Jak je to vlastně s tou změnou klimatu? |

Sdílet článek:

JIŘÍ WEIGL

Ve sdělovacích prostředcích proběhly v uplynulých týdnech zprávy o mimořádných deštích, a dokonce záplavách na Sahaře, které se už opakují několik let po sobě. Evidentně se tam mění klima, což dokazují zveřejněné satelitní snímky, které dokumentují posun zeleného pásu v Sahelu výrazně na sever.

Vědci pro to prý mají vysvětlení, píše se v médiích. Na Sahaře se mění klima každých cca 20 000 let ze suchého na vlhké a naopak, což prý potvrzují mořské sedimenty na západoafrickém pobřeží. Ale existují pro to i další kulturní důkazy, jako jsou slavné skalní kresby pravěkých lovců v pohoří Tasíli uprostřed Sahary i zápisy ze starověkého Egypta o tom, že Sahara byla ještě v historické době savanou, byť tehdy už vysychající, obývanou zvířaty i nomádskými kmeny, s nimiž staří Egypťané bojovali.

Podle zmíněných zpráv z médií vidí vědci jako příčinu těchto klimatických cyklů pohyby zemské osy při oběhu kolem Slunce, což ovlivňuje množství sluneční energie, která dopadá na zemi. Zřejmě mají na mysli tzv. Milankovičovy cykly, tj. teorii, která popisuje periodické změny množství sluneční energie v závislosti na cyklických pohybech zemské osy a tvaru oběžné dráhy země kolem Slunce. Tímto způsobem je vysvětlováno i střídání dob ledových a meziledových v geologických dějinách naší planety.

Je pěkné, že vědci mají pro změny klimatu na Sahaře přijatelné planetární vysvětlení. Plyne z toho, že tyto vlivy na současné změny klimatu na naší planetě působí a podílejí se na nich. Jaký je tedy jejich podíl a jaký je podíl současného lidstva, o nichž nám velekněží zeleného náboženství tvrdí, že je rozhodující a na základě toho konstruují apokalyptické vize a vyžadují obří oběti k jejich odvrácení? Skutečně platí, že zákaz spalovacích motorů, zateplování domů, omezení spotřeby hovězího masa a zdražení spotřeby energií u nás může eliminovat, kompenzovat či vůbec nějak ovlivnit efekt takových kosmických dějů, jako jsou změny tvaru elipsovité dráhy, po níž obíhá Země kolem Slunce, nebo kolísání zemské osy? Jsou to souměřitelné veličiny? Na první pohled nikoliv. Planetární síly jsou svými rozměry mimo dosah naší civilizace a představa, že je svým chováním můžeme ovlivňovat či dokonce jejich působení nějak vyrušit, je zjevně absurdní.

Přesto se vědecko-politická debata v tomto duchu vede s neskutečnými obtížemi. Moderní zelené náboženství vyhlásilo jedinou, prý navždy nezpochybnitelně prokázanou pravdu, že změny klimatu působí rozmařilé lidstvo, a proto je potřeba zařídit jeho umělé znovuzchudnutí a podřízení totální kontrole, čímž se prý změna klimatu zastaví, a to se vrátí někdy v budoucnu do normálu, což nikdo neví, co přesně je.

Skutečnost, že opravdový vědecký konsensus ohledně lidstva jako hlavní příčiny probíhající klimatické změny neexistuje, je politickým, vědeckým i mediálním mainstreamem popírána. Opačné názory vědeckých a politických osobností jsou ignorovány. Za všechny u nás je možno uvést Václava Klause, který se tomuto tématu věnuje více než čtvrtstoletí. Jeho knihy „Modrá, nikoliv zelená planeta“ a „Zničí nás klima nebo boj s klimatem?“, které se staly bestsellery, byly přeloženy do mnoha cizích jazyků a představily na toto téma většinu zásadních argumentů, jsou stejně jako názory dalších našich i světových veřejných osobností i vědeckých kapacit kritických k dnešní, na boji s klimatem založené mainstreamové levicové ideologii ignorovány.

Klima se na zemi měnilo a mění stále, bez ohledu na člověka. Síly, které ho působí, byly a jsou mimo lidskou kontrolu. Nedají se potlačit, lze se jim pouze pokusit přizpůsobit. Příklad zelenající se Sahary ukazuje, že současná etapa oteplování podnebí není pouze apokalyptickou hrozbou, jak nás přesvědčují vládnoucí političtí manipulátoři, kteří se nás snaží pod touto záminkou ožebračit.

Teplá období v historii Země znamenají celkově větší množství vodních par v atmosféře, a tím i větší srážky. To je přesný opak toho, čímž jsme byli klimatickými alarmisty až doposavad strašeni – že se upečeme v suché výhni. To potvrzuje dnešní Sahara. Její ozelenění by bylo obrovskou příležitostí pro celou Afriku i celé lidstvo, stejně jako posun obyvatelné hranice na sever na Sibiři a v Severní Americe.

Změna klimatu je a musí být součástí našich životů. Chiméry o možnosti jejího potlačení je podvodná manipulace zkrachovalé levicové ideologie, k níž se uchýlila po debaklu původního marxistického experimentu. Je zoufalé, že téměř vše podstatné již bylo na toto téma řečeno, přesto se dnešní Západ a my s ním stále suneme jako ovce na důkladné ořezání naší životní úrovně a prosperity, balamuceni zkorumpovanými vědci a politiky. To oni, a nikoliv změny klimatu jsou hlavní hrozbou pro naši dobu.