, stát – svět. To, že jedna z nejlépe honorovaných součástí – tedy politici vytvořili iluzi, že to tak není -pramení v šíření deziluze nás co něco produkujeme , vymýšlíme – jednoduše děláme.
Je nás stále ještě hodně kdo produkuje, ale ubývá nás, protože když vás někdo dlouhodobě ponižuje, zesměšňuje a umně politicky manipuluje vaše okolí tak přemýšlíte co s tím. Každý den čtete mnoho informací o tom, že úspěšní končí, prodávají, odcházejí do zahraničí , protože to zdejší prostředí je ničí.
Vím, že asi se za své postoje nedočkám všeobecné pochvaly, ale na to jsem si již zvykl. Ale bude mi šedesát tak podle nejmenovaného – mám psát.
Tak jestliže-a teď cituji autora “ale za minulého režimu státní zaměstnanci ze svých příjmů odváděli jen daň z příjmu a žádné sociální a zdravotní pojištění. Právě z toho důvodu aby netvořili iluzi příjmů z které by mohla pramenit deziluze toho, že na něco stát nemá.-tak se ho ptám:kdo to po pádu minulého režimu zavedl?Kdo byl ministr financí za kryptobolševické OF a později nikým nevolenou ODS?Kdo zaváděl daně úplně ze všeho?Třeba DPH,ale i daň z nemovitosti a plno jiných!!???Ten největší zloděj a židobolševik,kterej si hraje na toho největšího pravičáčka
To je ale blbost. Daně zaměstnanců byly za socialismu sice zanedbatelnou částí státního rozpočtu, ale víc jak devadesát procent příjmů tvořily “příjmy z hospodářství”, tj. veškeré zisky státních (všech) podniků. Podle dnešní terminologie šlo o stoprocentní zdanění právnických osob – tedy v podstatě celé ekonomiky.
Nejsem tak dobrý pamětník socialistické ekonomiky – něco přece těm podnikům muselo zůstat? Jak to vlastně bylo?
Měly přece fondy – investiční, fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) a další, kam se zisk mohl schovat – a i tehdy se účetnictví optimalizovalo …
Tady je zajímavý článek (i diskuze):
Retro daň z příjmů 1983: Průkopníci socialistické práce odměny nedanili
https://www.mesec.cz/clanky/retro-dan-z-prijmu-1983-prukopnici-socialisticke-prace-odmeny-nedanili/
Podnik pracoval na základě plánu. Státní plánovací komise schvalovala pětiletku, která se rozpracovala na roky a kvartály. Pak to šlo dolů přes VHJ na podniky. Plán samozřejmě obsahoval i mzdy a další položky. Přesuny mezi položkami nebyly možné. Atd. Takže náklady i výnosy byly plánované. Rozdíl (zisk případně ztráta) šel státu.
Aha.
V tom případě ovšem bylo potřeba mít nahoře strýčka / dobrého známého, který plán pomohl vhodně upravit.