Dezinformace, dezinformace, dezinformace |

Sdílet článek:

PETR VLK

Dezinformace je dnes v Česku, ale i na celám kolektivním Západě superhit. Tohle slovo se na nás valí ze všech stran. A schová se pod něj úplně všechno! Včetně zavedení cenzury, obnovení fízlování, obnovení politických procesů, ruinování lidských existencí. Ačkoliv stále častěji platí, že rozdíl mezi dezinformací je pouze v čase, který je zapotřebí, než se původní dezinformace potvrdí jako přesná informace. NordStream budiž zářným vzorem takového případu.

Česko je ovšem včele honu na dezinformátory a dezinformace na špici pelotonu. Zřejmě co jsme, kromě Velkých Losin na konci středověku, za ostatním tehdy vyspělým Západem zaostali v honu na čarodejnice a jejich upalování, to hodláme dohánět dnes! Po best in Covid, best in Inflation jsme na nejlepší cestě získat zlatou i jako best in Invisition!!! Svatý Rakouši, pomáhej nám k tomu….

Nedávno si Český rozhlas nechal zpracovat rozsáhlou studii ohledně fenomenu jménem dezinformace a já marně hledal čas, abych se s tím obržvástem popasoval. Prostě nestíhám.. Nebo se vymlouvám? Nevím. Ale není to teď důležité, protože tématu se ujal Daniel Kaiser z Echa se svou tradičně břitkou klávesnicí. Díky pánům A a P, kteří mi to přeposlali v jede a ten samý den tenhle jeho text jako břitva jsem schopen nabídnout vám dnes na Kose.

Týden Společnosti nedůvěry se jmenuje před několika dny skončený projekt Českého rozhlasu. Je to soubor článků o dezinformacích a konspirátorech v české společnosti a čerpá z velkého průzkumu, který si objednal rozhlas u Národního institutu SYRI. Podívejme se, na co se v časech údajného škrtání zbytných výdajů ve veřejném sektoru také propalují peníze.

O české společnosti nám velký průzkum se 4000 účastníků nevyjevil mnoho nového. Když pracovně přistoupíme na jeho zaujatou metodiku, vidíme, že i těmto zaujatým badatelům nezbývá než konstatovat, že česká společnost velkou většinou není proti systému a že lidí, kteří jsou v zajetí protisystémových představ a dnes například odmítají pomoc ukrajinským uprchlíkům, je velmi málo (silných příznivců konspirací šest procent).

Ale metodika je zaujatá bez debat. Do souboru domněle konspiračních výroků zařadil výzkumný tým vedle zjevných canců, jako že sítě 5G škodí významně lidskému zdraví (a proč vlastně museli výrok upřesnit slovem významně?), tvrzení když ne prokazatelná, tak určitě naprosto legitimní. Třeba že „islám je totalitní ideologie, která hlásá podmanění všech kultů a nastolení práva šaría“.

Jiná tvrzení byla zformulována tak, že z nich na dálku čpí zlá vůle, potměšilost kladečů pastí, o jejichž vlastním stupni poznání můžeme pochybovat. Ujetosti věty, že Istanbulská úmluva „bezprostředně povede ke zničení tradiční rodiny“, bylo dosaženo slovem „bezprostředně“, jenom tato vsuvka zařazuje lidi k Istanbulské smlouvě skeptické mezi konspirátory. Částečný souhlas s tvrzením „Rusko bylo dotlačeno do války na Ukrajině kvůli nepřátelskému chování států NATO“ by například Henryho Kissingera v očích českých vědců zařadil do skupiny mírných konspirátorů.

Z charakteristiky všech osmi skupin, do nichž badatelé respondenty rozčlenili, vyplývá, že pouze skupiny silných a mírných konspirátorů si dopřávají skutečnou informační a názorovou pluralitu. Tyto dvě skupiny totiž vedle „konspiračních a dezinformačních“ stránek dosti konzumují i média veřejné služby a zaběhnuté zpravodajské weby. Což ale znamená, že za poslední tři roky, od covidu-19 až po průběh války na Ukrajině, byli několikrát víc v obraze než přesvědčení odpůrci konspirací, které Český rozhlas s nechtěnou komičností definuje slovy „Věříte systému a myslíte kriticky“.

Ten průzkum by snad nestál za tolik pozornosti, kdyby se současně nezačaly na různých serverech, od Aktuálně po Seznam, objevovat články na stejné téma a podle stejné šablony. Ve všech jsou zmatení nebo i jen pochybující občané předmětem starostlivosti a péče, jakou by asi vyvinul kříženec mezi policistou, vychovatelem a psychologem. Hitem se stal článek „Do hospody nechodí, peníze nosí, je laskavý otec, ale je dobrý člověk? Žena příznivce dezinformací tápe“, dosud k nalezení na stránce iROZHLAS.cz.

Jestli je to dobrý člověk, se nepozná z jeho chování vůči bezprostřednímu okolí, ale podle názorů na rusko-ukrajinskou válku a to, co tam válce předcházelo. Tomu muži dokonce hrozí, že pokud se jeho názory příliš odchýlí od veřejnoprávních, manželka se s ním dá rozvést.

Celá ta absurdní mediální vlna nakonec víc než o náladách ve společnosti vypovídá o náladách držitelů klíčů od veřejného prostoru. Je to varianta jevu známého jako panika elit: elity sice dosud ovládají veřejný prostor a drží moc, ale přesto se jich zmocňuje obava, že se chystá jejich hromadná výměna. Fact-checkeři, badatelé o konspiračních teoriích, redaktoři specializovaní na boj s dezinformacemi jsou tu jen jakýmisi předskokany.

I v České republice už se vytvořil ekosystém, který fenoménu dezinformací nedá spát a nikdy nepřipustí, že by problém vymizel. Národní institut SYRI sdružuje vědce z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd a je pro ně jednou z bran ke grantům. Václavu Moravcovi a spol. na FSV UK zase Google na studium dezinfoscény poskytl 23 milionů korun. Moravec kromě toho působí v jakési Středoevropské observatoři digitálních médií, jejímž cílem je identifikovat, rozuměj skandalizovat, „hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě“. Kdo se usnáší, co je nežádoucí informační porucha? Evropská komise, bez jejíhož grantu by žádná Středoevropská observatoř nevznikla.

Celý tento ekosystém, jehož jsou Moravec a SYRI pouze nejviditelnějšími představiteli, charakterizují vysoká míra paternalismu a nízký průměrný věk. Členové ekosystému mají tedy menší životní zkušenosti než lidé, které zkoumají a pak rozřazují do úhledných kategorií. Bylo by to směšné, kdyby to už nebylo tak rozrostlé.

Nádherně trefeno, konstatuji za sebe a s velkou závistí nad touhle stručnou, strohou a nanejvýš špičkovou glosou!

Dezinformace jsou prostě jednak skvělý byznys pro vybrané a jednak univerzální hříšný oni dokonale pohnojí.

Jen přidám základní zjištění z toho průzkumu:

Pouhých 6% jsou tvrdí konspirátoři. Dalších 6% jsou mírní dezinformátoři. Tedy nepatrně více než je těch, co se identifikují s LGBT+. Srovnejte si postoj sdělovadel a elit k oběma skupinám. Máte li sexuální úchylku, ano ÚCHYLKU, jste hoden zvláštního zřetele a zacházení. Máte úchylku, že automaticky odmítáte věřit jediné zjevené pravdě, jste lovná zvěř. Respektive – rovnou škodná a odstřel povolen vždycky! Kdybyste náhodou patřili k pedofilům, tak tam už vám začíná pomalu svítat nad obzorem. Stále častěji se objevují hlasy, že pedofil nemůže za to, že je pedofil. A že tak by se k němu mělo přistupovat a že vlastně pokud by dítě dalo souhlas se sexem, tak vlastně o nic odsouzeníhodného se nejedná, tak proč je ostrakizovat? Ale jako dezinformátor? Ta šestiprocentní menšina? Tak tady se nejspíš přemýšlí nad tím, zda lidé jiného, než toho jediného povoleného a vždycky správného názoru nepostavit před obnovenou středověkou inkvizici. Se vším, co to tenkrát obnášelo…….

A znovu opakuji – velká většina dnešních dezinformací se od INFORMACÍ liší jen v čase!