Eskalace války na Ukrajině. Co možná nezaznělo

Subjektivní výběr ze světového tisku.
(1) Úvod

V červenci 2023, to je jediná zpráva staršího data, uveřejnil týdeník Newsweek článek o operacích CIA na Ukrajině, který byl výsledkem tři měsíce trvající novinářské práce.

CIA byla podle něj klíčovým hráčem na Ukrajině ještě předtím, než válka začala. Bývalý velvyslanec v Rusku a nynější ředitel CIA William Burns vyrazil v roce 2021 do Moskvy, aby prezidenta Putina varoval před útokem na Ukrajinu.

Jednání bylo svým způsobem úspěšné. I když Rusko zaútočilo, obě země se dohodly, že budou akceptovat odzkoušená pravidla hry. USA se nebudou snažit o změnu režimu, Rusko omezí svoje útoky na Ukrajině a bude se pohybovat v mezích nepsaných dohod.

Desítky zemí byly v zákulisí přesvědčeny, aby akceptovaly limity Bidenovy administrativy týkající se zejména útoků na cíle v Rusku. Kyjev s nimi na počátku války též souhlasil výměnou za zbraně a informace. Po ukrajinském útoku na most, který spojuje Krym s ruským vnitrozemím, se CIA začala domnívat, že Zelenskyj buď nemá plnou kontrolu nad svojí armádou, nebo o některých akcích nechce vědět.

CIA od počátku války operuje na území Ukrajiny s různými omezeními, která se týkají třeba počtu lidí. Podle polského činitele ale CIA „nechápe podstatu ukrajinského státu a nelítostné mocenské frakce, které v něm existují”.

Tolik ve velice zkrácené verzi Newsweek minulý rok.

Pozn. redakce: Jsou informace, které se na titulní strany mimo USA dostanou, a ty, které se nedostanou.

(2) Rakety ze západu

Ukrajinský prezident opakovaně vyzýval západní země, aby zrušily restrikce na použití dodávaných raket dlouhého doletu ATACMS. Řada evropských státníků včetně vrcholných představitelů České republiky žádost prezidenta Zelenského podporuje. Některá média informují, že rozhodnutí již bylo v zásadě učiněno.

Guardian

Americký ministr Blinken naznačil, že Amerika zruší restrikce pro použití raket dlouhého doletu. Má se za to, že rozhodnutí již bylo učiněno, neboť ministr prohlásil v Kyjevě, že Amerika bude svoji politiku adaptovat na měnící se podmínky.

Bloomberg

Amerika byla v minulosti proti uvolnění restrikcí, ale změnila názor, protože podle ní Írán posílá balistické rakety do Ruska, což představuje eskalaci konfliktu.

Pozn. redakce: USA i západní Evropa jsou v kleštích, protože musí v konfliktu pokračovat bez ohledu na pravděpodobnost úspěšného konce. Opak znamená velké politické problémy pro stávající garnituru.

(3) Co na to Rusko?

Ruský prezident Putin upozornil, že Ukrajina není schopna sama bez přímé pomoci západních armád rakety ATACMS vyslat na území Ruska. Proto by to Rusko považovalo za přímý vstup NATO do války a podstatnou změnu charakteru konfliktu. Rusko bude v takovém případě bude adekvátně reagovat.

(4) Ďábel je v detailu

Financial Times

Zpravodajské služby varují, že ruská armáda již přesunula svoje letadla a bombardéry mimo dosah raket ATACMS a že jejich využití nebude rozhodujícím momentem války.

CNN

Na Ukrajinu již americká armáda přesunula „několik stovek” raket ATACMS a Ukrajina již „většinu z nich použila”.

Agentura DPA

Německý premiér Scholz vyloučil dodávky zbraní dlouhého doletu na Ukrajinu bez ohledu na rozhodnutí aliančních partnerů.

New York Times

Uvolnění restrikcí na rakety dlouhého doletu ATACMS by podle amerického ministra obrany nevedlo k obratu ve válce, neboť Amerika i se započtením zásob Británie a Francie nedisponuje dostatečným počtem raket k trvalému útoku. Rakety také neřeší největší problém ukrajinské armády, kterým jsou klouzavé bomby vypouštěné z letadel hluboko v ruském vzdušném prostoru.

Amerika váhá s omezením restrikcí, neboť podle zpravodajských služeb může Rusko reagovat tím, že pomůže Iránu a na něj napojeným silám útočit na americké cíle na Blízkém východě.

Pozn. redakce: Jinými slovy mohou Rusové poskytnout vyspělé zbraňové systémy třeba Hútíům v Jemenu, kteří útočí na lodě v Rudém moři. Nebo by si mohli vzít na mušku americké válečné lodě, které operují v ústí Perského zálivu, aby ochránily Izrael. Hútíové ani nejsou jedinou organizací napojenou na Írán, která nemá Ameriku ráda. Eskalace konfliktu není jen o tom, že na Ukrajinu dopadne více nebo jiné bomby. Tam stačí čekat.

(5) Aby se vlk nažral…

Bloomberg

Amerika a Británie tlačí na Ukrajinu předtím, než jí povolí zásahy na ruském území, a prezident Zelenskyj by měl předložit detailní plány, jaké cíle chce zasáhnout a proč.

Polský ministr zahraničí Sikorski prohlásil, že Varšava a ostatní země mají povinnost sestřelovat ruské rakety, ale tento názor není sdílen všemi partnery v jeho koaliční vládě. Odcházející generální sekretář NATO v minulosti takové návrhy odmítl, neboť podle něj představují riziko zatažení NATO do války.

Wall Street Journal

Ukrajina je pod tlakem, aby přemýšlela o plánu B, neboť ji západní politici tlačí k předložení realistických válečných plánů. Podle mluvčího americké bezpečnostní rady bude „konec války nejpravděpodobněji výsledkem jednání, ale kdy a za jakých podmínek je na prezidentu Zelenském”.

Pozn. redakce: Pro politické přežití Zelenského je nejlepší variantou eskalace konfliktu se zapojením NATO. Západ nemůže přiznat chybnou strategii, a proto se bude tvářit, že poskytuje pomoc, ale bude schvalovat cíle, které nic neřeší. Je to zcela a naprosto vyloučená varianta?

(6) Mírová jednání

Před dvěma týdny zveřejnil ruský novinář Michail Zygar rozhovor s bývalou velvyslankyní USA v NATO Victorií Nuland. V rozhovoru se novinář ptal na informace, které jako první přinesl izraelský premiér a podle kterých byly obě strany po vypuknutí války blízko úspěšnému ukončení jednání. Následně britský premiér Boris Johnson zasáhl a zabránil Ukrajině v dosažení dohody. Victoria Nuland řekla:

„Relativně v pozdějších fázích jednání požádali Ukrajinci o radu. Bylo nám jasné, že Putinova hlavní podmínka byla skryta v dodatku smlouvy, o které jednali. Dodatek obsahoval limity na typy zbraňových systémů, které by Ukrajina mohla mít po uzavření smlouvy. To by znamenalo, že by Ukrajina byla vojensky omezena. Na ruské straně nebyly žádné podobné limity. Rusko by nemuselo mít nárazníkovou zónu u ukrajinských hranic, ruská armáda by neměla podobné limity.”

„A proto se lidé na Ukrajině a mimo Ukrajinu začali ptát, jestli je to dobrá smlouva. V tom okamžiku se to rozpadlo.”

Pozn. redakce: Pokud si vyjednavači mysleli, že země s největším počtem jaderných zbraní přistoupí k podobným omezením, museli být přesvědčeni, že lze vyhrát válku s Ruskem bez zapojení NATO. Ochota přijmout nějaké dohody je také přímo závislá na tom, kdo bude umírat, když dohoda přijmuta nebude.

(7) Uniklý rozhovor

Reuters

Ruští vtipálci zveřejnili videorozhovor s polským ministrem Sikorskim, jehož se jim povedlo ho přesvědčit, že hovoří s bývalým prezidentem Ukrajiny Porošenkem. Agentura Reuters nebyla schopna ověřit pravost rozhovoru a mluvčí polského ministerstva řekl, že rozhovor pravděpodobně proběhl v březnu a mohl být upraven. Nicméně na něm podle mluvčího není nic zásadního, neboť potvrzuje veřejně známé postoje ministra.

Rozhovor zveřejněn nebyl, nicméně internet dává lidem svobodu poslechnout si i to, co jim média nenabídnou. Polský ministr v rozhovoru mimo jiné říká:

„Diskutujeme o sestřelování ruských raket nad vaším územím z území Polska, ale i tohle je v této fázi velmi kontroverzní a neexistuje na tom shoda. Pokud se fronta zhroutí, může dojít ke změně.”

„Postoj NATO je částečně pokrytecký. NATO říká, že se Ukrajina může stát členem NATO, až vyhraje válku a nebude NATO potřebovat. Myslím si, že naši přátelé ze západní Evropy využívají myšlenku Ukrajiny v NATO jako vyjednávací taktiku vůči Rusku. Stáhněte se z Ukrajiny a my vám slíbíme, že Ukrajina nebude v NATO. A když se nestáhnete z Ukrajiny, zbytek Ukrajiny bude v NATO.”

Ruský vtipálek předstírající, že je bývalý ukrajinský prezident, na to reaguje, že to je směšné. Sikorski pokračuje:

„Vy ale víte stejně jako já, že v západní Evropě neexistuje ochota vést válku s Ruskem. To je absolutní červená čára. Je užitečné donutit Putina přemýšlet o dalších krocích Evropy, a proto jsem veřejně podporoval prohlášení prezidenta Macrona o válce.”

O největší hrozbě pro Ukrajinu:

„75 % kapacit na výrobu elektřiny je zničeno. Pokud se to zhorší, velké části Ukrajiny se stanou neobyvatelnými a budeme čelit další vlně uprchlíků.”

Pozn. redakce: Úplně by stačilo, aby polské ministerstvo řeklo, že žádný takový rozhovor s polským ministrem neproběhl. To, že rozhovor není lehce dostupný, aby si občan mohl ověřit, co zaznělo, je také informace.

Rusko chtělo před zahájením války od NATO záruky, že do něj Ukrajina nevstoupí. Kdyby na ruské návrhy NATO přistoupilo, jak by se to lišilo od návrhu, o kterém hovoří polský ministr? Rusko se stáhne a Ukrajina nebude v NATO. Zdá se, že rozdíl jsou miliony mrtvých a nekonečné ekonomické ztráty. Nebo co je na takové úvaze špatně?

Post scriptum

Pozn. redakce:

Běžný občan si přečte předchozí informace z důvěryhodných médií a poslechne si rozhovor s polským ministrem, který ministerstvo nepopřelo. Tedy žádné dezinformace. K jakému závěru by měl dojít?

Pokud dojde k pochybnostem o smysluplnosti počínání Západu a zdá se mu to jako nebetyčné pokrytectví, znamená to, že je přisluhovačem Ruska nebo osobou se sníženou inteligencí či tím takzvaným užitečným idiotem? Nebo je prostě jen slušným občanem, který ty informace vyhodnotí jinak, protože si třeba myslí, že by lidé neměli umírat úplně zbytečně a ekonomika by nemusela jít do kytek pro nic za nic?

A pokud je jediným možným závěrem po přečtení informací z důvěryhodných médií fanatická víra ve správnost nekonečného konfliktu, který může Evropu citelně oslabit, neměli by mít lidé ve vládě povinnost občanům vysvětlit, proč se mýlí?