Zaklínadlem možného rozmachu elektrické mobility je infrastruktura, sami výrobci aut ale upozorňují, že stav se postupem času jen zhoršuje. A to se dívají na beztak málo řešící dobíječky o výkonu alespoň 22 kW.
V České republice bylo letos v dubnu dle dat ministerstva průmyslu a obchodu evidováno 7 605 čerpacích stanic, z čehož 3 991 jsou benzinky veřejné. To na první pohled nevypadá jako ohromující číslo, nejčastěji jsou ale vybaveny osmi stojany, natankovat na nich plnou nádrž zabere zhruba 3 minuty a 50litrová nadrž nafty relativně konzervativním pohledem na efektivitu vznětového motoru představuje 195 kWh energie použitelné k pohybu. Na fronty tedy dochází jen ve výjimečných případech.
O poznání jiná je situace v případě dobíjecích stanic elektromobilů. Na sklonku loňského roku bylo na našem území 590 stanic s výkonem nižším než 22 kW a 610 stanic s výkonem od 22 kW výše, což může vypadat jako čtvrtina benzinek. Jenže přepočtem na stojany to bude jinak, problémem je ale především onen výkon. Nabíječky v první kategorii v podstatě vyžadují, abyste u nich stáli celou noc, neboť jde nejčastěji o 11kW stanice, které 100kWh akumulátor budou dobíjet přes 10 hodin. Ani ty silnější ale mnoho neřeší, zvlášť vezmeme-li v potaz možnosti elektrických aut.
Je třeba si uvědomit, že tankování oné přibližně 195kWh nádrže během tří minut představuje ekvivalent dobíjení elektrickým výkonem 3,9 MW – a to jen kdyby nabíjení bylo stoprocentně účinné. Naopak doplňování 50litrové nádrže (znovu oněch 195 kWh) tankovací pistolí s průtokem nafty odpovídající výkonu 22 kW by znamenalo stát u stojanu skoro 9 hodin. K tomu je třeba dodat, že nejlepší elektromobily dnes mají k dispozici poloviční „nádrž” oproti nejhorším srovnatelným spalovacím autům, což nůžky dále rozevírá – ve to výsledku znamená, že elektromobily musí „tankovat” dvakrát častěji (uvažujeme energii použitelnou pro pohyb a kalkulujeme s rozdílnými efektivitami motorů – bez toho by byl rozdíl ještě více jak dvojnásobně větší).
Světy dobíjení a tankování jsou skutečně takto extrémně vzdálené a právě to je největší problém elektrické mobility jak z hlediska použitelnosti (kapacita akumulátorů resp. jejich měrná hustota), tak z hlediska samotné možnosti doplňování energie (i kdyby někdo vymyslel akumulátory schopné takové množství energie tak rychle pojmout, výkonem v řádu megawatt nikdo nikdy jedno auto dobíjet nebude, takové výkony obsluhují celá města).
Dobíječek by bylo zkrátka třeba mnohonásobně víc než čerpacích stanic, aby byly s to obsloužit miliony aut v provozu (jen u nás je jich 6,2 milionu) a musely by mít k dispozici elektřinu, která dnes neexistuje a při snaze zbavit se velkých zdrojů těžko kdy existovat bude. Nic takového ale k dispozici není, ani vývoj tím směrem nemíří.
Upozorňuje na to ve své poslední tiskové zprávě evropská asociace výrobců aut ACEA, podle níž bylo ke konci roku na starém kontinentu 199 250 stanic s nízkým a 24 987 stanic s vyšším výkonem. Zejména druhé číslo je až legračně malé, zvláště je-li dělítkem mez 22 kW – i takovým výkonem budete lepší Tesly dobíjet pět hodin. Těchto dobíjecích stanic je zkrátka málo a uvážíme-li, že za třetí kvartál se v Evropě prodalo 212 582 elektromobilů (což mimochodem skoro odpovídá počtu všech stanic), pak se za 11 dnů prodá víc elektrických aut než existuje rychlejších dobíječek.
Není tedy překvapivé, že ACEA zdvihá varovný prst. Organizace vyzývá evropské představitele k akci, neboť nelze tlačit motoristy do elektromobilů, pokud je není kde nabíjet. To je ovšem hrob, na kterém pláčeme bezútěšně řadu let a pochybujeme, že slova asociace zvednou někoho ze židle.
Znovu je tak třeba upozornit na problémy, které v důsledku politického tlaku přijdou. Zvláště ve chvíli, kdy cena elektřiny letí razantně nahoru. Kvůli tomu ostatně již řada lidí začala nakupovat kotle, neboť topení dřívím nebo uhlím vychází levněji. Ano, není to zrovna ekologické, ale pokud si máte vybrat mezi umrznutím a navýšením své emisní stopy, pak je jasné, jakým směrem se budete ubírat. EU ale něco takového stále nedochází – vidí velký cíl v dáli, konkrétní drobné dopady na cestě k němu přehlíží.
„Abychom přesunuli více lidí do elektromobilů, je třeba odstranit veškeré překážky související s dobíjením. Lidé musí ve svém okolí vidět spoustu dobíjecích bodů, které navíc musí být rychlé a snadno ovladatelné. Dobíjení by mělo být stejně jednoduché a pohodlné jako tankování,“ uvedl k tématu Eric-Mark Huitema, generální ředitel společnosti ACEA. Něco takového je ale technicky prakticky nemožné a z výše zmíněných čísel je patrné, že ani to, co nyní technicky realizovat lze, není bůhvíjak k dispozici.
Be the first to comment