PZ
Na Západě, zejména v dnešní době, se často předpokládá, že islámská inherentní nenávist k „nevěřícím“ je reakcí na útlak nebo vměšování, často provokované „hodnotami Západu“, „postkoloniálními“ bývalými imperialisty.
Toto absurdní hodnocení podporují levicově radikální „palestinští příznivci“ i více než jen „hodnotoví bojovníci“ také převzali pravicoví nepřátelé Ameriky, kteří povstání Palestinců považují za odpor proti „sionistickému zabírání půdy“ a „genocidnímu“ židovskému státu instalovanému USA jako „loutkovému režimu“ jako osvobozenecký boj. Jak se jim to hodí, mění přítele na nepřítele a obviňují změny režimu kvůli zásahům USA a dalších západních mocností jako výraz hladu po moci mezi západními „elitami“, který sahá až do koloniálního období nebo déle, píše se na německém webu Jouwatch.
To je také důvod, proč jedovatá várka antiamerikanismu, nenávisti k Izraeli a antisemitismu, která je na Západě znepokojivě rozšířená a která vybublala v důsledku událostí 7. října a legitimních reakcí Izraele na ně, se tak těší. velké sympatie napříč celým táborem – kromě antisemitské zaujatosti některých. Dokonce se jim daří popírat fakt, že obranný boj Izraele proti neustálému islamistickému teroru je pouze plánem a předzvěstí toho, co bude ohrožovat i Evropu a Západ jako celek, pokud bude islamizace pokračovat; místo toho vidíme muslimské demonstrace moci a pochody v Londýně, Paříži a Berlíně jako odpověď na údajně „násilné mezinárodní právo Izraele“.
„Džihád“ si najde vždy důvod
Zcela přehlížejí skutečnost, že islám nepotřebuje důvod ke vzpouře proti všem „nepřátelům“. Důvody hledá sám. Ve skutečnosti se islámský nárok na moc neomezuje pouze na Západ. Ať už na Filipínách, v Africe nebo v Rusku – všude pracují stejní „výbušní věřící“. Teprve koncem října došlo na letišti Machačkala v ruské republice Dagestán k vážným protižidovským nepokojům. Dav několika stovek lidí vtrhl na letištní plochu a požadoval povolení nastoupit do osobního letadla přilétajícího z Tel Avivu, aby v něm mohli pátrat po Židech. V dagestánském městě Chasavjurt byl hotel zasypán kameny poté, co se na internetu rozšířila fáma, že je „plný Židů“.
I zde byly události na Blízkém východě spouštěčem, ale v žádném případě v pozadí hněvu, který byl od rozpadu Sovětského svazu namířen proti ortodoxním ruským zahraničním vládcům na severu. Demonstrace v republice Karačajsko-Čerkesko na severním Kavkaze také vyzvala k vytlačení „židovských uprchlíků“ z oblasti. V Kabardsko-Balkarské republice došlo k žhářskému útoku na budovu židovského kulturního centra. Již není vyloučena evakuace stovek židovských rodin z Dagestánu. „Lov na Židy v Dagestánu nám ukazuje, že máme co do činění s ideologií, která nezná hranice,“ připustil překvapivě jasně i Josef Schuster, předseda Ústřední rady Židů v Německu. Člověk by si přál, aby tak jasně vyjádřil nebezpečí, které představují islamisté i v Německu, místo aby v této zemi použil chiméru „pravicového antisemitismu“.
Učte se od Ruska
Ve skutečnosti bylo Rusko vždy v hledáčku radikálního islámu – jak ukazují četné útoky v minulosti. Například útok na petrohradské metro v roce 2017 nebo nesčetné teroristické útoky čečenských rebelů před 20 lety, jako například velké množství rukojmích v moskevském divadle Dubrovka čečenskými teroristy v roce 2002. I když to souvisí s čečenskou válkou a etnickým složením v samotném Rusku a republikách na Kavkaze, tyto útoky – stejně jako boj Hamásu – byly vždy prováděny ve jménu Alláha pod islámským půlměsícem. V Rusku je již dlouho známo, že islám je globální hrozbou, která útočí na každý systém a chce všude zavést svou vládu. Nenávist k Židům je mezi arabskými muslimy stejně hluboce zakořeněna jako mezi jejich souvěrci v Rusku, Indonésii a Pákistánu.
„Hodnoty Západu“ by se však v tomto ohledu od Ruska skutečně mohly poučit: S mnohem tvrdším přístupem armády a tajných služeb a odhodláním, které je stejně nelítostné jako nekompromisní, se zdá, že Rusko pod Putinem alespoň snížilo nebezpečí „džihádu“ uvnitř svých hranic a minimalizovalo. I když samozřejmě stále latentně existuje, jak ukazuje výbuch v Dagestánu, ale také pokračující konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií doutnající na jeho jižních hranicích. Místo toho, aby si to pečlivě Západ prostudoval a v případě potřeby si půjčili peníze na vlastní obrannou kampaň, je Rusko dále démonizováno – zejména kvůli ukrajinskému konfliktu.
V Německu a ve zbytku Evropy je islámu dovoleno nerušeně pokračovat; Výzvy muezzinů, nové mešity a zájmové skupiny a nedostatečná důsledná kontrola vnějších hranic Evropy usnadňují extremistům dostat se do Evropy, všude cestovat, vytvářet sítě a plánovat útoky. V určitém okamžiku lidé porozumí tomu, co bylo dlouho uznáváno v autoritářských režimech Číny a Ruska, ale také v hodnotově uvědomělých zemích východní Evropy: permanentní agrese islámu je skutečná a toto „náboženství“ je spíše sekulární program nadvlády, který nemůže být reformován Západem, ani by neměl být přehlížen jako pochopitelná reakce na útlak nebo „západní kolonialismus“, což je to, na co levicoví ideologové rádi ukazují.
jouwatch
Možná by se naše drahá KoZa mohla podívat na pár videí setkání Kadyrova s Putinem – kdyby měl Ramzan ocásek, nadšeně by jím vrtěl. A pak by se KoZa mohla zamyslet a říct si kurňa, čím to bude………jenže nezamyslí, nezamyslí.