Drtivá porážka Ruska … jediná šance na dosažení míru v Evropě!




Sdílet článek:

Pane Fero, v minulosti jste publikoval velmi tvrdé odsudky vnitřních ruských poměrů. Leckdo se vám smál a situaci zlehčoval. Současná válka vám bohužel dává za pravdu. Cítíte určitou satisfakci?

Namísto pocitu zadostiučinění, že došlo na moje slova, pociťuji spíše vztek a lítost.

Vztek na to, že ani Mnichov a poté Stalinovy hrátky se Západem neodradily naivní a oportunistické západní politiky od appeasementu; lítost nad tím, že kvůli krátkozrakosti, nepoučitelnosti, zbabělosti a lhostejnosti Evropanů znovu trpí jen pár kilometrů za našimi hranicemi miliony nevinných lidí. Prociťuji to o to více, že pro mě není Mariupol, Charkov, Slavjansk či Kyjev pouze názvem jakéhosi cizího města kdesi na východě, nýbrž jedním z míst, v nichž žijí moji přátelé, konkrétní lidé, měst, která znám ze svých cest po Ukrajině.

Tragickou souhrou okolností v době okupace Krymu a následující ruské hybridní agrese na Donbasu – kdy by byl adekvátním partnerem Putina nějaký druhý Ronald Reagan, Helmut Kohl a Margaret Thatcherová – stál v čele USA socialistický intelektuál Obama a poté oportunistický narcis byznysmen Trump a mnohé státy NATO / EU byly reprezentovány proruskými šváby a populisty typu Zemana, Fica a Orbána, resp. politiky, kteří nemají ani osobní prožitek okupačních tanků burácejících ulicemi jejich měst, ani reálnou znalost Ruska nebo aspoň jeho historie, která je historií agrese vůči všem sousedům a pokusů ovládnout svět (resp. – kromě teritoria bývalého impéria – aspoň Persii, Balkán a Malou Asii).

Čekal jste současnou válku, nebo jste patřil k těm, co tipovali, že Putin pouze blafuje a chce si přesuny vojsk vylepšit vyjednávací pozice?

S ohledem na historii a předchozí, i zcela nedávné eskapády Putinovy junty (Čečensko, Gruzie, Sýrie, Krym a hybridní válka na Donbasu), bylo asi aspoň všem odborníkům jasné, že k otevřené agresi dojde. A v okamžiku, kdy do Černého moře vpluly Ropuchy a ruská ambasáda v Kyjevě začala pálit dokumenty, už nebylo pochyb o vývoji situace. I když osobně jsem nepředpokládal a nadále nepředpokládám, že by ruským cílem bylo obsazení celé Ukrajiny, jelikož by tímto pokusem zabředli do dlouhotrvající, krvavé a nepopulární operace a riskovali zhroucení vlastní ekonomiky pod tlakem kolektivních a synchronizovaných západních sankcí a sekundárních občanských nepokojů v RF.

Předpokládal jsem, asi celkem logicky, že po ruském uznání separatistických “republik” a následném obsazení vzbouřeneckých oblastí regulérní ruskou armádou na základě žádosti separatistů o “internacionální pomoc” přijde “referendum” krymského typu o připojení k Rusku (tedy sprostá anexe).

S ohledem na odvěkou iracionálnost kremelských deprivantů jsem za celkem pravděpodobné pokládal následné rozšíření ruských operací a ovládnutí jihovýchodního pobřeží za účelem propojení Krymu a okupovaného Donbasu. S 50%ní pravděpodobností jsem však očekával i v případě otevřené agrese de facto „Gruzínský scénář“, tj. plošný vzdušný útok na ukrajinské vnitrozemí a Oděsu a obsazení nárazníkového pásma kolem Donbasu, aby se odtud následně ruské jednotky stáhly, jakmile završí destrukci veškeré důležité ukrajinské infrastruktury a zničení hlavních ukrajinských vojenských zařízení. Obdobně jako v případě vpádu do Gruzie. Ovšem to, že se Rusko odhodlá rozpoutat konflikt takového rozsahu, s masivním nasazením pozemních vojsk, a dokonce ani po prvotním náznaku katastrofy se nenechá odradit od pokračování sebevražedného dobrodružství, mi rozum nebere.

Očekáváte vítězství Ukrajiny, Ruska, anebo spíše kompromisní plichtu, ke které budou dříve či později donuceny obě strany? V mnoha článcích se dozvídám, že Ukrajina má šanci zvítězit, ale je to bez jaderných zbraní, které má pouze Rusko a může je teoreticky použít, a při takové početní převaze Rusů vůbec možné? Situace na bojišti nyní rozhodně nepůsobí jako úspěch Ukrajiny, spíše jako její velmi pomalé a systematické obsazování z jihovýchodu…

Vycházejme z premisy, že jediným relevantním řešením pro Ukrajinu i Západ – v čemž se naštěstí shodují aspoň východoevropští, američtí a britští politici – je zdrcující porážka Ruska. Jenom ta může být zárukou, že válka na Ukrajině skončí a že se podobná katastrofa nebude v Evropě ani na Kavkaze opakovat.

Bohužel, Západ má co napravovat, jelikož se na vzniku ukrajinské katastrofy spolupodílel. Nikoli ve smyslu, který nám podsouvají kremloboti  jako prof. Klaus nebo “experti” jako generál Šándor, tedy ve smyslu spoluviny (provokováním či neochotou k ústupkům), nýbrž v tom smyslu, že svou liknavostí a naivními pokusy diskutovat s autistickým kremelským gaunerem, bezcharakterním a po zuby ozbrojeným, dopustil situaci, kdy musí Ukrajina osamoceně čelit mnohonásobné přesile ruských jednotek, jež mohla svým členstvím v NATO od vpádu odradit, resp. aspoň námi adekvátně vyzbrojená hned v první fázi války odrazit. A nyní Západ jen hekticky zachraňuje, co se dá. S adekvátní zbrojní a technickou podporou je dnes ukrajinská armáda – morálně, technicky i takticky převyšující agresora – schopná zásadně zvrátit situaci na bojišti, ba přenést válečné operace i na území agresora. Se sofistikovanými raketovými systémy Ukrajinci brzy dokážou vážně ohrozit logistické základny, komunikační uzly a dopravní infrastrukturu v ruském týlu, což může zásadně ovlivnit nejen bojeschopnost, ale též morálku okupačních vojsk i ruské veřejnosti.

Pokud jde o možnost „plichty“, myslím, že ruská zvěrstva v Buči, Irpini a Mariupolu, stejně jako barbarské bombardování civilních sídlišť a snahy o totální destrukci Ukrajiny v hitlerovském stylu, prakticky vylučují nějaké nové Minské dohody, které by byly výsměchem ukrajinským bojovníků i obětem. Vzhledem na to jak znám ruskou historii i náturu, za předpokladu, že nedojde ke zhroucení samotného ruského režimu, pak za nejreálnější považuji následující dvě varianty: A) Poziční válka v oblasti Donbasu se střídavými ofenzivami a defenzivami, raketovými útoky na cíle v ruském vnitrozemí a na Krymu a partizánskými akcemi v Rusy okupovaných územích; B) vytlačení ruských jednotek z ukrajinského území i Podněstří a přetrvávající přeshraniční konflikty (zároveň opětovného návratu Podněstří pod jurisdikci Moldavska za podpory ukrajinských sil).

Pravděpodobnost té či oné varianty je závislá od úrovně podpory Západu, který si musí – resp. by si měl i ve vlastním zájmu! – uvědomit, že jedinou šancí na mír je drtivá porážka Ruska.

Jakýkoliv zásadní ústupek, “kompromis” s Ruskem na úkor Ukrajiny může nejen Putinovi posloužit jako důkaz vítězství a posílit jeho vnitropolitickou pozici, ALE zároveň bude zárodkem další katastrofy. Rusáci nechápou podstatu kompromisu, každý ústupek je pro ně pouze projevem slabosti a utvrzením v jejich nadřazenosti a síle. Obecně pak, každý ústupek vždy motivuje kteréhokoliv diktátora / agresora pouze ke stupňování agrese.

Vyjednávání o míru či příměří s ruským diktátorem, zatímco Rusko bombarduje dál Ukrajinu, masakruje civilisty a plošně ničí její infrastrukturu, připomíná vyjednávání s gangsterem na noční ulici, zdali se spokojí jen s naší peněženkou anebo nám sebere i mobil. Jak prohlásil Boris Johnson: „Vyjednávat s Putinem, to je jako vyjednávat s krokodýlem, který vás drží za nohu.“

Obětování Ukrajiny (případně i Moldavska) a “normalizace” vztahů s fašistickým Ruskem by se dalo parafrázovat situací, kdy nám agresor znásilní ženu, vykrade byt …. a my se uspokojíme s tím, že nás nechal na živu.

Pokud je podle Lavrova klíčovou součástí mírových jednání zrušení sankcí a uznání anexe Krymu, pak není o čem jednat. Podmínkou mírových jednání musí být připravenost Ruska stáhnout se z ukrajinského území, a podmínkou zrušení sankcí zaplacení válečných reparací Ukrajině.

Poučen opakujícími chybami a nepoučitelností západních politiků a věčnou nenažraností a oportunismem byznysmenů, mám obavy, aby se znovu neopakoval rok 1945 a 2014, tj. situace, kdy by se Západ spokojil se stažením Ruska z východní Ukrajiny, resp. na nějakou linii dotyku z r. 2014.

Ani samotné naprosté stažení ruské armády nemůže být důvodem k ukončení sankcí a návratu západních firem do Ruska, jako by se nechumelilo! Z vyjádření některých západních koncernů a firem označujících zastavení jejich obchodních aktivit v Rusku jako “dočasné přerušení” či “pozastavení”, mám však nepříjemný pocit, že si jejich představitelé v duchu plánují, obratem své aktivity obnovit bez ohledu na to, jak dopadne rusko-ukrajinská válka…. a jejich momentální postoj nebyl motivován etickými zásadami, nýbrž jen kalkulem, pochopením nepopulárnosti opačného kroku.

Obnovení ekonomické spolupráce s Ruskem bez stažení ruské armády ze všech okupovaných území, včetně Krymu, zdůvodněné ekonomickými zájmy západních firem, by bylo jednoduše nejen zradou Ukrajiny, ale prohrou Západu …. a zřejmě i prvním krokem k rozpadu NATO, jelikož většina Evropanů by propadla skepsi ohledně jeho schopnosti bránit své členy.

Bylo by to obdobou situace, kdy by se v r. 1944 Západ “v zájmu své ekonomiky a míru” smířil s tím, že si Hitler ponechá území Rakouska, Polska a Protektorátu, a namísto vynucování válečných reparací na Německu a bude Západ financovat obnovu Německem zničených zemí ze svého.

Odvolávat se v souvislosti s reparacemi na případ Německa po Versaillské smlouvě je nesmysl. Jestliže Německo v r. 1945 využilo šanci k obnově země a začlenění do společenství civilizovaných zemí, Rusko všechny šance během posledních 100 let nejen že nevyužilo, ale arogantně odmítlo anebo zneužilo. Rusko nemá nejen nárok na další šanci, kterou jen znovu zneužije proti naivním “užitečným idiotům”, kteří mu ji poskytli, ale ani z racionálního hlediska to nemá smysl.

Domníváte se, že Putin usiluje o zisk celé Ukrajiny, nebo „jenom“ její jihovýchodní části, kde převažují ruskojazyční obyvatelé? Nebo spíše zvažuje různé varianty, kdy odloupnutí Donbasu od Ukrajiny může být, řekněme, minimálním cílem, a maximálním její úplné připojení k Rusku?

Myslím, že žádný rozumně uvažující odborník nevidí reálně možnost okupace celé Ukrajiny, zvláště nyní, kdy po prezentaci ruského barbarství a protiukrajinské xenofobie pozbylo Rusko i mezi někdejšími ukrajinskými rusofily 90% obdivovatelů, a tudíž je absurdní představa, že by okupační správa dokázala ovládat 40 milionů obyvatel, aniž by na Ukrajinu přesunula celou ruskou armádu.

A hlavně jsem přesvědčen, že Kreml by se spokojil s připojením ekonomické a surovinové základny Donbasu, přičemž na území zbytku Ukrajiny by mu dnes stačilo nastolit buď loutkový „neutrální“ režim běloruského typu, anebo vytvořit oblast spálené země.

Putinem deklarovaný pocit ohrožení Ruska vojsky NATO je totiž blábol. Již v principu je prostě pro ruský režim nežádoucí, aby byl obklopen prosperujícími sousedy, kteří by již svou existencí zpochybňovali ruský samoděržavný, kleptokratický systém, neschopný zabezpečit svému národu ani jakž takž slušný život … a tudíž se Kreml všemi silami snaží jednak zpochybnit pozitivní hodnoty západní demokracie, jednak demokratické státy rozvracet za pomoci ruské páté kolony, ideologické diverze, psychologické války a kybernetických útoků … případně i otevřenými sabotážemi, financováním mezinárodního terorizmu a organizováním masové migrace nasměrované do západní Evropy.

Ostatně stačí trochu zdravého rozumu, aby průměrně inteligentní člověk pochopil nesmyslnost legendy o krvežíznivém a dobyvačném NATO. Že se žádný stát nepřipojil k NATO pod nátlakem, nýbrž výlučně v obavách z ruské agrese, stejně jako k členství v EU motivuje státy perspektiva rozvoje a prosperity.

Pokud by NATO chtělo skutečně získat nadvládu na euroasijským prostorem (sféru vlivu SSSR), bylo by k tomu přistoupilo v době všeobecného rozpadu východního bloku a zhroucení post-sovětských ekonomických a vojensko-mocenských struktur začátkem 90. let min. století a nečekalo by 20 let na nástup kremelských jestřábů k moci a obnovu imperiálních ambic Ruska.

Jenže právě v okamžiku ROZPADU SSSR a největšího oslabení Ruska se Američané z jeho příhraničních oblastí stahují a vyklízejí většinu vojenských základen podél ruských hranic! Pod dojmem iluze, že Rusko směřuje k demokracii, Pentagon v rámci programu BRAC úplně zrušil desítky vojenských základen, příkladem může být islandský Keflavík (zavřená v r. 2006), největší a nejdůležitější americká letecká základna v sev. Atlantiku na které v dobách studené války sloužilo až 15 tisíc amerických vojáků, nebo základna Lajes na Azorech, případně Rhein-Main Air Base ve Frankfurtu (zavřená r. 2005), AFB Mildenhall, Alconbury, Molesworth atd …

Fakta hovoří jasně: Od r. 1989 zmizely z Evropy 4/5 jaderné výzbroje aliance a většina amerických vojáků. Do r. 2013 americká armáda stáhla z Evropy prakticky všechny tanky a obrněnce (v r. 2013 se stáhly z Německa poslední americké tanky Abrams). Měla tak skončit 70 let trvající poválečná éra masivní americké přítomnosti v Evropě. V době vrcholu takzvané studené války bylo především v Německu rozmístěno až 20 amerických obrněných divizí, tedy 6 000 tanků (přičemž nyní – a teprve od r. 2015 – je v Evropě také nasazena americká obrněná brigáda o síle 3300 mužů). Ještě v r. 1980 bylo v Evropě 200 tisíc amerických vojáků. Loni to bylo – a to i po dodatečném posílení kvůli chování Ruska – pouhých zhruba 33 tisíc mužů)!!! I průměrně inteligentní člověk si zdravým selským rozumem vydedukuje souvislosti.

Všechny aktuální strategické plány NATO jsou jen jednoznačně reakcí na jednotlivé dobrodružné a agresivní akce RF vůči svým sousedům a Západu obecně. Celá poslední dekáda ruské zahraniční politiky je ve znamení provokací, ekonomického i vojenského vydírání, vyhrožování silou a vojenských intervencí – od Gruzie přes Ukrajinu, Moldavsko a Pobaltí až po Skandinávii a Arktidu. Není tedy divu, že Západ konečně reaguje – byť i navíc se zpožděním a liknavě, víceméně dokopáván Američany, kteří nemají chuť věčně hrát nevděčnou roli zachránce  – změnou obranné strategie …

Stejně, jako namísto preventivního vyzbrojení Ukrajiny anebo aspoň odstrašovacího manévru skrze umístění vojenských jednotek NATO na Ukrajině (včetně dislokace 6. flotily v Černém moři a přesunu spojeneckých válečných lodí do oděského a mariupolského přístavu), se Západ začal vzpamatovávat až týdny po ruském vpádu na Ukrajinu a adekvátní těžkou výzbroj dodal Ukrajině po měsících spekulování, nyní zřejmě čeká, až ruská armáda obsadí i Moldavsko a vybombarduje všechny přístupové trasy pro dodávky zahraniční pomoci.

Namísto, aby již aspoň od 1. března zahájilo NATO masivní přesun svých jednotek a sofistikovaných obranných systémů na území spojeneckého Moldavska, ohrožovaného ruskou okupační posádkou v Podněstří, budou 9. května všichni západní politici „šokováni“ ruskou výsadkovou operací, která vzbouřeneckou Podněsterskou republiku a Gagauzsko změní ve východiště k útoku na jižní Ukrajinu a nástupiště k obsazení Moldavska.

Domníváte se, že údajně z 90% zničený Mariupol bude po válce obnoven, nebo alespoň jeho historické části, podobně jako kdysi Varšava? Či ho čeká spíše osud čečenského Grozného a významně změní svoji tvář? A závisí to i podle toho, kterému státu bude nakonec patřit?

Těžko odhadnout. Každopádně po skončení ruské okupace bude přinejmenším morální povinností Západu (který poklonkováním Kremlu a zbabělostí dopustil jeho zničení) vybudovat novou, moderní Ukrajinu, již proto, aby nastavil ruskému národu zrcadlo. Pokud by Mariupol náhodou zůstal ruský, lze očekávat jen to, že by prostě tamní sutiny zarostly kopřivami a křovím. Vždyť za posledních 100 let Rusové nedokázali zvelebit ani vlastní města na evropskou úroveň. Groznyj byl znovu postaven na troskách jen jako úlitba místodržícímu Kadyrovovi za to, že plní roli kavkazského kápa a hlídá ruské ropovody.

K tomu ještě poznamenám, že právě osud Mariupolu a genocida jeho obyvatel by měla být pro celý svět mementem. V tomto případě totiž nelze vůbec zpochybnit cílevědomé úsilí Ruska zmasakrovat zdejší populaci. Kdyby byli Rusové opravdu ochotni umožnit civilistům odchod, stačilo by, kdyby neblokovali přístup a umožnili evakuaci např. prostřednictvím tureckého loďstva z místního přístavu, který je dávno pod ruskou kontrolou, stejně jako celé přilehlé moře.

Ruská propaganda tvrdí, že Ukrajinci v tajných laboratořích financovaných USA pracovali na tvorbě biologických zbraní, plánovali naočkovat netopýry jakýmisi viry, které by použili proti Rusku … Kromě mnoha Rusů tomu naletěla i část české konspirační scény a putinofilů, kteří tuto informaci vzali velmi vážně. Máme to brát jako neúprosný důsledek Gaussovy křivky, tedy nic specificky českého či středoevropského, nebo si myslíte, že v některé jiné zemi by takové hlouposti naletělo méně lidí a vše souvisí i s úrovní vzdělání?

Tady nejde jen o úroveň vzdělání, ale i genetiku, v každé zemi žije vedle druhu Homo sapiens i jisté procento příslušníků Homo stupidus, které se region od regionu liší. Četnost výskytu druhého druhu je zřejmě přímo úměrná procentu stoupenců konspiračních teorií, apokalyptických sekt a populistických stran. Jde o konflikt mezi vírou a fakty, v němž logické argumenty nemají žádnou váhu. Sektáři si prostě vybírají fakta a zprávy, které se jim hodí do jejich šablony, a věří tomu, co jim štymuje s jejich předprogramováním. Nehledě na to, že kremloboti tyto fámy šíří vědomě, účelově.

A propos: Pokud vím, na Ukrajině – stejně jako po celém světě – fungovaly laboratoře pracující s viry za účelem výzkumu a tvorby protilátek. A také vím, že fabriky na bojové látky (chemické a bakteriologické) existovaly, a zřejmě dosud fungují, hlavně v okolí Uralu.

Domníváte se, že riziko použití jaderných bomb na Ukrajině či vůči zemím Západu je vysoké a měli bychom velmi vážně počítat i s touto eventualitou, nebo je máme brát především jako součást zastrašovací propagandy?

To je tak nalevo od rozumu, že je zbytečné nad tím uvažovat, asi. Řeknu jenom tolik, že Západ udělal osudovou chybu, když v r. 1946 (stejně jako v r. 1943 ve věci invaze na Balkán) nevyslyšel vizionáře Churchilla a neeliminoval sovětskou / ruskou hrozbu v době, kdy měl absolutní převahu v technologiích a nukleární výzbroji, a mohl přinutit Rusáky stáhnout se z okupovaných zemí a podporou ujařmených národů dosáhnout rozpadu tohoto žaláře národů na nespočet etnických útvarů… dnes bychom se nemuseli denně třást hrůzou, že se zítra probudíme do válečné vřavy, jelikož kdejaký diktátor má pod postelí kufřík s červeným tlačítkem. Kdyby západní politici vzali vážně sovětskou hrozbu, neměli by dnes atomovku ani čínští maoisté, ani korejský magor.

Vy dlouhodobě žijete v Bratislavě, která je hlavním městem Slovenska. Cítíte se případně ohrožen a domníváte se, že i Bratislava může být cílem jaderného útoku? Nebo by Rusové cílili spíše na západoevropské a americké cíle a středovýchodní Evropu by v pořadí významnosti vojenských cílů měli až na dalších místech? Není výhodou Bratislavy její blízké sousedství s orbánovským Maďarskem a neutrálním Rakouskem, jejichž území by bylo zasaženo spolu s Bratislavou? A myslíte si, že by Rusové respektovali neutralitu Rakouska a to by v případě jaderné války spolu se Švýcarskem a nečleny NATO ušlo přímé jaderné hrozbě?

K tomu se nechci ani nemohu relevantně vyjadřovat. Jediné, co vím jistě je, že Rusové nikdy nerespektovali nic, co jim nevyhovovalo. Právo, etiku, uzavřené smlouvy … jedině pomyslný meč. A s logikou či rozumem u nich nepochodíte.

Na Slovensku lze pozorovat mnohem silnější proruské cítění nežli v Česku. Má to své historické příčiny? Nebo je za tím také skrytý strach z jaderné války a snaha nezadat si zbytečně s ruským medvědem?

Jistou roli zde hraje jak geografická a kulturní blízkost, tak mentalita asi. Aniž bych otázku nějak do hloubky zkoumal, vidím na první pohled jisté disproporce i v historii. Slovenská mentalita byla nepochybně příčinou, proč slovenský národ trpěl 1000 let pod maďarským jařmem. Pro zajímavost v čs. legiích působilo asi 7% Slováků, mezi chartisty bylo Slováků max. 10, všeobecný pesimistický pocit či existenční postoj je v SR podstatně výraznější než v ČR. Vezmu-li však v potaz ducha zbabělosti a kolaborace, panujícího i v Česku, který zřetelně vyplývá z neochoty 60% Čechů bránit v případě války svou vlast, nemáme si asi co vyčítat! Opakuji, nemám relevantní vědomosti, abych mohl seriózně hodnotit, do jaké míry jde o objektivní fakt, anebo jaká je jeho příčina.

Jinak příznačné je, že největšími obdivovateli Ruska i Číny, přesněji ruského a čínského režimu (a kritiky mých článků) jsou jedinci slabého ducha (resp. ideoví souputníci těchto totalitních režimů). Pokud jde o proruské sympatie lůzy, fanoušci Putina a podporovatelé ruské agrese jsou prostě satanisté, kteří obdivují Putina, protože je ztělesněním zla, anebo idioti, kterým psychický defekt nedovolí chápat realitu.

Hlupákům, kteří fandí Putinovi jen z hlouposti, doporučuji, ať se zamyslí nad skutečností, že

  1. A) ruskou agresi podpořily v OSN jen 4 státy proti 141;
  2. B) že z Donbasu a východní Ukrajiny uprchlo na západ země 11 milionů obyvatel, plus 5,5 milionu do zahraničí;
  3. C) jak to, že východoukrajinská města s ruskojazyčným obyvatelstvem – jako Charkov, Mariupol atd.- vzdorují ruské okupaci namísto, aby vítaly ruskou armádu??? Koho tedy Rusáci osvobozují?

Jinak je též úsměvné, když ruský diktátor Vladimir Putin, představitel fašistického režimu, označuje ukrajinskou vládu jako „neonacisty“, navzdory faktu, že prezident Zelenskyj se hlásí ke svému židovskému původu a jeho předkové zahynuli při holokaustu, zatímco v Rusku veřejně působí desítky neonacistických organizací s 80 000 členy. A navíc, jaký je rozdíl mezi stalinisty a nacisty?

V ruské televizi se pro nás, kteří žijeme v západní sféře vlivu, odehrávají až neuvěřitelné debaty, v nichž tzv. političtí komentátoři nesmírně cynicky a arogantně vyhrožují okolním státům či Západu jaderným armageddonem. Věc má zřejmě delší trvání. Proč vlastně Západ tyto jevy okatě přehlížel a nevznášel vůči Rusku ostré diplomatické nóty? Nebyl by pak méně překvapen současnou situaci?

Bohužel, drtivá většina západních politiků i politologů zná Rusko maximálně z knih, takže obraz Ruska, prezentovaný na Západě, není odrazem reality, nýbrž výsledkem jejich tupozrakosti, barvosleposti či rudého zákalu. Snahy vtěsnat nepochopenou ruskou realitu do vlastní evropské šablony. Navíc jsou západní politici příliš závislí na žebříčcích popularity, než aby se odhodlali k nepopulárním krokům, to je momentálně konkrétně případ kancléře Scholtze. Tak, jako běžný Rus vůbec nechápe, co to jsou veřejnoprávní média nebo občanské svobody, tak si mnohý evropský politik neuvědomuje, že takový Putin nemusí vůbec brát ohledy na veřejné mínění nebo média.

Ukázkou naivity bylo, když třeba George Bush v červnu 2001 prohlásit: “Podíval jsem se Putinovi do očí a viděl jsem v něm přímého a důvěryhodného politika. Pochopil jsem jeho duši.”  (V narážce na zmíněný Bushův blábol následně prozíravější McCain kontroval: “Podíval jsem se mu do očí a viděl jsem tři písmena: K, G a B.”) Co k tomu dodat?

Co se podle vás skrývá za rusko-ukrajinskou politikou Viktora Orbána? Máme v ní číst především snahu, kdyby válka přešla až do polohy střetu s NATO, ponechat Maďarsko stranou tohoto konfliktu a také neztratit levný ruský plyn? Anebo za tímto jednáním můžeme hledat i případnou tajnou či ústní dohodu o možném postoupení části Podkarpatska s maďarskou menšinou Maďarsku, pokud by se Rusům podařilo časem Ukrajinu kompletně obsadit a nějak rozdělit? Či jsou zde ještě další, méně viditelné příčiny?

Aniž bych chtěl vyloučit, že v pozadí Orbánova „pacifismu“ figurují i některé iredentistické motivace, myslím, že Orbán je v první řadě bezskrupulózní oportunista, takový maďarský Daladier či Chamberlain, který hraje na nejprimitivnější strunu, sobeckost a slabomyslnost svých voličů. Pokud jde o jeho péči ohledně zabezpečení plynu svému národu, pominu-li objektivní i etická hlediska, měl by si uvědomit, že stačí, aby jedna zbloudilá ruská raketa odpálila větev plynovodu vedoucího přes Ukrajinu do Maďarska, anebo aby Kreml uzavřel celou tranzitní síť … a nebudou mít Maďaři plyn stejně.

Jaká je podle vás budoucnost Zelenského? Kdyby Putin chtěl, dávno by ho přece mohl zlikvidovat.

Putinovi do hlavy nevidím, ale z okolností vyplývá, že Zelenskyj měl být zlikvidován hned v prvních hodinách útoku, kdy s tímto cílem byla vysazena speciální komanda přímo v centru Kyjeva. Poté, co tato operace zkrachovala, stejně jako pokusy o vytvoření předsunuté základny ruských výsadkových vojsk na letišti Hostomel a průnik do centra Kyjeva, byla zřejmě následně odvolána, jelikož ruskému velení došlo, že scénář s bleskovou eliminací centra moci (obdobně jako v noci u 20. na 21. srpna 1968 v Praze) a implantováním Janukovičovy kolaborantské vlády nevyšel, a mrtvý Zelenskyj jako mučedník by mohl být ještě nebezpečnější, než živý. Možná má Putin fixní ideu, že Zelenskyj – jakožto symbol ukrajinského vzdoru – by měl figurovat při podpisu kapitulace Ukrajiny, aby tím přišel o hrdinskou aureolu, a proto ho zakázal zabít.

Nakolik je podle vás reálná spekulace o Putinově vážném onemocnění? Jen mimochodem, už druhou dekádu běží šeptanda na české esoterní scéně, že Putin je vážně nemocen, obklopuje se podobně jako car Mikuláš II. různými léčiteli?

Nemám k dispozici informace, které by se zakládaly na racionálním základu. K úvahám ohledně Putinova zdraví psychického poznamenám jen následující – někdy je i pro psychiatra obtížné zvenčí rozlišit paranoidního psychopata od deprivanta. Bohužel v důsledcích se to příliš neliší.

Pokud chce někdo aspoň rámcově pochopit smysl počínání ruského diktátora, měl by si především uvědomit, že jeho povahu formovalo společenství, ve kterém se od raného mládí pohyboval – pouliční gang, komunistická tajná policie (díky níž absolvoval jakožto nasazený práskač i univerzitu) a poté „oddělení mezinárodního obchodu“ pitěrské mafie. Fakticky celý jeho život se odehrával ve sféře, kde je naše představa morálky a cti neznámým pojmem. Kde je slušnost a etika znakem slabosti, a za “pozitivní charakterové rysy” je považovaná síla, lstivost, bezohlednost a krutost. Není divu, že právě jeho si – díky jeho bezskrupulóznímu krysímu „charakteru“ – Bratrstvo mocných v pozadí (konglomerát mafie, tajné služby a nomenklaturních kádrů) během transformace sovětského státu v kleptokracii vybralo za svého bílého koně … a tak se neznámý major KGB a účetní petrohradského magistrátu znenadání ocitl v čele tajné služby FSB a pak i v křesle gosudara, kam si přinesl svůj gangsterský pohled na svět (jakož i svou vrozenou paranoiu a mstivost).

V jeho bezohledných rozhodnutích (masakry Čečenců, vraždy oponentů atd.) lze zřejmě najít sadistické zadostučinění za pocit ukřivděnosti, který si s sebou nese od útlého mládí, kdy si svůj osud chcípáčka a školního otloukánka začal kompenzovat jednak cvičením bojových umění, jednak zákeřností a vychutnáváním si své moci z pozice pouličního grázla, udavače a čekisty.

A co vaše cestopisy o Rusku, které vzbudily velkou pozornost čtenářů i odborníků. Chystáte v dohlednu nějaký nový titul?

Právě dokončuji další svazek mých cestopisů o Rusku, konkrétně o severním Kavkaze, který vyjde na podzim (obsah knihy:  http://www.cadpress.sk/cnks3obsah.pdf )… Mimochodem, pokud si pak někdo zalistuje v této knize, konkrétně v kapitolách o masakrech NKVD na severním Kavkazu před 80 lety, nebude již “šokován” zprávami z Mariupolu nebo Buči! Vždyť od genocidy Čerkesů v 19. století, přes masakry v Horní Balkárii, Katyni a Grozném, nebo bombardování Budapešti či Aleppa, se nic nezměnilo ani v myšlení, ani v metodách Rusáků. Kdysi se mohli politici vymlouvat na nedostatek informací a rudí švábové na pomýlenost, naivitu, nikoli ale v době internetu … přesto se mi i mnozí “odborníci, politologové” vysmívali, když jsem posledních 10 let opakovaně varoval před nástupem fašismu v Rusku ve svých článcích a knihách …. a najednou jsou “šokovaní”, “překvapení” ruskou realitou … Ti slušnější se mi aspoň po 24. únoru omluvili.

Fero Richard Hrabal-Kronďák (*17.07.1952) je bratislavský nakladatel, cestovatel a publicista českého původu

 

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (10 votes, average: 1,40 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

5 Comments

  1. Německo-Federální vláda chce dodat Panzerhaubitz 2000 na Ukrajinu
    Federální vláda se rozhodla dodat Panzerhaubitz 2000 ze zásob Bundeswehru na Ukrajinu. „Panzerhaubitze 2000 je velmi moderní a dalekonosná zbraň, která Ukrajincům dává možnost bojovat na dálku s ruskými ozbrojenými silami.“

    Ukrajinská armáda má být cvičena v Německu.

    https://www.welt.de/politik/deutschland/article238522185/Waffenlieferungen-Bundesregierung-will-Panzerhaubitzen-2000-an-die-Ukraine-liefern.html

  2. Už dlouho jsem nečetl takovou snůšku polopravd a lží co obsahoval rozhovor s rádoby znalcem krondakem ! Doufám že to dopadne přesně naopak a až se jednou objeví pravda budou tito tvůrci řádně poučeni že lež se navyplácí !

    • Bohužel pan Krondák je ultrafanatik a taky tak už asi dožije. Jen pro zajímavost, do Ruska má pořád ještě stopku a mnozí lidé kteří mu během ruského pobytu pomohli, trochu financovali jeho cesty, nebo prostě jen hostili, mu po zhlédnutí jeho názorů v TV nemohou přijít na jméno…
      Bohužel jen jednobarevný pohled, třeba UA nejsou žádní nacisti, nepoužívají svaztiku, a bojovníci Azova a dalších i kerty s hákovými kříži….,to nevidí jen slepej, nebo zaujatej….
      A co chování UA ke Krymu?, a odtrženeckým uzemím? DLR a LLR…..,tam padlo až 14 000 bojovníků a civilů a svět to nezajímalo…..a UA přestala tam platit penze, vypínala vodu, elektřinu, prakticky občanská válka…Západ se na tom velmi podepsal…
      Jinak samozřejmě odsuzuji válku na Ukrajině a jsem jim i poslal nějaký peníze, aspoň symbolická pomoc….měli by okamžitě jednat a zastavit tu neblahou válku…jak to ostatně nedávno doporučil Jefrey Sachs, ekonomické eso s tou slavnou tehdejší “šokovou terapii” v postsocialistických zemích a většinou to pomohlo….

  3. Pro mě je vpád vojsk RF pouhým varováním na pokračování mě nepochopitelných provokací evropských států.,vůči této zemi.
    Zemím kterým vítěězství jakéholiv z válčících strasn,kromě totalnímu zbídačení a chodoby všech sociálních skupin,nic užitečného nepřinese,
    Snad jen houfku mediálně mentátně postiženým radost z vytoužené vlády jedné strany,jednoho vůdce a jednoho názoru.
    Pokud budou v čele těchto zemí působit cízí krve lačné vlastizrádné hyeny typu vlády fialové bídy za podpory zfanatizovaných bezmozků jsme odsouzeni vychutnat si slasti okupací a války znovu.
    Válka je vůl.

  4. Krondák zase především lže….vetchý stařec co do Ruska má stopku. Ale jeho knížky si přečtu, snad antikvariát nebo knihovny….uvidíme..

Napsat komentář: Přemek z Mělníka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*