Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku dramaticky padá. Podle dnešních čísel ČSÚ poklesla letos v dubnu nejníže od listopadu 2012 (viz zelená křivka na grafu níže). Veřejnost se bojí zdražování a také zásadního zhoršení ekonomické a vlastní finanční situace. Tak „blbá nálada“ z ekonomického hlediska nepanovala takřka deset let.
Naposledy srovnatelná frustrace obyvatelstva nastala v roce 2012, v době Nečasovy vlády. Tehdejší škrty ministra financí Miroslava Kalouska, jenž se jejich prostřednictvím snažil bojovat s dopady světové finanční a evropské dluhové krize, prohlubovaly frustraci obyvatelstva a jeho touhu po změně politické reprezentace. K té došlo o rok později, v roce 2013, kdy po pádu Nečasovy vlády započal politický vzestup Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Toto je varováním i současné Fialově vládě.
Pro Fialův kabinet nyní není varovný jen samotný pokles nálady spotřebitelů na desetileté dno, ale také dramatické tempo, v jakém se tento pokles odehrává. To skutečně nemá obdoby. Frustrace a strach lidí narůstají doslova každým dnem. Zatím jsou k Fialově vládě shovívaví, neboť ta se víceméně úspěšně stylizuje do role kabinetu, jenž napravuje škody napáchané garniturou předchozí, tedy Babišovou. Také jsou lidé shovívavější kvůli válce na Ukrajině, jež způsobuje jejich určité semknutí, a to i semknutí s politickými lídry. Tyto nálady ale nevydrží věčně. Již v dohledné době lidé ze své spotřebitelské „blbé nálady“ začnou přímo vinit současnou vládu, což bude pochopitelně „vodou na mlýn“ opozici.
Fialův kabinet by měl s veřejností aktivněji komunikovat. Jeho určitá pasivita v ekonomicky stále složitějším čase je jen další nahrávkou opozici.
Myslim si, že ta špatná nálada neni jenom z důvodu ekonomické situace. Těch důvodů je mnohem vice.
A nemusim je uvádět. Každý vi, co mam na mysli.
Kde jsou ty časy kdy to stálo za h***o – otřepaná fráze ale bude hůř.