Energetická apokalypsa

Průmyslový tahoun Evropy Německo dnes čelí velkému nebezpečí, že v důsledku vysokých cen za energie dojde k deindustrializaci země, mnohé německé podniky zvažují delokalizaci do oblastí levnější energie (samozřejmě ne do Česka). Podle ředitele BIW Isolierstoffe, které vyrábí silikonové komponenty pro průmysl, je v Německu energetická inflace tíživější než jinde. Ceny za elektrickou energii v největší evropské ekonomice dosáhly 530 eur za MWh. Ekonom Oxford Economics Daniel Kral: “Dnešní rozsah ekonomické krize v důsledku cen energií nemá v posledních desetiletích obdoby.” Dvě evropské hliníkárny, na Slovensku a v Holandsku, kvůli vysokým nákladům na elektřinu ukončily provoz. Německé podniky se snaží zásobit kapalným LNG, ale nemůže to uspokojit potřeby německého hospodářství, a navíc cena LNG je mnohem vyšší než zemního plynu. Hlavní komparativní výhoda německé ekonomiky, levný plyn z Ruska, se rozplynula. Podle MarketScreener, ceny německé průmyslové produkce oproti předchozímu roku narostly o 37 %, a oproti předchozímu měsíci o 5,3 %. Ceny energie oproti červnu 2021 vzrostly o 105 % (zemní plyn o 163,8 %).

Německý ekonomický model, s velmi negativními důsledky pro německé satelity, je po 16 úspěšných letech u konce. Víra, že model byl úspěšný dík politice Angely Merkelové, je velkou iluzí, byl to důsledek dobré sázky kancléře Schroedera na ruské levné uhlovodany, politiku, s kterou se Merkelová ztotožnila. Německé podniky mohly dobře konkurovat i ve velmi kompetitivních asijských zemích. Merkelová se bezesporu snažila pojistit tuto geopolitickou stabilitu, bohužel razantně nepodpořila implementaci Minských dohod, i když to bylo v možnostech její politické síly, kolaps Minských dohod byl hlavním důvodem vypuknutí válečného konfliktu.

Evropskounijní a americká politika protiruských sankcí vyhnaly ceny energií do astronomických výšin, v centru této politiky stojí nejen pohrdání vlastním obyvatelstvem a podivný postoj k ekonomice, ale pohrdání zeměmi třetího světa, které touto politikou trpí víc než rozvinuté země samotné. Cena zkapalnělého zemního plynu (LNG) na světovém trhu dostoupila do úrovně, kterou si chudší země nemohou dovolit. Ceny rostou v důsledku nelítostné konkurence rozvinutých zemí za přístupy ke zdrojům LNG, cena milionu BTU (british termal unit) plynu je 12krát vyšší než v létě 2019. Noriaka Oba, zakladatel japonského institutu postnaftové strategie: “Už při ceně 50 dolarů za milion BTU, nemá smysl LNG nakupovat, tato cena už není ekonomicky únosná.” Podle japonského ekonoma, mnoho chudších asijských zemí už LNG vůbec kupovat nemůže. Společnost Pakistan LNG vyhlásila tender na nákup LNG, ale západní země nabídly takovou cenu, že Pákistán neuspěl. Podle ekonoma, Bangladéš nemá šanci příští měsíce na spotovém trhu LNG nakupovat. Oběma zemím hrozí z tohoto důvodu velké výpadky v produkci elektrické energie, přitom Pákistán dnes čelí obrovským záplavám a výpadky elektrické energie mohou být zničující pro miliony lidí.

LIBOR ČÍHAL

(15 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...