Glosa MM: Kde je hovězí? |

Sdílet článek:

MIROSLAV MACEK

V občanském zákoníku by se přímo řeklo, že dítě má být vychováváno v prostředí, které je prosto násilí a nějakých psychických útrap.
Tolik zpráva.
Předpokládám, že vznikne nějaký úřad, který začne promptně odebírat rodinám televize a chytré mobilní telefony.

The Telegraph:
Odmítnutí financovat změnu pohlaví manžela či manželky nebo odmítání používat jimi preferované jméno či osobní zájmeno, může být podle nového britského kodexu považováno za domácí násilí, oznamuje The Crown Prosecutors Service v návodu pro korunní prokurátory.
Tolik zpráva. Rozhodně si ji však nedávejte do souvislosti s tím, že na Ukrajině bojujeme za euroatlantické hodnoty…

Scott Ritter:
Roku 1984 zahájil americký řetězec rychlého občerstvení Wendy´s reklamu s postarší herečkou Clarou Pellerovou. V ní si Pellerová objednala hamburger u nejmenovaného konkurenčního řetězce a dostala velkou housku s maličkým kouskem hovězího uvnitř. Prohlédla si hamburger a pak se zoufalstvím v hlase pronesla: „Kde je hovězí?“
Po skončení summitu NATO ve Vilniusu ve dnech 11. a 12. července si musel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij připadat při pohledu na výsledek v porovnání s očekáváními stejně jako Clara Pellerová. Nevím, jak se řekne ukrajinsky „Kde je hovězí?“, ale něco podobného muselo proběhnout myslí ukrajinského prezidenta, když dostal od NATO housku s ničím.
Summit ve Vilniusu měl ukázat Rusku odhodlání a jednotu aliance v probíhajícím konfliktu. O výhledech ukrajinského členství v NATO proběhla diskuse dlouho před summitem a všem členům bylo jasné, že pokud konflikt Ruska a Ukrajiny trvá, je ukrajinské členství nemožné, a to z žádného jiného důvodu, než je článek 5 charty – NATO by okamžitě muselo vyhlásit Rusku válku s velkou pravděpodobností, že by byla nukleární.
Summit pracoval s předpokladem, že NATO vyzbrojilo Ukrajinu na mohutnou protiofenzívu, která prolomí ruskou obranu, vojska postoupí k Azovskému moři, přetnou území sloužící jako most mezi Ruskem a Krymem a Rusko bude donuceno k jednání o ukončení konfliktu. V okamžiku, kdy konflikt „zamrzne“ v situaci nevýhodné pro Rusko, NATO pozve Ukrajinu se znovuzískanými územími do NATO a efektivně tak zabrání budoucím ruským útokům.
V týdnech před summitem se Ukrajina zoufale snažila tento úkol splnit a vrhala nově sestavené a na západě vycvičené a vybavené jednotky proti připravené ruské obraně, což připomínalo svým plánováním a provedením neslavný „Útok lehké kavalerie“. Protiofenzíva pohasla s množstvím zbraní dodaných západem, včetně oslavovaných tanků Leopard a bojových vozidel Bradley, které byly zničeny ještě před tím, než dosáhly ruských pozic a s 20.000 mrtvými Ukrajinci. Namísto, aby Zelenskij prezentoval svým partnerům v NATO vítězství, musel je seznámit s tvrdou realitou – konflikt s Ruskem nejenže rychle neskončí, ale až skončí, půjde o rozhodné ruské vítězství.
Vzhledem k této realitě NATO zchladilo ukrajinské očekávání členství. Namísto konkrétní časové mapy oznámilo, že pozvání do aliance přijde tehdy, až se naplní jisté podmínky, z nichž jedna je, že skončí konflikt s Ruskem. NATO nabídlo cenu útěchy v podobě NATO – ukrajinského koncilu s náplní dialogu a spolupráce a slib podpory „tak dlouho, jak to bude nutné“.
Tváří v tvář situaci na bojišti i přes stávající podporu, musela znít tato slova Zelenskému prázdnotou. Tvrdá realita na bojišti oproti ujištění NATO o další podpoře. Ta minulá ovšem způsobila smrt stovkám tisíc ukrajinských vojáků, zničení zbraní a ohromné náklady.
Zelenskij si musel vyslechnout slova prezidenta Bidena, který v CNN prohlásil, že „Ukrajina není na členství připravena“ a dodal, že jakékoli rozhovory na toto téma jsou předčasné, protože Ukrajina je uprostřed konfliktu. Biden také prohlásil, že mezi členy NATO nejsou spory o to, zda se má stát Ukrajina členem NATO ihned či ne, a že celý proces nastane až po mírové dohodě s Ruskem.
Dosáhnout ovšem míru za podmínek vhodných pro vstup Ukrajiny do NATO znamená, že Ukrajina nejprve musí porazit ruskou armádu na bojišti. Aby tak mohla učinit, NATO by muselo zcela změnit současnou míru vojenské pomoci, neboť ta stávající zřetelně nefunguje. Ale k tomu se NATO nechystá. Jeho cílem nebyla nikdy obrana Ukrajiny, ale oslabení Ruska válkou do posledního Ukrajince.
Zelenskij přijel do Vilniusu jako zákazník rychlého občerstvení, plný očekávání, že si objedná a dostane skvělý hamburger, ale náhle byl v roli Clary Pellerové zoufale křičící „Kde je hovězí?“
Takovou roli Zelenskij ve Vilniusu neočekával. Více než 500 dnů byl obsazen do role převtěleného Winstona Churchilla, heroické osoby pevně odolávající silám zla. Ale Zelenskij hraje v absurdním dramatu, kde platí, že v případě příliš tvrdé reality nastupuje falešná a scénář se stále mění. Z hlavního hrdiny se stal hercem ve vedlejší roli. Politik Zelenskij tím musel být znechucen, ale herec Zelenskij prostě koukl do scénáře, který napsali jiní a který mu předložili, a začal nahlas číst.
Kde je hovězí?
Na odpovědi nezáleží. Žádné tam není, je to jen role. A Zelenskij je herec, který hraje v tragické opeře „Rusko – ukrajinský konflikt“ a bezmocně sleduje, jak jsou jeho národ a občané obětováni zájmům NATO, aliance, která hlásá mír, ale produkuje jen války.