Glosa MM: Volby |

Sdílet článek:

Mají-li být nadcházející volby varováním nespokojených občanů vládě a snahou o co největší změnu stávajících pořádků, je zapotřebí soustředit se na volby senátní.
Výsledky komunálních voleb, při nichž se volí mnohem méně stranicky a většinově lokálně známí a osvědčení místní politikové, lze interpretovat různě a nemají také v sobě silný symbolický náboj (mimo Prahu).
Senátní volby však ano. Pokud se podaří přesvědčit většinu nespokojené mlčící většiny, aby šla k volbám a volila PROTI kandidátům současných vládních stran, bude to zatraceně vidět a změní to senát na silnějšího hlídače současné vlády (a hlavně mediálně slyšitelnějšího). Nejviditelnějším a nejvíce symbolickým znakem porážky současných vládních stran by pak bylo nezvolení Miloše Vystrčila senátorem, takže právě v jeho obvodu by měla opozice mobilizovat v jeho neprospěch veškeré nespokojené občany, neboť roztříštěné protestní hlasy nic nesvedou.

Vlády v Evropě podle včerejší analýzy bruselského výzkumného institutu Breughel za poslední rok vyčlenily na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií zhruba 500 miliard eur (12,3 bilionu korun).
Tak tomu říkám protiinflační opatření! Namísto, aby evropští politici řešili příčiny vysokých cen, chovají se jako nemyslící tupci.

Konec Evropy, jak jsme ji znali a měli rádi, se zrychleně blíží, a to zásluhou „vítačů“ mezi evropskými politiky.
Rakousko kolabuje pod náporem migrantů, píše server deníku Kronen Zeitung. Za prvních osm měsíců letošního roku žádá v alpské zemi 56 149 osob o azyl. Do této statistiky nejsou zahrnuti váleční uprchlíci z Ukrajiny, poznamenává deník. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to nárůst o 195 procent.
Odmítnutí žadatelé nejsou deportováni ani dobrovolně neodjíždějí, ale „zmizí“. Mnozí odcestují k rodinným příslušníkům, kteří již dorazili do Německa, Itálie nebo skandinávských zemí, část jich zůstává ilegálně.
V Rakousku „zmizelo“ zhruba 5000 nezletilých migrantů bez doprovodu. Tento počet odpovídá více než dvěma stovkám školních tříd.

Jen pro alespoň nepatrnou vyváženost informací. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině mj. řekl:
„Rusko má mnoho důkazů o kriminálních akcích vojenských ozbrojených sil Ukrajiny (AFU). Více než tři tisíce podání o zločinech na obyvatelích Donbasu bylo zasláno Mezinárodnímu trestnímu soudu, ale byly ignorovány.“
Vyzval také generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, aby využil své autority a přiměl Kyjev, aby zveřejnil seznam všech lidí, jejichž mrtvoly byly ukázány ve městě Buča.
„Ptám se na to více než měsíc, ale nikdo neslyší, nikdo nechce reagovat. Vážený pane generální tajemníku, alespoň využijete své autority, prosím. Myslím, že pro všechny bude užitečné, aby se tato záležitost objasnila.”

Německo letos v červenci dovezlo z Ruska zboží za 2,94 miliardy eur, což v přepočtu odpovídá téměř 72,7 miliardy korun a představuje meziroční nárůst 10,2 procenta. Nárůst ovšem není způsoben větším importem, ale cenami. Jinak řečeno: více peněz za méně zboží.
Dovoz ropy a zemního plynu vzrostl v červenci meziročně o 1,6 procenta na 1,4 miliardy eur, tedy 34,4 miliardy Kč, ačkoliv fyzicky se ho dovezlo méně.
Za ruské uhlí pak Němci letos v červenci oproti loňskému červenci utratili o polovinu víc (0,3 miliardy eur) a za koks a ropné produkty o téměř tři čtvrtiny víc (0,5 miliardy eur).
Silně roste též německý zájem o ruské zlato, stříbro a další cenné kovy. Zvýšená je též poptávka po farmaceutických výrobcích, zemědělských produktech a ovoci.
Německo za svůj export do Ruska letos v červenci vyinkasovalo o polovinu méně než ve stejném měsíci předchozího roku, hodnota vývozu do Ruska se v červenci meziročně snížila o 56,8 procenta.

Srbský prezident Aleksandar Vučić v projevu v OSN mj. pronesl:
Srbsko podporuje územní celistvost všech členských států OSN včetně územní celistvosti Ukrajiny. Takto zodpovědně a seriózně jsme se v této renomované instituci chovali vždy. Od mnohých řečníků jsme mohli slyšet projevy o agresi a porušování uzemní celistvosti Ukrajiny. Mnozí pravili, že je to první konflikt na evropské půdě od druhé světové války. Ale o tom, že byla porušena územní celistvost jiné evropské země – Srbska, které nenapadlo žádný jiný suverénní stát, se stále nemluví. Žádáme jasnou odpověď na otázku, kterou již roky pokládáme našim partnerům, lídrům mnoha zemí – jaký je rozdíl mezi suverenitou a územní celistvostí Ukrajiny a suverenitou a územní celistvostí Srbska, která byla hrubě porušena, a které jste poskytli mezinárodní uznání a legitimitu? Na tuto otázku nám ještě nikdo racionálně neodpověděl.
Pokusím se tedy racionálně odpovědět: V obou případech šlo o zájmy USA.

Profesor Jaroslav Šesták z Fyzikálního ústavu AV:
Chlubíme se, že jsme získali nemalý podíl v LNG terminálu, ale zapomínáme, že stál astronomické peníze, které vláda nechce ani prozradit. Nepořídili jsme k tomu nezbytné LNG tankery, což je při jejich nedostatku problém. Na celém světě jich je zhruba jen 600, zatímco tankerů na ropu je cca 14 500! Pak je nezodpovězený další problém. Pokud se sežene dostatek tankerů, aby zkapalněný plyn dopravily na nizozemský terminál, zbývá ještě takový nemalý detail, jak ho následně v plynném skupenství dopravit do České republiky. Předpokládá se, že se to přepojí na páteřní plynovody, které vedou přes Německo na jih od Nord Streamu až k českým hranicím. Ty ale nemají dostatečnou kapacitu, a Němci je tak logicky budou využívat především pro sebe.

Komentátor Global Times Hu Xijin:
Na Ukrajině musí být použita záchranná brzda, pokud je ještě válka řiditelná. Je nezbytné zastavit palbu a začít jednat a nikoli neustále zvyšovat napětí mezi Ruskem a NATO. Nezapomínejte, prosím, na to, že v boji mezi nukleárními mocnostmi nemůže být absolutní vítěz a absolutní poražený, a kdo se domnívá, že zcela porazí druhou stranu, musí být blázen.