Evropský parlament hlasoval 478 hlasy ku 155 ve prospěch uvalení sankcí na obě země, které převzaly převážnou většinu ukrajinských uprchlíků.
Ve čtvrtek ráno odhlasoval Europarlament uvalení sankcí na Maďarsko a Polsko, své dva členské státy, které po ruské invazi z 24. února převzaly největší počet ukrajinských uprchlíků.
Tento zákonodárný orgán EU podpořil volání Evropské komise po uvalení sankcí na obě země 478 hlasy ku 155 i přes humanitární krizi při rusko-ukrajinském konfliktu, která se přelévá na maďarské a polské území.
Europarlament v tiskovém prohlášení vydaném po čtvrtečním hlasování trvá na svém, že pro Evropskou komisi byl nejvyšší čas, aby už konečně přijala kroky k ochraně rozpočtu EU před členskými státy, které ignorují požadavek tohoto bloku na vládu zákona.
Zákonodárci EU trvají na svém, že peníze daňových poplatníků se musí chránit „před těmi, kdo podvrací Evropské hodnoty.“
V lednu 2021 zavedla EU Mechanismus podmíněnosti vládou zákona, který Komisi poskytl nástroj, aby mohla uvalit odmítnutí fondů pro národní vlády, které jsou považovány za porušovatele obecné vlády zákona.
V podstatě to znamená, že když se konzervativní země odchýlí od liberálního evropského mainstreamu ohledně toho, jak vládnout, např. když Maďarsko schválilo zákony, které zakázaly vyučování LGBT+ propagandy ve školách, nebo odmítalo masovou migraci, tak tak se může neukázněné zemi odmítnout přístup k evropským fondům, na které mají nárok.
Uprchlíci, kteří uprchli z Ukrajiny před válkou, přijíždí na nádraží v Zahony v Maďarsku v neděli 6. března 2022. Počet Ukrajinců vyhnaných ze své země se zvedl na 1,5 milionu a kremelská rétorika přitvrzuje, když ruský prezident Vladimir Putin varuje, že ukrajinská státnost je v nebezpečí. Dává Západní sankce na Rusko na roveň „vyhlášení války“. (AP Photo/Darko Vojinovic)
Jak Maďarsko, tak Polsko pod svými konzervativci vedenými vládami tyto regulace zpochybnily u Evropského soudního dvora (ECJ), ale jejich odvolání bylo u nejvyššího soudu EU 16. února odmítnuto.
Parlamentní hlasování znamená, že Evropská unie přesměrovala svoji pozornost a zdroje k sankcím na své dva členy v době, kdy je širší Evropský kontinent rozvrácený a Rusko se snaží na Ukrajině předvádět svaly a zuby. Rovněž to znamená, že maďarská a polská vláda musí soustředit svůj vlastní čas a zdroje ke konfrontaci s nepřátelství z Bruselu zrovna, když se obě země snaží zmírnit rozvíjející se humanitární krizi za vnější hranicí Evropské unie a přebírat statisíce uprchlíků.
(3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Už zaznělo,že globální oteplování snižuje naši závislost na ruském plynu a ropě? Z toho budou mít zelení kleptomané v bruseli docela zamotanou šišku. 🙂
Ach evropská unie….už se proboha rozsyp na kousky!
Evvropská uhnie hlupáčci tu přece vůbec není pro evropany,
Začla křívými okourkami a osobně doufám že bídně pojde na křivost jejich zástupců
ve většině vlád evropských zemí.
Ruský Putin ,možné spíš jeho maršálové, svoji současnou ukrajinskou zoufalostí tento čeledník lokajů a slouhů zla zachránil na čas před totálním krachem.
11.3.2022–EU vyplatila 300 milionů eur na mimořádnou makrofinanční pomoc Ukrajině Obsah stránky Na začátek stránky Verze pro tisk (PDF) Související média Kontakt pro tisk Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině 300 milionů eur na mimořádnou makrofinanční pomoc. Vyplácení finančních prostředků bylo urychleno, aby pomohlo posílit makroekonomickou stabilitu Ukrajiny v kontextu nevyprovokované a neoprávněné ruské invaze. Jedná se o počáteční část první splátky ve výši 600 milionů EUR v rámci nového ukrajinského programu nouzové makrofinanční pomoci ve výši 1,2 miliardy EUR. Další výplata ve výši 300 milionů eur by se měla uskutečnit příští týden. Program představuje konkrétní ukázku neochvějné podpory EU Ukrajině. více zdroj https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_1670
My prostí to nazýváme poněkud zkráceně-
MALÁ DOMŮ