Je to nejlepší ukázka toho, o kolik socialističtější Evropa ve srovnání se Spojenými státy stále je, třebaže ty už pěkných pár pátků míří stejným směrem. Pánem vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je zde spíše ten první, v USA naopak.
Přiznejme si na rovinu, že práce z domova není pro každého. Mnozí šílí již při představě, že by byli od rána do večera na jednom místě, nemluvě o tom, co všechno by tam museli snášet. Být pořád s rodinnými příslušníky v omezeném prostoru je psychicky náročné, dalším jednoduše chybí pevná vůle, která by je donutila vsát, zasednout k práci a odvést ji ke spokojenosti svých nadřízených. A jiným zase chybí schopnost se od práce zvednout, skončit a do rána o ní nepřemýšlet. Musíte se opravdu psychicky vybičovat, abyste najeli na způsob fungování přijatelný pro vás samotné, vaše nadřízené i vaše nejbližší okolí.
S příchodem koronavirové pandemie se ovšem práce z domova stala něčím docela běžným, které se řada zaměstnanců i zaměstnavatelů nechce vzdát. Přes výše zmíněná úskalí je mnohým příjemné, že nemusí dvakrát denně nikam jezdit, složitě se chystat, přemýšlet, co nemají zapomenout… A ruku na srdce, některým nepříjemným pracovním úkolům se tak dá snáze vyhnout. Přínosy to ale má i pro druhou stranu, zejména pohledem finančních úspor třeba za kávu, toaletní papír, kancelářské potřeby či samotné kanceláře. Něco takového zlákalo i automobilky a třeba všichni velcí němečtí výrobci již uvedli, že dále počítají s hybridním modelem práce z domova i kanceláří u profesí, u kterých je to možné.
Elon Musk se nicméně rozhodl jít v případě Tesly zcela opačným směrem. Zaměstnancům tak už emailem oznámil, že pokud se nevrátí do kanceláří, ve kterých neodpracují alespoň 40 hodin týdně, pak to bude považovat za jejich rezignaci. Mohou si tedy sbalit svá fidlátka a jít „předstírat práci někam jinam”, to jsou Muskova slova. Podle něj neví o firmě, která by v posledních letech praktikovala práci z domova a představila opravdu skvělý nový produkt.
To je pozoruhodný přístup, který lze chápat i per se – spousta lidí prostě bez biče a zády a permanentního dohledu nadřízených nepodává patřičné výkony. Záhy se ale díky dalšímu Muskovu mailu určenému jen manažerům ukázal i jeho další úmysl. Šéf Tesly říká, že má „super špatný pocit z ekonomiky”, nařídil zastavit veškeré nabírání nových lidí na celém světě a počítá s propuštěním asi 10 % ze 100 tisíc současných zaměstnanců firmy. Je tak jasné, že výše zmíněným hledá cestu, jak se části lidí (a podle něj navíc „nemakačenků”) zbavit snadno a levně.
V USA lidem nezbylo než vzít jeho ultimátum jako fakt, v Evropě ale panuje jiná situace. Zaměstnanci továrny v Grünheide poblíž Berlína si totiž mohli zvolit 19 lidí, kteří zasedají v tzv. zaměstnanecké radě. S oním „buď, a nebo“ tedy Musk bude mít na starém kontinentu potíže. Zvláště když personálu se zastala i odborová unie IG Metall. Ta má jen v Německu 2,27 milionu členů, je tedy hybnou silou v branži. Není tedy překvapivé, že lidem pracujícím pro BMW, Mercedes, Porsche, stejně jako třeba pro Airbus, Bosch a ZF vyjednala lepší platové podmínky, stejně jako kratší pracovní dobu.
IG Metall zaznamenala Muskovy aktivity a již oznámila, že podpoří každého, kdo se nehodlá ultimátu šéfa Tesly podrobit. „Kdokoliv s těmito jednostrannými požadavky nesouhlasí a chce se vůči nim postavit, může počítat se silou odborů, což je dáno i zákonem,“ uvedla regionální šéfka odborové organizace Birgit Dietze.
Pokud tedy Musk hodlá vyrábět i svá auta v Evropě, což chce, jinak by berlínská Gigafactory nevznikla, pak bude muset přistoupit na místní pravidla hry. Po letech snah o vytvoření rovnosti ve vztahu zaměstnavatele a zaměstnance došlo spíše k umělému zvýhodnění pracujících, zvláště pak v Německu. Tušíme, že s tím Musk nebude spokojen, skutečně mu ale nezbude než vzít to jako fakt, stejně jako v případě jiných zaměstnavatelů.
Buďte první kdo přidá komentář