Fiala štve chudé proti bohatým |

Sdílet článek:

PL/MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ

Premiér Petr Fiala prohlásil o menšinových akcionářích ČEZ, že to jsou často velcí bohatí podnikatelé se stomilionovými majetky. „Je to trochu na úrovni milé holky Zagorové. Je to jasná ukázka stylu ‚rozděl a panuj‘. Poštvat lidi proti sobě, bohaté proti chudým. Ukázat chudým, že bohatí jsou grázlové, na které je nejlepší zakleknout. A tohle padá z úst politika, který si ještě kdysi říkal pravicový,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Pozastavuje se i nad zvěrstvem, které pro nejbližší roky schválil pětikoaliční kabinet.

„Když mluvíme o menšinových akcionářích, tak si nemůžeme představovat drobné střádaly ‚pozitivně‘, ale jsou to často velcí bohatí podnikatelé se stomilionovými majetky.“ Co tento výrok premiéra Petra Fialy, který pronesl v podcastu Crunch v souvislosti s ČEZ, měl znamenat a vyvolat? Není to v jakešovském stylu ono památné: „No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno… ale ona už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok“?

Ano, je to trochu na úrovni milé holky Zagorové. Je to jasná ukázka stylu „rozděl a panuj“. Poštvat lidi proti sobě, bohaté proti chudým. Ukázat chudým, že bohatí jsou grázlové, na které je nejlepší zakleknout. A tohle padá z úst politika, který si ještě kdysi říkal pravicový.

Takže abychom vesmír zase narovnali, konstatuji, že chudí bohaté potřebují, aby nebyli ještě chudší. Jen bohatí jsou schopní platit daně, ze kterých chudí dostávají sociální dávky. Jen bohatí jsou schopni chudé zaměstnávat, anebo platit chod státu, který chudé zaměstnává. Anebo řečeno ještě tvrději a z jiné strany: Chudí nejsou chudí proto, že by bohatí žili na úkor chudých; chudí jsou chudí proto, že sami nemají na to, aby zbohatli, a jen díky bohatým mají aspoň takovou úroveň, jakou mají, a ne ještě nižší.

Šéf Renault Group Luca de Meo rozeslal nejen klíčovým lidem s rozhodovacími pravomocemi v EU, ale i celému kontinentu otevřený dopis, na jehož 20 stránkách vyzývá k záchraně evropského automobilového průmyslu. Mohlo by se toto téma stát jedním z těch hlavních pro politické subjekty a voliče napříč členskými zeměmi při volbách do europarlamentu?

Mohlo by, ale asi nestane, protože u nás je velmi málo politických subjektů, které nejsou zaslepené zelenou ideologií. Pozoruju sice, že lidé se stále víc probouzejí a uvědomují si, že je v Evropě něco prohnilého, ale ta míra probuzení dosud není dostatečně široká k tomu, aby se věci pohnuly opravdu razantně. Například u nás až na jednu stranu se prakticky rozpadla pravice; strany, které se dříve považovaly za pravicové, se posunuly doleva, to mám na mysli hlavně ODS. A v rámci tohoto posunu doleva razí uhlíkové blouznění, které není kompatibilní s racionálním pohledem na automobilový průmysl. Bohužel, konstatuji, že lidí jako já, kteří veřejně říkají – Nulovou toleranci pro Green Deal, protože Green Deal nemá nic společného s ekologií, ale je to jen levicová ideologie – je zatím jako šafránu.

V té souvislosti je dobré připomenout, že Národní rozvojová banka (NRB) v pondělí rozjela příjem žádostí o státní podporu na nákup bateriových a vodíkových elektromobilů. Podpora spočívá v záruce za úvěr a ve finančním příspěvku až 200 tisíc korun na osobní auto, přičemž úvěr musí být v minimální výši 300 tisíc a osobní auto by nemělo stát více než 1,5 milionu korun. Podmínkou je nákup auta na úvěr či leasing u vybraných partnerů, jejichž seznam je na stránkách NRB. Dá se čekat, že státní podpora živnostníkům a firmám bez ohledu na jejich velikost rozpumpuje v Česku zájem o elektromobily?

Ne, nedá se to čekat. Tragické je, že tato podpora pro elektromobilitu u nás přichází ve chvíli, kdy jiné země, třeba Německo, od ní už ustupují, protože na ni už nemají peníze, a protože i na úrovní Evropské komise se již přišlo na to, že elektroauta mají větší uhlíkovou stopu než diesely. A jakmile v Německu opadla podpora pro elektroauta, tak taky prudce opadl zájem o jejich nákup. U nás zase stát zaspal.

Prezident Petr Pavel na schůzce s vládou i s opozicí kvůli reformě penzí, jíž se zúčastní i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, plánuje dojednat kompromis. Jak by ta reforma dopadla, kdyby se v jedné věci vyhovělo vládě, ve druhé opozici, ve třetí zase vládě a tak dále? Může být penzijní systém výsledkem kompromisů politiků?

Myslím si, že se nedojedná vůbec nic, a to „nic“ bude prezentováno jako „velký třesk“. Neboli změní se kosmeticky pár parametrů a bude se to prezentovat jako důchodová reforma. Přitom není pravda, že na důchody nejsou peníze. Pokud bychom peníze, které jsou nyní vyhazovány na dotování ideologie ESG a Green Dealu, použili na důchody, problém by přestal existovat. Řešením důchodů je tedy zastavit financování těchto ideologií dotacemi. Až třetinu dnešních výdajů z rozpočtu lze ušetřit na dotacích.

Dále, nejlepší důchodovou reformou je bydlet ve vlastním, což je možné jedině skrze dostupné byty. A toho je možno docílit jedině skrze zastavení tisku peněz, který bydlení dramaticky zdražuje.

Minimální mzda se od ledna zvedla na 18.900 korun a odpovídá 41,1 % průměrného hrubého výdělku, který byl předpovídán pro letošek. Podle novely zákoníku práce, kterou schválila vláda, má do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 % průměrné mzdy. Vzhledem k tomu, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou, bylo by rozumnější zpomalit cestu za rovnostářstvím tím, že by se to procento nevztahovalo k průměrné mzdě, ale ke střední hodnotě mezd, tedy k mediánu?

Takový vzoreček je zvěrstvo, ať se naváže na cokoliv. Minimální mzda má být 47 % průměrné mzdy – už vidím, jak na Bruntálsku budou za tyto peníze zaměstnávat třeba uklízečku. Minimální mzda zaměstnancům škodí, a zdůrazňuju, že skutečně mluvím o zaměstnancích! Zvyšování průměrné mzdy vede k tomu, že se sbližuje průměrná a minimální mzda, takže potom různé profese pracují za velmi podobnou mzdu. A to je důvod, proč některé profese prostě nejsou dostupné. Proč by třeba instalatér, který je nedostatkový, měl pracovat za stejnou mzdu jako někdo, o jehož služby není zájem, ale má velmi snadnou práci?

Na konci minulého roku měly obce a kraje na účtech úspory ve výši téměř půl bilionu korun. To vedlo ministra financí Zbyňka Stanjuru k úvaze nabídnout starostům a hejtmanům lepší úrokové podmínky. Jde mu o to, zda by peníze, které leží ladem, mohl používat stát za solidní úrok. Tedy tak, aby snížil celkové náklady na státní dluh. Co si o tom nápadu myslíte?

Je to forma tisku peněz. Peníze, které by se normálně nedostaly do oběhu, se tímto mechanismem do oběhu dostanou a budou působit proinflačně. Velmi neinformovaný a ekonomicky nebezpečný nápad.