Glosa MM: Co byste vy dělal s vysokými cenami elektřiny a plynu?

Občas se stává, když narazíme v restauraci nebo jiném veřejném prostoru na nějakého toho nevychovaného spratka, že se mne moje paní zeptá, co bych dělal, kdyby to bylo moje dítě, jak bych ho zpacifikoval.
Vždy odpovídám, že jde o ryze hypotetickou otázku, neboť moje děti byly řádně vychované a nikdy by se takto neprojevovaly. A dodávám, že na vině jsou vždy v míře nejvyšší rodiče a jejich (ne)výchova.
Před chvílí jsem si na tu otázku vzpomněl, neboť jsem se dočetl v internetové diskusi, že sice kritizuji to či ono, ale neříkám, jak bych situaci řešil já. Pokládám takovou otázku za stejně ryze hypotetickou, neboť bych se v politické funkci do takové situace prostě dobrovolně nedostal.
Uvedu konkrétní příklad.
Co byste vy dělal s vysokými cenami elektřiny a plynu? Ryze hypoteticky je zbytečné odpovídat, byť bych mohl rozvinout úvahu nad řešením základní příčiny vysokých cen energií, totiž převahy poptávky nad nabídkou, zanalyzovat, co k tomu vedlo a navrhnout řešení – současná vláda by to stejně nebrala v potaz.
Pokud bych byl ovšem v politice již dříve a déle (viz výchova dítěte), snažil bych se za každou cenu sbubnovávat v EU podporu uvedení Nord Streamu 2 do provozu, bez ohledu na americkou superobavu, že spojením německého průmyslového a organizačního umu s téměř neomezenými ruskými zdroji vznikne další supervelmoc (a tím pád americké unilaterální hegemonie), což by bylo pro Evropu i svět jedině dobře. Snažil bych se získávat, kde by to jen šlo, podporu pro rozhodnutí NATO neposunout se východněji, podporu pro neutralitu Ukrajiny a podporu pro širokou smlouvu o evropské architektuře, která by brala v potaz zájmy všem evropských států a velmocí. Snažil bych se za každou cenu získávat příznivce volného obchodu bez cel, umělých bariér a sankcí, neboť kde se obchoduje, tam se neválčí. Snažil bych se za každou cenu bojovat proti rudozelenému Green Dealu a dalším eurounijním nařízením na hraně či za hranou přírodních zákonů.
Jsa optimistou, jsem stále přesvědčen, že Evropanů, ale nejen jich, kteří by si toto vše přáli, je dost. Jen politiků ne, neboť plout s proudem je tak pohodlné…než se narazí na skálu.
Tím se dostávám k dalšímu fenoménu politiky, který se často vůbec nebere v potaz, a to je čas. Načasování toho, kdy je možné nějakou zásadní politickou změnu provést, když už se preventivně z různých důvodů nezasahovalo nebo nemohlo zasáhnout v době, kdy nynější situace postupně vznikala.
Uvedu opět příklad, vznik komunistického režimu v Československu: šlo mu preventivně předejít mezi válkami či během Protektorátu? Šel jeho vznik potlačit mezi léty 1945 – 1948? Dal se porazit v padesátých letech? V roce 1968? V době „normalizace“? Jak vidíte, zásadní roli vždy hrálo ohromné množství faktorů, z nich jen velice málo šlo vnitropoliticky ovlivnit. Čas nárazu na skálu však zákonitě přijde.

Stručná smutná zpráva z pražského summitu:
Petr Fiala je mezi eurounijními politiky velmi oblíbený.

Ta podpora trojhlavého dvoupohlavního prezidenta vládnoucím SPOLU je geniální. Zvyšuje totiž trojnásobně šanci, že po volbě mohou říkat: „Nás kandidát vyhrál!“

Vzhledem k přesvědčení Západu, že sabotáž Nord Streamu 2 provedli sami Rusové, se dá předpokládat, že také výbuch na Krymském mostu provedli ruští jestřábové, aby mohli změnit speciální vojenskou operaci na skutečnou válku všemi dostupnými prostředky.

Jana Marková (Pravý prostor):
Zamotali jsme se do Green Dealu a začali si likvidovat tradiční zdroje energie. Vymýšleli jsme nesmysly na hranici fyzikálních zákonů a nutili jsme výrobce je plnit. U nás nevadilo, že si pole ničíme řepkou a místo orné půdy máme montovny a skladiště. Dávali jsme pobídky zahraničním korporacím a na domácí kašlali. Jim jsme odpustili daně na x let a vám napálili každou korunu. Zvyšovali jsme počet úředníků, předpisů a dávali likvidační pokuty. Na důchodovou reformu nebyl čas, ani vůle. Plácali jsme se po zádech, jak nám to s tou Unií pěkně jde a teď poneseme důsledky.
Nic z toho nemůžou (současní politici) říct, aniž by museli radikálně změnit kurz. Kurz, který je samé vynesl tam, kde jsou. A jehož změna by je z těch míst musela nutně sundat. Celá Evropa včetně nás by musela říct, že celý to bylo blbě a teď jen neseme důsledky vlastních hloupých rozhodnutí. Jak těch celoevropských, tak těch vlastních. Vždycky jsme byli papežštější než papež. A tak se budeme mít teď možná nejhůř ze všech.

Xie Jun v Global Times:
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci odsouhlasili snížit navzdory opozici Spojených států těžbu ropy více, než se očekávalo. Odborníci říkají, že toto rozhodnutí ukazuje na rozšiřující se příkop mezi členy OPECt a Spojenými státy, neboť bývalí spojenci již nadále nepřejí hájit americké zájmy.
Tvrdí dále, že toto rozhodnutí zvýší v době mezivoleb politický tlak na Bidenovu administrativu, která už tak čelí domácí kritice za neefektivní snahu potlačit inflaci, a nadále zhorší zvýšením cen energií ekonomickou situaci Evropy.
OPEC a její spojenci se rozhodli od středy omezit těžbu ropy o 2 miliony barelů denně, což se rovná 2% celosvětové spotřeby. Rozhodnutí, o kterém Saudská Arábie, de facto lídr OPECu, prohlásila, že jde o nezbytnou odpověď na zvedající se úrokové sazby na Západě a slábnoucí celosvětovou ekonomiku.
Toto rozhodnutí okamžitě zvýšilo cenu ropy. Ropa Brent se zvedla z 85,14 dolarů za barel na 93,43 dolarů.
Rozhodnutí OPEC způsobilo protest Bidenovy administrativy. Bílý dům prohlásil, že Biden je tímto rozhodnutím snížit produkci ropy zeměmi OPEC+ „zklamán“.
Prohlášení citované agenturou Reuters také říká, že Biden zváží možnost uvolnit další ropu z amerických strategických zásob za nižší cenu.
Tato událost opět zobrazuje rozšiřující se trhlinu mezi členy OPEC, dříve spojenci, a USA, neboť největší světoví producenti ropy jsou čím dál tím více znepokojeni americkou sebestřednou globální politikou.
ABC News prohlásily, že toto rozhodnutí je „fackou“ Bidenovi, který začátkem roku navštívil Saudskou Arábii. Bidenova administrativa totiž chtěla získat slib, že Saudská Arábie produkci ropy zvýší, ale neuspěla.
Odborníci tvrdí, že producenti ropy jako je Saudská Arábie již nadále odmítají obětovávat své vlastní zájmy zájmům USA, například těm ruským.
„Spojené státy strategicky přesunuly svůj zájem ze Středního Východu do Asijsko – pacifické oblasti, takže země Středního Východu nemohou nadále spoléhat na americkou geopolitickou ochranu a nemají tedy důvod bezvýhradně podporovat americké zájmy,“ říká Hu Quimu, náměstek generálního sekretáře „Digitálního ekonomického fóra 50.“
„Kdyby totiž země OPEC pomáhaly USA snížit cemu ropy, mělo by to negativní účinek na jejich vlastní ekonomiky, neboť příjmy z ropy by se snížily a země OPEC už nadále nechtějí platit účty za americké zájmy. Ceny ropy klesaly již od poloviny roku 2022 a zvýšení úrokových sazeb FEDem v tom hrálo též důležitou roli,“ dodává.
Dále říká: „ Americká politika je stále více sebestřednější a Spojené státy budují svůj ekonomický rozvoj bez ohledu na to, že přílivem kapitálu do země poškozují ekonomiky jiných států, včetně států produkujících ropu, které už jsou tímto americkým postupem unaveny. Na druhou stranu byl postoj mnoha států k USA ovlivněn jejich světovou dominancí, ale v čase, kdy se tento světový řád otřásá v základech a Spojené státy čelí sílícím ekonomickým problémům jako je inflace a technologické zaostávání, je přirozené, že ostatní země nechtějí USA slepě následovat.“
Experti dále poznamenávají, že rozhodnutí OPEC snížit produkci ropy dále zvýší nejen její cenu, ale též tlak na Bidenovu administrativu před mezivolbami, která již tak čelí kritice voličů, že se neefektivně snaží bojovat se zvyšujícími se cenami.
Zvýšení cen ropy pravděpodobně též způsobí další šokovou vlnu v ekonomikách evropských zemí, čelících již inflaci a snižující se hodnotě svých měn.

MACEK Miroslav

(17 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...