Nábožensky motivované násilí je v muslimském světě časté

Když před pěti sty lety, tedy přesně v roce 1517, přibil Martin Luther svých 95 tezí na dveře kostela v německém Wittenbergu, nastartoval náboženský spor mezi jeho protestantskými následovníky a katolickou církví. O krvavé události nebyla nouze.

V roce 1572 byly během bartolomějské noci ve Francii povražděny tisíce protestantů včetně jejich vůdce. Katolického papeže masakr natolik potěšil, že nechal rozezvučet všechny zvony a pověřil italského malíře Vasariho, aby vytvořil nástěnnou malbu masakru, která visí ve Vatikánu dodnes.

Staré rány se nehojí snadno

Vestfálský mír ukončil v roce 1648 třicet let válek mezi katolíky a protestanty . Ale rozhodně ne úplně nebo navždy. Vztah katolického Irska k Anglii dodnes ovlivňují vzpomínky na britského protektora Olivera Cromwella, který v 17. století během svého protektorátu v Irsku nechal zabít tisíce irských katolíků.

V listopadu roku 1920 vtrhly britské jednotky na fotbalový stadion Croke Park v Dublinu, na kterém právě probíhal zápas za hojné účasti diváků, a 14 civilistů zabily a více než 60 zranily. Jejich masakr byl reakcí na akci Irské republikánské armády, která ten samý den ráno zabila 15 britských agentů žijících v Dublinu.

Když se v roce 2007 na tom samém stadionu měl hrát rugbyový zápas mezi Irskem a Anglií, probíhala velká debata, zda může na místě masakru z roku 1920 zaznít britská hymna.

Sunnité versus šíité

Mezi muslimy a šíity žádná obdoba Vestfálského míru nebyla nikdy uzavřena. Jejich spor o to, kdo je právoplatným následovníkem proroka Mohameda, ovlivňuje dění na Blízkém východě a zprostředkovaně na půlce planety dodnes.

Náboženský rozkol mezi sunnity šíity je dominantní silou v současném mocenském soupeření mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem. Válka mezi Irákem a Íránem, která vypukla v roce 1980, měla obdobné kořeny.

Irák versus Írán

Válka začala poté co šíitský vůdce Chomejní svrhl v roce 1979 vládu šáha Rezy Pahlavího v Íránu. Následně ustavil Chomejní v zemi striktně teokratický šíitský stát. Co na to sousední Irák? Sunnitský vládce Iráku Saddám Husajn, který v Iráku vládl také početné šíitské komunitě, se obával, že Írán s novým vedením využije šíity v Iráku k rozdmýchaní sektářského násilí a svržení jeho vlády.

Saddám Husajn tomu chtěl předejít, využil porevolučního chaosu v Íránu a Írán napadl. Po osmi letech přetahování skončila válka patem bez jakýchkoli územních zisků.

Jakou roli v průběhu války hrály náboženské motivy dokazuje varovný leták, který vydala irácká vláda. Píše v něm: „Hej, Íránci. Nikdo není utlačován v zemi, kde je pochován Ali ibn Abi Talib.” Chtěli tím upozornit na to, že v Iráku je pochován bratranec proroka Mohameda Ali ibn Abi Talib, který je pro šíity prvním právoplatným duchovním vůdcem po Mohamedovi.

Stále napjaté vztahy

Vztah mezi sunnity šíity je do dnešního dne velice napjatý. Příkladů se nabízí řada z nedávné doby, kdy následkem americké války v Iráku vznikl islámský stát.

Známý terorista al-Zarkáví se proslavil po americkém obsazení Iráku. Původně vedl tréninkové tábory pro teroristy v Afghánistánu, ale v první dekádě tohoto tisíciletí byl jednou z hlavních postav, která udělala z občanské války v Iráku konflikt mezi sunnity a šíity. Irácká občanská válka začala výbuchem bomby v nejposvátnější mešitě šíitů, která se nachází na území Iráku. Bombu nastražili sunnité. Během občanské války proti sobě stály sunnitský islámský stát a šíitská irácká vláda podporovaná americkou armádou.

Vůdcem islámského státu, který vznikl na území Iráku a východní Sýrie, byl Ibrahim al-Badri. Byl také jeho prvním chalífou. Byl známý jako Abu Bakr al-Baghdadi. Převzetím jména Abu Bakr chtěl vzdát hold prvnímu následníkovi proroka Mohameda, kterým byl podle sunnitské větvě islámu právě Abu Bakr.

Významný duchovní sunnitského Muslimského bratrstva volal v roce 2013 po džihádu proti šíitským muslimům v Sýrii. „Není nic společného mezi oběma stranami, neboť íránští šíité chtějí pozřít sunnity.” Odkazoval na válku v Sýrii, ve které válčil člen šíitské verze islámu, prezident Bašár Asad, proti sunnitským rebelům. Podle duchovního jsou šíité Bašára Asada „horší bezvěrci než křesťané nebo židé”.

Vyžeňte teroristy

V roce 2017 řekl tehdejší prezident Donald Trump během projevu v Saúdské Arábii:

Překlad autor.

Podle některých odhadů je více než 95 % obětí terorismu muslimského vyznání.

Terorismus se rozšířil po celém světě, ale cesta k míru začíná právě zde, na této starobylé půdě, v této posvátné zemi. Národy Blízkého východu se budou muset rozhodnout, jakou budoucnost chtějí pro sebe, pro svou zemi a upřímně řečeno pro své rodiny, pro své děti. Je to volba mezi dvěma budoucnostmi a je to volba, kterou Amerika nemůže učinit za vás. Lepší budoucnost je možná pouze tehdy, pokud vaše národy vyženou teroristy a zbaví se extremistů.