Jak Rusko zapříčinilo nárůst studentských dluhů v USA |

Sdílet článek:

V reakci na vypuštění ruské družice Sputnik přijala americká vláda řadu zákonů, které za desítky let způsobily, že miliony lidí nejsou schopny splácet své dluhy ze studií, a donutily vládu zcela vážně zvažovat, že dluhy odpustí. Žádný politik si z toho nevezme ponaučení, ale zajímavé to je.

Americké absolventy vysokých škol trápí dluhy ze studií. Více než 40 milionů amerických občanů má celkem napůjčováno 1,5 tisíce miliard dolarů, za které vystudovali a financovali svůj pobyt na univerzitě. V průměru tak na jednoho absolventa připadá dluh ve výši téměř 40 tisíc dolarů.

Situace je vážná a Bílý dům aktuálně zvažuje plošné odpuštění alespoň části těchto dluhů. Návrh na zrušení dluhů vyvolává celkem logicky značné kontroverze ve společnosti, neboť poškozuje odpovědné občany, kteří své dluhy splatili.

Případová studie

Historie studentských půjček a souvisejích vládních programů na podporu vysokoškoského studia je zajímavou ukázkou, co mohou způsobit nezamýšlené důsledky šlechetných rozhodnutí. Aneb když se ekonomická rozhodnutí dělají pouze podle toho, co si vláda myslí, že její opatření způsobí.

Kdysi dávno, v roce 1944, přijala americká vláda první zákon na podporu vysokoškolského studia, kterým chtěla pomoci veteránům z druhé světové války. Následně začala řada států v padesátých letech garantovat půjčky pro studenty, kteří chtěli studovat na vysoké škole. Počty studentů na vysokých školách se začaly zvolna zvyšovat.

Za vším hledej Rusko

V roce 1957 vypustil tehdejší Sovětský Svaz do vesmíru první umělou družici na světě Sputnik 1. V USA vypukla panika. Sovětský svaz získal zásadní technologickou výhodu nad USA a ovládl vesmír. Titulek v novinách hlásal: „Musíme komunisty dohnat, nebo jsme mrtví.”

Američtí zákonodárci zareagovali obratem a v roce 1958 schválili zákon s názvem „Zákon o vzdělávání pro národní obranu”. Aby USA dohnaly Sovětský svaz, rozhodla se vláda podporovat technické obory známé pod zkratkou STEM neboli Science, Technology, Engineering and Mathematics. Podle nového zákona začala federální vláda poskytovat vysokým školám fondy na podporu studentů s „vynikajícím akademickým potenciálem” v oborech STEM.

Matematika = gender

V roce 1965 schválila americká vláda další zákon o vysokých školách, který umožňoval poskytovat finanční podporu studentům jakékoli vysoké školy bez ohledu na studovaný obor se zdůvodněním, že vysokoškolské vzdělání je obecně pro společnost přínosem.

Pokud vzroste poptávka po vysokoškolském studiu například tím, že vláda garantuje půjčky na studium, je reakce ve svobodném tržním prostředí předvídatelná. Školné na univerzitách začalo růst. Od sedmdesátých let rostlo školné na vysokých školách třikrát rychlejším tempem než průměrné ceny ostatního zboží a služeb.

Trh nikdo nikdy neobelstil

Nejenže se školné zdražovalo výrazně více než ostatní služby, ale jeho kvalita postupem času klesala. Alespoň měřeno podle toho, jak se studentům podařilo najít uplatnění. Podle statistiky z konce roku 2020 pracovalo pouze 43% absolventů vysokých škol ve svém prvním zaměstnání na pozici, která odpovídala jejich vzdělání. A po pěti letech jich stále čtvrtina neměla místo, na které bylo požadováno vysokoškolské vzdělání.

Pokud se studenti učí věci, které jsou v reálném životě k ničemu, protože za ně nikdo není ochoten platit, začne se zvyšovat podíl lidí, kteří nejsou po škole schopni splácet své dluhy nebo které dluhy ze studií pronásledují celý život. Podle článku z časopisu Forbes z roku 2013 je hlavním problémem to, že studentské půjčky jsou poskytovány bez ohledu na to, jakému oboru se hodlá student věnovat.

Absolventi technických oborů nemají problém sehnat nadrůměrný plat, ale to se nedá říci o absolventech ostatních oborů. Nicméně studenti z oborů STEM (Science-Technology-Engineering-Mathematics) jsou při poskytování půjček hodnoceni stejně jako studenti sociálních věd.

Trh je neúprosný, opravdu!

V roce 2005 spatřil světlo světa poslední pokus vlády dostat věci pod kontrolu. Zákon, v jehož názvu bylo slovní spojení „Na ochranu spotřebitelů”, výrazně zpřísnil podmínky pro osobní bankrot. Podle kritiků tak výrazně pomohl věřitelům, protože znemožnil studentům, jejichž znalosti neodpovídaly potřebám trhu, začít nový život tím, že si projdou očistcem osobního bankrotu. Za demokraty byl velkým propagátorem zákona současný prezident J. Biden.

Pokud věřitelé vědí, že jejich dlužník má omezenou možnost se z dluhů vymanit, pokud je nebude schopen splácet, jejich ochota půjčovat studentům i těch nejobskurnějších oborů spíše vzroste. A to se také stalo. Protože jejich riziko je z důvodu zákazu osobního bankrotu minimální, zafinancují téměř cokoli.

Proto před třemi lety předpověděl deník Guardian, že podíl lidí, kteří nebudou schopni splácet svoje studentské dluhy včas, vzroste v roce 2023 na 40%.

Pozn. autora: Pokud společnost financuje vzdělání, pro které není ve svobodné společnosti uplatnění, je jedno, kdo jej platí. Nakonec ponese náklady neuplatnitelného vzdělání zprostředkovaně celá společnost.