Harrisová prohrála a to jasně

Tentokrát jsem si celonoční vysílání ČT24 nenechal ujít a sledoval jsem její program k americkým volbám až do pozdní noci, kdy už začaly přicházet první konečné výsledky z jednotlivých amerických států. Ještě před zahájením sčítání jsem zíral na vystoupení poradce českého prezidenta Petra Koláře, který opět varoval před Donaldem Trumpem a bývalý premiér Mirek Topolánek se vedle něho choval tak, že „má pravdu“, ale chce v Bílém domě „zlého muže“. Jan Švejnar sice mluvil opět „jako kniha“ ve prospěch Kamaly Harrisové, ale proti Trumpovi neřekl nic špatného. V dopoledním vysílání ČT24 už Švejnar jasně podpořil výsledek voleb, inu, co se dá dělat, že ano.

Jakmile se uzavřely volební místnosti postupně od východu na západ USA a začaly přicházet první výsledky, bylo jasné, že republikáni na tom nejsou vůbec špatně. Sledoval jsem stránku „american election 2024 live“ a tam se již od počátku sčítání dostal Trump do vedení jak co do počtu hlasů, tak co do počtu volitelů. Neopakoval se tak scénář z voleb 2020, kdy se Trump dostal do defenzívy zejména v korespondenčním hlasování. Republikáni také podle moderátorů ČT24 se totiž z porážky v korespondenčních volbách poučili a vyzývali podporovatele Trumpa k tomu, aby také hlasovali korespondenčně. Na rozdíl od vítězství Trumpa ve volbách 2016, když porazil Hillary Clintonovu v počtu volitelů, ale získal celkově méně hlasů než ona, letos Trump zatím poráží Harrisovou i v celkovém počtu odevzdaných hlasů.

ČT24 si tentokrát počínala poměrně objektivně. Ve vysílání dala prostor jak „radikálním“ názorům na podporu Harrisové, zde „vyniklo“ vystoupení herce Martina Sheena. Ten snad desetkrát označil Trumpa a jeho podporovatele za fašisty. ČT24 dala poté prostor Josefu Mašínovi, který naopak silně podpořil Trumpa. Podobně se vyjádřila i Olga Matušková. Víceméně tak vysílání ČT poskytlo docela objektivní pohled na americkou společnost. Ta je skutečně svým způsobem „nesmiřitelně“ rozdělená a ovlivňuje to i chování Američanů. Podnikatelka Věra Navrátilová, která volila Harrisovou, popisovala, jak učitelka její dcery agitovala pro Trumpa a jak jí to bylo „nepříjemné“. Údajně tak rodiče odvážejí své děti ze školy v případě, že je chtějí „ochránit“ před škodlivým vlivem prostředí.

Nicméně, prohra Harrisové, která po zveřejňování prvních výsledků pro ní nepříznivých nakonec rozhodla o tom, že před americké voliče nepředstoupila s tím, že vyčká konečných výsledků. Nezbývá tedy nic jiného než se alespoň pokusit načrtnout důvody, které vedly k její porážce. Již při hodnocení důvěryhodnosti americké společnosti vůči Harrisové jsem dříve zmínil fakt, že byla velmi nepopulární. Po odstoupení Joea Bidena nastal nevídaný jev obrovského vzedmutí podpory pro Harrisovou a její důvěryhodnost v polovině září překonala procenta nedůvěryhonosti. Pak však začal opět poměrně rychlý pokles důvěry a na konci října už opět nedůvěra v Harrisovou překonala její procento důvěry.

Lze proto konstatovat, že nakonec se Harrisová stala „jenom“ náhradnicí za Bidena a voliči nedůvěřovali tomu, že by v případě svého zvolení dělala jinou politiku než jako viceprezidentka Bidena. Osobně mě vítězství Trumpa překvapilo tím, jak výrazné je. Demokratům se výměna Bidena „na poslední chvíli“ nepodařila, i když by setrvání Bidena ve volbách vedlo zřejmě ještě k výraznější porážce této strany.

Trump bude mít následující dva roky jistotu podpory v obou komorách Kongresu, v Senátu i Sněmovně reprezentantů. O to by měla být jeho pozice snadnější. Co se bude ve světě po jeho inauguraci dít je ale otázka pro majitele věštecké koule. Podaří se Trumpovi zastavit pád Západu ve světové politice? Uvidíme!