Jak se vlastně říká režimu, do kterého se více a více noříme?

Tak nám dobroseři dál pokračují ve své spanilé jízdě, která má za cíl úplné rozdrcení našeho národa a nástup plné totality. Dnes byl například komplet smazán skvělý Youtube kanál Martiny Kociánové Svobodné Universum (nově pojmenované Rádio Universum).

Byly tam příjemné rozhovory s inteligentními hosty na různorodá témata, s různorodými názory. Skvělý projekt. Nebylo to nic buřičského, jen tam dostávala prostor i ta rychle rostoucí skupina lidí, které otroci globalistů a náš totalitářský režim nenávidí. Cenzorská svoloč prostě postupuje dál a dál, přesně podle očekávání – už i velmi umírněné pořady nemají šanci. Ideo-zločinem se stává více a více věcí. A samozřejmě jako v každé nastupující totalitě se to děje pod praporem keců o Velkém Dobru, o boji proti nenávisti, o toleranci či o boji proti vybraným “zlounům z Mordoru”.

Web Martiny Kociánové zatím stále funguje – https://www.radiouniversum.cz/ – má ale bohužel CZ doménu, takže cenzorské kladivo na něj možná taky časem dopadne…

Vítejte v utopii, která ale nebyla stvořená pro lidi ale spíše pro Borgy ze Star Treku.

Také cítíte, jak se pod kuratelou našich pokrokových lídrů všechno lepší? Taky máte takový příjemný pocit v bříšku, že budujeme lepší světa a že předáme dětem krásnou, svobodnou a prosperující společnost, ve které budou spokojeně a zdravě žít? Nebo to bude spíš podle slov marionetky prezidentky Čaputové, tedy “země, kde se nebudete bát umírat“?

A teď k otázce z nadpisu – jak se říká režimu, který:

• Extrémně podporuje korporátní sektor, se kterým je provázaný tak, že už se špatně rozlišuje, co rozhodly nadnárodní koncerny a co vládní loutky.
• Rozjíždí masivní cenzuru a povoluje pouze jediný možný názor i pohled na svět.
• Státní či polostátní média jsou pod plnou kontrolou malé skupiny lidí a velká “soukromá” média jsou skoupena několika oligarchy – všichni pak šíří přesně ty samé (dez)informace.
• Nezávislí komentátoři jsou zastrašováni a hrozí se jim vězením (brzy už se možná bude skutečně zavírat za názory nebo nezávislé reportáže).
• Porušuje se ústava a mění se volební zákony tak, aby aktuální aparát už prakticky nešel v normálních volbách odstranit.
• Podporuje se zbrojení a za zbraně se utrácí obrovské částky – a to i přes rostoucí chudobu obyvatelstva.
• Silně kontrolovaná média i politici šíří válečnou propagandu, mění se ve válečné štváče a snaží se zatáhnout celou zemi do války.
• Vyvolává se masová a hysterická nenávist vůči vybrané skupině obyvatel, která je označena za viníka všech nepříjemností (které ve skutečnosti způsobuje ze 100% vlastní vláda).
• Uzavírají se hranice, omezuje se cestování, spouští se “železná opona” k “nepřátelské mocnosti”.

Tak. Jak se tomuhle režimu říká? Mám pocit, že to začíná na F. Je to FFFFFF….je to FFFAAAAA….je to FAAAŠŠ…no, raději to nebudu vyslovovat.

Po pravdě – poprvé v životě začínám cítit určité obavy. Obavy, že mě někdo na ulici napadne, protože se nechal zfanatizovat médii a někdo mu řekne, že “tahle svině s velkou hlavou podporuje Velkého Bubáka a zaslouží si polít benzínem a zapálit” (přičemž je samozřejmě úplně fuk co a koho ve skutečnosti podporuji). Začínám mít strach i z extremistů, kteří sem z východu mezi skutečnými uprchlíky naprosto najisto (a záměrně?) proudí – nejen reální fašisti z jednotek Azov, ale třeba i těžcí zločinci, kteří byli na Ukrajině propuštěni a byly jim rozdány zbraně. Mít za souseda propuštěného vraha s batůžkem plným granátů? Paráda, to chceš!

Z legrace už také říkám, že na sobě raději mám neustále čisté a teplé prádlo, kdyby mi najednou do domu vlítla zásahovka za nějakou “protistátní činnost” (přitom já jsem naopak PRO naši zem a PRO dodržování ústavy a normálních zákonů) nebo kdyby mi nějaký frustrát provedl tzv. “swatting“. V posledních týdnech mě už ale občas při vtipkování, jestli nás už teda sledují nebo komu asi patří ta dodávka zaparkovaná na ulici, maličko zamrazí. Nepříjemný pocit.

Už mám i seznam, kam by se možná ještě dalo přeci jen utéct, protože tam zůstávají poslední zbytečky zdravého rozumu. Jenže…ono to už vlastně moc nejde. Nemám na kontě miliony, abych tam mohla připravit azyl pro mě a moje  blízké. A cestování je (právě kvůli tomu?) zkomplikováno jak to jen jde. (Kdyby vás to zajímalo, jde o Texas (USA), Floridu (USA), Argentinu, Chorvatsko, Srbsko, Mordor a možná Bulharsko a Maďarsko)

Takže to tu v té naší krásné krásné zemi s úžasně zmanipulovaným davem mentálních zombií  asi budu muset doklepat až do velmi hořkého konce. Stejně jako vy, pokud jste nevzali roha včas. Stále věřím, že se to jednou obrátí v dobré, protože ani běžný pražský Mudrc, který v sobě má tři vpichy experimentálního sajrajtu, zrovna si nechává na čelo tetovat žlutomodrou vlaječku a těší se na budoucí požírání kobylek i na to, jak nebude nic vlastnit a bude šťastný…tak že i tenhle moudrý a pokrokový Mudrc tu pokrokářkou utopii nevydrží věčně. Otázkou je – kolik let to bude trvat? Původně jsem myslela, že to budou jen jednotky let … ale teď si začínám myslet, že by to mohlo být delší.

Nikola Bornová

(3 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...