Sdílet článek:

VSA

Někdejší tahoun regionu, Německo, se stává brzdou.

Mezinárodní měnový fond předpovídá, že hospodářský výkon Německa v roce 2023 klesne o -0,3 %, když předtím rostl o +1,8 %.

Naděje na silný hospodářský vzestup v letních měsících slábnou a hromadí se známky slabého hospodářského roku 2023. „Německou ekonomiku brzdí méně dynamická globální ekonomika, obtížnější podmínky financování kvůli úrokovým sazbám Evropské centrální banky, které se stále zvyšují (nově od 2. srpna – pozn. red.), a jen pomalu klesající inflace,“ říká Geraldine Dany-Knedliková, spoluvedoucí oddělení prognózování a politiky hospodářského cyklu v DIW Berlín.

Oslabuje zejména německý průmysl. Navzdory menším problémům v dodavatelském řetězci se výroba zotavuje pomaleji, než se očekávalo, a také příchozí zakázky jsou v poslední době slabé. Objem nevyřízených zakázek, ačkoli je stále relativně vysoký, se stále více zmenšuje. V důsledku toho se očekávání podniků ve všech odvětvích v červenci dále zhoršila a naznačují slabé třetí čtvrtletí. „Situace v německém průmyslu bude pravděpodobně i nadále obtížná,“ říká Laura Pagenhardtová, ekonomická expertka DIW. Také vyhlídky ve stavebnictví jsou na nízké úrovni. „Vysoká úroveň úrokových sazeb a klesající, ale stále vysoké náklady na energie představují pro mnoho podniků velké problémy. Kromě toho je i nadále problémem akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Kritika ECB

Centrální banka usoudila, že pozastavení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře ze strany Ruska by mohlo přispět k urychlení růstu cen.

„Máme otevřený postoj k rozhodnutím, která budou přijata v září a na dalších zasedáních“, což bude záviset na dostupných ekonomických údajích,“ uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci ve Frankfurtu. „Přecházíme do období, kdy budeme závislí na ekonomických údajích,“ dodala a právě tyto údaje rozhodnou, „zda (sazby) zvýšíme, nebo zda si dáme pauzu“, vysvětlila.

Podle Lagardeové se ekonomický výhled eurozóny „zhoršil“. Politika vysokých úrokových sazeb je „riskantní“ a mohla by „prodloužit fázi ekonomické slabosti v Evropě a Německu, kterou v současné době zažíváme“, řekl Marcel Fratzscher, prezident berlínského institutu DIW.

Zpřísňování měnové politiky je některými vládami kritizováno. V polovině července portugalský ministr financí Fernando Medina uvedl, že tato politika by mohla vytvořit „obtížnější situaci pro růst na evropské úrovni“. Koncem června šéfka italské vlády Giorgia Meloniová kritizovala „zjednodušený recept“ zvyšování úrokových sazeb v boji proti inflaci a obávala se, že „lék by se mohl ukázat jako škodlivější než nemoc“.

Výrobní kapacity se přesouvají

Generální ředitel německé technologické skupiny Voith Toralf Haag uvedl, že „investiční rozhodování v Německu je stále obtížnější“. Společnost, v jejímž čele stojí, proto dává při investicích přednost Asii, USA nebo východní Evropě, což má podle něj pro Německo významné důsledky:

„Téměř každý den vidíme, že průmyslové podniky již neinvestují v Německu, ale v jiných regionech světa. Administrativa a technologie zůstávají v Německu, ale výroba, která je pro ekonomiku obzvláště cenná, se stále více odehrává jinde.“

Evropa tak stojí před velkou výzvou. Jak se má podařit transformace ekonomiky na CO₂-neutralitu při vysoké inflaci, když ekonomika, spotřebitelské výdaje a daňové příjmy klesají?