„Hospodářská mobilizace“ po česku … co vše stát může?

Podle tohoto zákona může stát přijímat různé druhy tzv. regulačních opatření, která mají sloužit ke snížení spotřeby nedostatkových surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné. Regulační opatření mohou být nařízena jen v případě, že účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být nařízena jen na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů.

Za nouzového stavu vláda může nařízením (proti kterému se občané nemohou bránit u soudu, ani u Ústavního):

a) uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost ve stanoveném termínu oznámit vládou určeným správním úřadům aktuální objem zásob ve stanovených druzích materiálu či věcných prostředcích, aktuální údaje o výrobní či provozní kapacitě a disponibilních zdrojích pracovních sil,

b) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s kótovanými cennými papíry,

c) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly, provozu na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a celostátní dráze,

d) rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci zdravotnických prostředků a léčiv,

e) rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce.

Dále pak může:

a) dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,

b) skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,

c) přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.

d) nařídit regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit
– způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli,
– maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat,
– okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně,

e) nařídit regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.

Ani se raději neptejte, co se může stát za stavu ohrožení nebo válečného stavu. Anebo raději ano, ať to víte. Pokud se stav věcí ještě zhorší, pak vláda může nařízením:

a) omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží,

b) upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,

c) na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby.

Za stavu ohrožení státu a válečného stavu dále může guvernér České národní banky rozhodnutím mj.:

a) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,

b) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb,

c) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,

d) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,

e) omezit nebo zakázat vývoz české koruny.

Vedle těchto nařízení pak mohou být vydaná krizová opatření podle zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Těmi nám může být nařízeno poskytnout věcné plnění. Stát si asi může vzít cokoliv, není to nijak specifikováno. Rekvírovat může od vajíček až po nemovitost. Pořád si říkám, že snad bude ČR zdrženlivá vzhledem k naší zlodějské komunistické minulosti a vůbec nic se nestane a vše zůstane těm, kterým to patří, ale kdo ví – jak jsem psala výše, ve zdrženlivost jsem věřila i u covidu a kdeže loňské sněhy jsou. Přihodit se může vážně cokoliv – když byli ti nahoře schopni zakázat lidem pít pivo na veřejnosti, můžou dostat jakýkoliv zvrácený nápad.

Zajímavý je v této souvislosti § 31 odst. 4 krizového zákona. Podle něj platí, že plnění povinností (tj. i poskytnutí věcného plnění) může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem. Zdálo by se tedy, že existuje možnost, jak zachránit před státem aspoň něco. Ale…

Samozřejmě jsme tento argument vznášeli a vznášíme v řízeních u soudů, která se týkala přestupků spáchaných za předchozích nouzáků. Soud (je to jen jeden soud ve dvou případech, zatím) na tuto námitku nereagoval a lidi za přestupky bez hnutí brvou “odsoudil”. Moc bych tedy nespoléhala na to, že stát dovolí lidem, aby se z plnění povinností nějak vyvlíkli.

Musím připomenout tvrzení advokátky Lenky Trkalové (z jejího FB):

Protože je dobré si věci ověřovat, mám k dispozici ono rozhodnutí Městského úřadu Benešov. Je ale velmi zvláštně upraveno – proč, to ví jen tamní referent (svoje jméno taky vymazal) a bůh nebo Alláh. Začerněná je většina pasáží rozhodnutí naprosto zbytečně. Protože vůbec nechápu, o co úřadu vlastně jde, nedovolila bych si lidem říkat, že je snad někdo, natož soudy, ochrání, když bude nařízeno odevzdat jakékoliv věcné plnění státu, a lidé se budou snažit tvrdit, že když odevzdají, budou mít sami málo. Doba je natolik komplikovaná a právní stát natolik nefunkční, že jeden neví, co na dotaz k právu říkat. Celé údajně “anonymizované” rozhodnutí je zde.

Když jsem šla studovat práva, byla jsem naivní a hloupá. Věřila jsem, že je ČR právní stát a že je to celkem fajn místo k životu. Za poslední dva roky jsem pochopila, že právo neexistuje a že v českých zákonech je spousta hrůzných možností, kterými může stát naprosto zničit váš život a vy nemůžete udělat naprosto nic. Jsme na tom stejně jako Řekové, kteří se dostali do spárů antických bohů. Asi se ze men za poslední dva roky stal fatalista. Pořád ale pevně věřím, že k těm nejhorším záležitostem nedojde. Věřím, že se nic takového, co připouští zákony, nestane, že budeme nadále dobře žít a že budeme doufat, že se naše děti budou mít lépe než my. To je to jediné, co lidstvu pomáhalo přežít těžké chvíle. Musíme si to, co se může stát, zkrátka moc nebrat k srdci, žít tady a teď, protože zítřek nemusí nastat, řešit je ty věci, které můžeme ovlivnit, snažit se být radostní, mít rádi svoje děti a často jim to říkat, jít na procházku, nakoupit zásoby, slepice, dřevo, pivo, víno a slivovici a čekat. Naši předkové taky přežili kde co – morové epidemie, války, hloupé vladaře, mocenské boje, Protektorát, padesátky… Když budeme pěstovat dobré vztahy, vytvářet komunity a budeme si navzájem dobrými sousedy, stát nás na lopatky jen tak nepoloží. Hodně sil a štěstí.