S. SPURNÝ
Mírně sarkastický výběr zpráv z USA o tom, že nejsnáze se peníze vydělávají oslavou nějaké ideologie, kterou se nikdo neodváží kritizovat.
Tři případy, ve kterých se točí neuvěřitelné množství peněz. A mírně optimistická zpráva nakonec. Kompletní informace v odkazu na konci článku.
(1) Případ první
Ibram Kendi je americký profesor a ikona boje proti rasismu. Proslavil se knihou „Jak být antirasistou”. Podle jeho teorií je každý buď rasista, nebo antirasista. Druhým klíčovým poznatkem je tvrzení, že pokud v jakékoli aktivitě existují rozdíly mezi výsledky černošské komunity a jiné skupiny lidí, je jediným důvodem rasismus.
Po smrti George Floyda oznámila univerzita v Bostonu, že najala Ibrama Kendiho, aby založil a vedl centrum antirasistického výzkumu, na kterém budou moci absolventi získat doktorát z antirasismu. Dostal desítky milionů dolarů.
Před několika měsíci, to je o tři roky později, oznámila univerzita, že polovina zaměstanců jeho centra dostává výpověď, rozpočet se dramaticky snižuje a bude proveden audit fungování centra.
Wall Street Journal píše, že audit má zjistit, zda jsou oprávněné stížnosti na špatné zacházení se zaměstnanci a zda je pravda, že centrum nepracovalo na žádných významných projektech a nakládalo nehospodárně s dotacemi ve výši 43 milionů dolarů. Podle jednoho z obvinění měla univezita půjčit švagrovi Ibrama Kendiho stovky tisíc dolarů na nákup luxusního bytu v Bostonu.
(2) Případ druhý
Barbara Furlow-Smiles vedla ve společnosti Facebook od roku 2017 oddělení na podporu diverzity a inkluze. Před dvěma týdny se přiznala k tomu, že firmě ukradla více než 4 miliony dolarů na financování nákladného životního stylu.
Její metody byly víceméně standardní. Dávala zakázky svým příbuzným a známým a nechala firmu proplácet předražené zakázky výměnou za úplatky. Státní zástupce uvedl, že „byla motivována chamtivostí”.
(3) Případ největší
Organizace podporující boj proti rasismu a dalším sociálním nespravedlnostem dostaly v USA od roku 2020 částku ve výši 83 miliard dolarů. To je více než hrubý domácí produkt 46 afrických států. Samotná organizace Black Lives Matter dostala 123 milionů dolarů. Vůdci BLM si za ně nakoupili mimo jiné luxusní nemovitosti v Los Angeles nebo v Torontu.
Pozn. autora:
Americké kauzy nejsou ojedinělými případy ze vzdálené země. Jsou standardními průvodními jevy každé ideologie.
Že se jedná o ideologii, se pozná podle několika charakteristik. Většina lidí, kteří se živí prací, si myslí, že je to nesmysl, kritika je v podstatě zakázána, protože cílem je nějaké dobro, a za třetí označí mediálně-důvěryhodný komplex každého kritika dané ideologie za zvláště odsouzeníhodnou osobu.
Jakmile získá ideologie dostatečnou podporu, objeví se nekonečná řada jejích vyznavačů a ti šťastnější, buď ti, co jsou první, nebo ti nejhlasitější, se dokáží přisát na nějaké zdroje peněz. Jsou většinou vedeni chamtivostí stejně jako vedoucí oddělení inkluzivity ve firmě Facebook a stejně jako většina ostatních smrtelníků.
Žádosti o peníze na ideologické projekty nelze odmítnou, protože společenský tlak je obrovský. Podlehnou i velké korporace, byť mnohé jsou samy ideologickými věrozvěsty, zejména ty, které mají díky svému oligopolnímu postavení dostatečné zisky.
(4) Příběh na závěr
Město San Francisco před nedávnem zřídilo komisi pro posouzení vyplácení náhrad potomkům otroků, takzvanou „Office of Reparations”. Komise přišla s ambiciózním plánem, podle kterého by každý oprávněný černošský občan měl dostat jednorázovou platbu 5 milionů dolarů, měl by mít garantovaný roční příjem po dobu 250 let a bydlení v ceně jednoho dolaru za rok.
Plán, kde na to vzít peníze, měla připravit další komise s rozpočtem 50 milionů dolarů.
Vzhledem k tomu, že demokratické vedení státu Kalifornie dokázalo během několika let otočit hospodaření z vysokých přebytků do letošního deficitu ve výši 68 miliard dolarů a samotné město San Francisco je na tom podobně, stalo se nevyhnutelné.
Rozpočet Office of Reparations byl dramaticky snížen a není jisté, co s komisí bude.
Pozn. autora:
Bohatství se tvoří prací, a když ho nikdo netvoří, peníze nakonec vždy dojdou i na nejšílenější ideologie.
Kdyby se občané měli možnost podívat na seznam projektů, které napříč ministerstvy financuje vláda této země, velmi pravděpodobně by zjistili, že částky jsou sice řádově menší, ale principy stejné.
Ale k tomu jsoupotreba hlupacina vsech postech.
Pohadka O kocouru, kohoutu a kose ma zda se realny zaklad. A nejen ta, napriklad Bohac a bida, tak tu primo zijem. Tou bidou je grindyl,inkluze. Tim bohacem jsou volici, kteri se ptaji, tak co jeste nemam, co bych si poridil? Bidu? Sem s ni! Za kazdou cenu.