Dohnat a předehnat aneb držíme své principy

Bytový kulak rozdrcen lidovým hněvem

Pokrokoví soudruzi v Berlíně se rozhodli svou pozornost zaměřit na řešení bytové otázky. Činí tak způsobem, kterým socialistický blok tuto ožehavou otázku úspěšně vyřešil v letech budování rozvinutého socialismu. Vzorem všem byl samozřejmě v té době světlo světové pokrokové veřejnosti a to Sovětský Svaz. V této zemi byl nejlevnější nájem na světě a direktivou politbyra bylo zajištěno, že takovým i zůstane. Pracující lid plesal a jásal. Jak to bylo ve skutečnosti s bydlením ve Svazu, se můžete mimo jiné dočíst v knize Antolije Marčenka Žij jako všichni. Za právo ležet na jedné společné posteli a posluhovat pronajímateli musel zaplatit značnou část svého platu. No a přesně tohle se soudruzi v Berlíně rozhodli napodobit.

Společný majetek? Ne, jen sdílená služba

Ale dneska se už neříká společná postel, dneska je to sdílená služba a společenská zodpovědnost. To by přece nešlo, co je to za společenský avanturismus, aby si nějací buržousti skoupili byty a diktovali v nich ceny? A co hůř? Drze na tom vydělávali! Na to se musí jinak. A tak se zrodil úžasný nápad. Radnice v Berlíně se rozhodla dotázat všech občanů, zda se jim nájmy zdají vysoké, či zda by se jim zamlouvalo platit nižší nájem. Ale ano, čtete dobře, ne těch majitelů bytů, ale lidí, kterým ten majetek nepatří. Jako řešení bylo navrženo kulaky vyvlastnit a pronajímat za cenu, kterou moudře určí radnice. Lidi, kteří nic nevytvořili, si nechají od lidí, kterým nic nepatří, potvrdit, že jednají správně. Uspořádali referendum a výsledkem bylo, že většina Berlíňanů je za to, aby se byty jednoduše vyvlastnily a přidělily. Nikomu nepřišlo nic divného na tom, že lidé hlasují o vyvlastnění cizího majetku. Můj soused má byt a tady soudruh potřebuje někam upíchnout své dítě, takže co? Prostě mu komise nařídí, aby ho tam ubytoval za regulovaný nájem. Výborné řešení, ne?

Jaká krádež? Sociální zodpovědnost je to

Nepřestává mne udivovat, s jakou samozřejmostí bolševik sáhne po cizím majetku s čistým svědomím a ještě se u toho tváří jako představitel vyšších mravních principů. Nějak mi nedochází, proč by měl stát někomu zajišťovat levné bydlení v Berlíně. Je velký zájem, no tak tomu odpovídá cena. Jakýsi čertík v hlavě mi napovídá, že v jistých obohacených částech města snad nájem až tak vysoký nebude.

Takže socialističtí politici neustálou regulací, sestěhováním určitých kategorií obyvatel nebo omezováním výstavby uměle vytvoří situaci, kdy si koupit byt pro pracujícího člověka není zrovna snadné a pak to začnou řešit pěkně po socialisticku. Nejdřív lidi okradou na daních a za ty daně pak koupí byty od realitní firmy. Místo toho, aby ty daně nechali právě těm lidem, kteří si za ně koupí byty podle svého uvážení, tak to ne. Sebrat peníze a radnice moudře rozhodne, kdo smí bydlet a kdo ne. Nevím, jak daní v Německu, ale u nás stát obere každého zaměstnance cca o polovinu výplaty jen na vstupu. To, že se část odvodů oficiálně platí zaměstnavatel, je naprosto jedno. Protože zaměstnavatel není charita a platí to z peněz, které mu práce zaměstnance vynáší a nedotuje ho. Takže jsou to peníze zaměstnanců. Když si vezmete, jaká je průměrná výplata, tak si spočítejte, co odvedete do černé díry jménem stát. Kdyby vám ty peníze zůstaly, tak cena bytů tak zásadně vysoká není, že?

Stát uměle vytvoří nedostatek bytů – složité procedury stavebního povolení, územní plánování apod. a pak vám sebere půlku platu, abyste si ten byt náhodou nepořídili. Na námitku, že tyhle procedury jsou neskonale potřebné, bych se zeptal, jak mohla vzniknout většina staveb v historii naší země? Jak je možné, že naši předci nic takového nepotřebovali? Myslíte si, že to úřadování je zadarmo? Ne, platí se z toho, co vám stát sebere. Platíte si úřad, který brání výstavbě a cíleně vytváří podmínky pro finančně silné skupiny, které tlačí díky tomu ceny nahoru. A to se vyplatí! Socialistické prostředí tak generuje značné bariéry pro průnik na trh pro další konkurenty. Nebo vám nepřijde divné, že jsou ceny tak vysoko a přesto se firmy nesnaží stavět víc a víc?

Společenská zodpovědnost v praxi

Mnohé o pozadí referenda vysvětluje článek, který je pro jistotu v Prémiu, aby se to moc nešířilo. Je z něj vidět, že Němci si osvojili další krásný trik z dob komunismu a to falšování voleb. Podle toho článku v Berlíně měli místy volební účast hrubě přes 100%. Referendum se totiž uskutečnilo zároveň s volbami. Takže, pokud máte cestu do Německa, rychle ji uskutečněte, protože na Německo bezpochyby budou uvaleny sankce za zfalšované volby. Stejně jako v případě Běloruska, protože my nehledíme, komu ta rána padne, že? Ehm, co? Že se to nestane? Tomu snad ani nejde věřit, že by EU ten sloup práva a pravdy takto selhal. Jsem naprosto a pevně přesvědčen, že soudruh senátor Vystrčil, co nehledí na grošíky, jistě něco pěkného k tomu řekne nebo pojede potěšit Berlíňany svou návštěvou s větou Ich bin ein (zwei) Berliner. Protože přece chceme držet své principy a hodnoty.

Stačí si vzpomenout, jak zcela férově proběhly volby v USA, či si lehce připomenout aférku s volbami prezidenta v sousedním Rakousku. Naprosto se nejednalo o falšování voleb pomocí korespondenčního hlasování, protože výsledek 146,9% účasti na volebním procesu je jenom taková drobná chybička, která se může stát každému. To, že korespondenční lístky tehdy dorazily v rekordním počtu, je taky náhoda. Kdopak si dneska vzpomene na vtípek soudruha Stalina, že není důležité, jak kdo volí, ale jak a kdo sčítá hlasy. Malá otázka do pléna, kdopak to u nás prosazuje právě výše zmíněný způsob hlasování? Nevím proč, ale asi shodou okolností to jsou strany hodlající nás hojně oblažit západními vymoženostmi jako volitelné pohlaví, tanky pro těhotné vojákyně a další nezbytnosti, bez kterých se moderní stát prostě nemůže obejít. Došlo k odhození masky a hra na demokracii končí. Je zvláštní sledovat totální rozklad západního světa v přímém přenosu. Vždy, když něco umírá, něco nového se rodí. Mně je z toho, co přichází, docela úzko.