Inflace? Stačí málo a vrátí se |

Sdílet článek:

PL/MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ

Centrální banka zabrala a inflaci zkrotila, ale stalo se tak navzdory vládě, která dál provádí svou proinflační politiku – dál se zadlužuje. A dál razí zelenou ideologii. Inflace je na chvíli zkrocená za cenu zpomaleného hospodářského růstu. „Ale pokud centrální banka poleví a sníží úrokové sazby, čímž podpoří hospodářský růst, inflace se zase vrátí, protože zelené nesmysly zůstávají a vláda se dál zadlužuje,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová.

V únoru došlo k meziročnímu růstu cen o 2 %. Inflace tak přesně dosáhla cílované hodnoty stanovené Českou národní bankou a je nejníže od roku 2018. Stalo se – slovy jednoho ekonoma – období vysoké inflace minulostí a můžeme se nyní zaměřit na snižování úrokových sazeb, které podpoří ekonomický růst? Nebo s tímto statistickým údajem pracujete ve svých úvahách jinak?

Víte, takto řečeno – „inflace se stala minulostí“ – to vypadá velmi černobíle: Inflace je zlá a už nikdy nebude, neinflace je dobrá a už to tak zůstane. Svět je ale mnohem plastičtější.

V historii se stále střídají období vyšší a nižší inflace, přičemž za obdobími vyšší inflace většinou stojí centrální banky. I tentokrát za vysokou inflací stojí hlavně centrální banky s jejich tiskem peněz, ale nejen ony. Vedle nich se na inflaci podepsaly i vlády s jejich zadlužováním a s jejich zelenou politikou. Všechny tyto tři příčiny se složily.

Teď sice centrální banka zabrala a inflaci zkrotila, ale stalo se tak navzdory vládě, která dál provádí svou proinflační politiku – dál se zadlužuje. A dál razí zelenou ideologii. Neboli, na chvíli sice inflace zkrocená je, ale za cenu zpomaleného hospodářského růstu. A pokud centrální banka poleví a sníží úrokové sazby, čímž podpoří hospodářský růst, inflace se zase vrátí, protože zelené nesmysly zůstávají a vláda se dál zadlužuje. Takže si můžeme vybrat – inflace, nebo mizerný růst? To už nezní tak optimisticky, že?

Další skokový nárůst hodnoty zaznamenala ve středu nejznámější kryptoměna na světě, bitcoin prolomil pomyslnou hranici 73 tisíc dolarů (1,7 milionu korun) za jedinou virtuální minci. Za poslední týden tak posílil bezmála o 200.000 Kč. Následně sice došlo ke korekci, ale co žene jeho cenu tak vzhůru, když Evropská centrální banka varuje, že jde o „měnu zločinu“, jejíž vnitřní hodnota je nulová?

To je mi ale zajímavé, že když je bitcoin pro Evropskou centrální banku takovým odpadem, tak proč se u něj Evropská centrální banka inspirovala a vytváří na základě technologie kryptoměn její vlastní digitální měnu…? Že by konkurenční boj?
Jinak ale kurzu bitcoinu rozhodně pomáhají nahoru především nově schválené bitcoinové fondy obchodované na burze – tedy ETF. Jejich spuštění v USA otevřelo nové možnosti spekulace na vývoj ceny této kryptoměny. Jednoduše, bitcoin se otevřel i těm investorům, kteří dosud bitcoin nechtěli držet třeba kvůli starostem s jeho úschovou. To ale není vše. Díky ETF začaly bitcoin brát vážně i velké instituce, které se ho až dosud štítily. To se postupem času projevuje přílivem nového kapitálu.

Bitcoin navíc čeká důležitý svátek. Na konci dubna nastane takzvaný halving. Jde o to, že se sníží odměny pro těžaře bitcoinů na polovinu. Spolu s tím se ale na polovinu sníží také počet denně vygenerovaných virtuálních mincí. V posledních letech platilo, že cena bitcoinu se po halvingu zvyšovala. Konkrétně v historii nastaly již tři halvingy. Bitcoin měl po každé této události tendenci růst na historická maxima, a to do několika měsíců.

Mimochodem, Češi v únoru nakoupili kryptoměny za téměř 400 milionů korun. To je meziroční nárůst o dvě pětiny. Je ale potřeba říct, že jako z vody letos roste nejen bitcoin, ale i zmíněné ethereum. Zatímco bitcoin v letošním roce přidal 69 %, ethereum dokonce 74 %. Cenu etherea žene nahoru nejen boom spojený s celým trhem kryptoměn. V USA velcí správci majetku usilují o spuštění ETF také na ethereum. To by mohlo cenu etherea katapultovat ještě výš. Zároveň by to mohlo o něco snížit dominanci bitcoinu.

Kryptoměny ale mohou ovlivnit i to, zda žadatel získá hypoteční úvěr, či nikoli. Šance na slušnou úrokovou sazbu nebo vůbec na schválení hypotéky u banky kromě platební morálky zvyšuje absence sázení, například na sportovní utkání, i absence investování do kryptoměn. Je nakupování virtuálních měnových titulů bankami oprávněně nahlíženo jako hazard, tedy sázení?

Vidíte, v tomhle já už spatřuju začátek systému čínských sociálních kreditů. Věc se má tak, že centrální banky, a obecně státy, kryptoměny nenávidí, protože se jedná o paralelní a svobodný platební systém, který umožňuje vyhnout se dohledu státu. a stát nad vámi chce mít absolutní moc a kontrolu. A čím větší a víc totalitární stát, tím víc nad vámi chce mít kontrolu. Proto nechce, abyste investovali do kryptoměn, protože to vám umožní platit bez dohledu státu. Stát ale chce vědět, co, kdy, kde a od koho kupujete, aby vás měl v hrsti. A proto se snaží kryptoměny zadupat do země. Etického na tom není vůbec nic. Kryptoměny představují svobodný svět, do kterého vás stát nechce pustit, a banky jsou prodlouženou rukou státu.

Rok Petra Pavla ve funkci hlavy státu připomněla akce v pražském Rock Café, na jejíž pozvánce stálo: „Srdečně zveme na oslavu u příležitosti prvního výročí inaugurace prezidenta Petra Pavla, po mnoha letech opět důstojného představitele naší vlasti“. Čím své(ho) předchůdce natolik převyšuje, že je třeba to zdůraznit i v textu pozvánky na takovouto akci?

Nejde o to, co Petr Pavel má. Jde o to, co nemá; nemá vlastní silné názory, nemá silnou osobnost, je marketingovým produktem. Je vyroben přesně tak, aby vyhovoval všem progresivistům; aby byl proevropský, kolektivistický, zelený, progresívní. A na základě tohoto vnějšího marketingového obalu začal být zejména mainstreamovými médii usilovně budován kult osobnosti.

Jedničkou kandidátky Starostů a nezávislých (STAN) v letošních volbách do Evropského parlamentu se stala bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. Před loňskou přímou volbou prohlásil expremiér Jiří Paroubek, že když se dozvěděl, že je makroekonomka, tak málem spadl ze židle. Bývalý prezident Klaus řekl, že by jí nedal ani zápočet. Je žena, navíc mladá a k tomu i pohledná, jak o sobě říká, tou správnou tváří kampaně s heslem „Aby se v Evropě řešily vaše starosti“? Jaké jsou starosti občanů ČR, které by se měl zvolený zástupce snažit na půdě Evropského parlamentu řešit?

Starosti občanů ČR jsou, že jsou nesmyslně drahé energie. že jsou nesmyslně drahé byty a nájmy. Že ubývají peníze na důchody. Že živnostníci jsou dušeni byrokracií a vysokými daněmi. Že zaměstnavatelé nejsou schopni najít obstojné zaměstnance za obstojnou cenu. Že ekonomika ještě ani nedohnala stav z doby předcovidové. Že si všichni stěžují na vysoké ceny.

Všechny tyto problémy jsou způsobeny státem, který připustil Green Deal, dotace, byrokracii. I zdánlivě nesouvisející věci mají přesně tady původ. Tak třeba drahé potraviny jsou způsobeny nedostatkem energií, který je zase způsoben Green Dealem. A paní Nerudová je přesně propagátorkou téhle progresivistické ideologie. To, co je v Evropském parlamentu potřeba z naší strany, je BOJKOT této zhoubné ideologie, která nás na mnoha frontách ničí.

V rozhovoru pro Lidové noviny připustil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, že zelený trend v Evropě se přibrzďuje. Dokonce zaspekuloval, že velmi pravděpodobně v novém Evropském parlamentu bude přibrzďování ještě viditelnější. Může k tomu opravdu dojít, nebo jde spíše jen o ukolébání veřejnosti před červnovými volbami do europarlamentu?

Osobně mám podezření, že je to jen úhybný manévr před volbami. A teď je na nás, abychom zvolili tak, abychom do Evropského parlamentu dostali lidi, kteří zelenému šílenství postaví účinnou hráz. Ostatně, to je taky přesně ten důvod, proč jsem si vsadila na Svobodné a rozhodla jsem se je maximálně podpořit, protože u nich vidím, že jsou jedinou silou, kteří to v tomto ohledu myslí vážně a nekompromisně. A navíc u nich v poslední době pozoruji dosud nebývalé vzepětí.