Japan Times: Západ urychluje svůj vlastní úpadek

Od doby, kdy Rusko před více než dvěma lety zahájilo totální invazi na Ukrajinu, Západ zoufale hledá způsoby, jak Rusko potrestat, aniž by si přitom ublížil. Většinou se to nezdařilo.

Ruskou ekonomiku zatím nevykolejily ani bezprecedentní sankce, natož aby donutily Kreml změnit své chování. Místo toho se Rusko přeorientovalo na válečnou ekonomiku: nyní vyrábí téměř třikrát více munice než NATO, včetně více raket, než vyrábělo před začátkem války.

Velká část Západu naproti tomu čelí hospodářské stagnaci, v neposlední řadě kvůli odklonu od levné ruské energie k dražším dodávkám odjinud. Spojené království je oficiálně v recesi a od třetího čtvrtletí roku 2022, kdy ceny plynu prudce vzrostly, nedošlo v eurozóně k žádnému růstu, což vedlo Evropskou centrální banku k tomu, aby začala zvyšovat úrokové sazby, aby zastavila pádivou inflaci. Vyšší ceny pohonných hmot pomohly proměnit Německo, někdejší ekonomickou velmoc,  v nejhůře fungující rozvinutou ekonomiku.

Evropský růst není jedinou obětí západních sankcí proti Rusku. Zdá se, že americký dolar – který čelil „skryté erozi“ již před válkou na Ukrajině – ztratil část svého globálního vlivu, a to i na trzích s ropou, protože země hledají alternativy k dolaru v reakci na rozhodnutí Západu využít finance jako zbraň. Rostoucí nákupy zlata centrálními bankami v Číně, Turecku, Indii, Kazachstánu a východní Evropě spolu s větší geopolitickou nejistotou pomohly vyhnat ceny na rekordní úroveň.

Krok Evropské komise zabavit zisky generované zmrazenými aktivy ruské centrální banky by tyto trendy posílil. Vzhledem k ústřednímu postavení centrálních bank v globální finanční soustavě byla jejich aktiva historicky považována za nedotknutelná. Ruská aktiva – z nichž více než dvě třetiny drží v Bruselu sídlící clearingové centrum Euroclear – však západní vlády jednostranně zmrazily, bez povolení Mezinárodního soudního dvora nebo Rady bezpečnosti OSN, jak to vyžaduje mezinárodní právo.

Nyní, když „únava z Ukrajiny“ oslabuje západní podporu pokračující vojenské a finanční pomoci, chce Evropská komise začít čerpat 3,25 miliardy eur (3,45 miliardy dolarů) ročních naběhlých úroků ze zmrazených aktiv. Podle současného návrhu by většina příjmů směřovala přes Evropský mírový nástroj, který státům EU proplácí zaslání zbraní na Ukrajinu, a zbytek by šel do centrálního rozpočtu EU, který by byl použit na posílení ukrajinských kapacit na výrobu zbraní.

Je však nepravděpodobné, že by takový krok pomohl zvrátit vývoj války na Ukrajině. To, co Ukrajina skutečně potřebuje více než zbraně a finanční prostředky, jsou noví rekruti, kteří by doplnili řady jejích vyčerpaných vojáků a vyčerpaných sil. Zde jsou jeho možnosti omezené: ani drakonické odvody nedokázaly vyvážit rostoucí nedostatek personálu.

Zabavení ruských zisků by vytvořilo nebezpečný precedens v mezinárodním právu a zasadilo ránu důvěryhodnosti Evropy coby zastánce světového řádu založeného na pravidlech; „Právní cesta“ navrhovaná Komisí se rovná čistému a jednoduchému popření  zákonodárství. Také by to signalizovalo ostatním zemím, že jejich peníze nejsou na Západě v bezpečí, čímž by se dále posílila jejich motivace hledat alternativy k západním institucím a měnám. Bude-li tento trend pokračovat, arzenál západních finančních sankcí značně oslabí. Rutinní používání sankcí Západem již snižuje jejich dopad.

Nejenže západní sankce nedokážou změnit chování vlády, na kterou se zaměřují, ať už jde o Rusko, Írán, Myanmar nebo Sýrii; nýbrž téměř bez výjimky také prosazují obchodní a strategické zájmy Číny. Ve skutečnosti žádná země nevydělává z ruské invaze na Ukrajinu – díky  reakcím  Západu na ni – více než Čína.

Kromě rozšíření mezinárodního používání čínského jüanu vytvořily západní sankce proti Rusku pro Čínu příležitost zajistit si levnější dodávky ruské ropy, plynu a obilí. Tyto zásoby, přepravované po bezpečných pozemních trasách, by pravděpodobně pokračovaly v dodávkách i v případě války se Západem, což by zmírnilo hlavní zdroj obav Číny ohledně jejích plánů na Tchaj-wan.

Čína navíc od roku 2020 více než zdvojnásobila svůj arzenál jaderných zbraní a rozšiřuje své konvenční síly rychleji než kterákoli jiná země od druhé světové války. Přesto je Západ tak fixovaný na potrestání Ruska, tím  se Číně podařilo vyhnout se důkladnému zkoumání, natož nějakému zatlačování. Například americký prezident Joe Biden se nyní pokouší „řídit konkurenci“ s Čínou tím, že klade větší důraz na diplomacii než na odstrašování, přičemž jeho nejnovější rozpočet žalostně podfinancovává  klíčové kapacity pro Indo-Pacifik, a dokonce snižuje výrobní cíl pro ponorky třídy Virginia ze dvou ročně na pouhou jednu. Není divu, že Čína v tichosti promazává kremelskou válečnou mašinérii. Pro Čínu platí, že čím déle bude Západ rozptylován touhle válkou, tím lépe.

Nenechme se mýlit: Čína představuje mnohem větší hrozbu pro západní zájmy a světový řád založený na pravidlech než Rusko. Zatímco ruské plány jsou z velké části omezeny na jeho sousedství, Čína má ambice nahradit USA jako přední globální mocnost. Čínská populace a ekonomika jsou asi desetkrát větší než ruské a Čína vynakládá na svou armádu asi čtyřikrát více než Rusko.

Západ, který představuje pouhých 12% světové populace, by neměl podceňovat potenciální důsledky současného umožnění stále agresivnějšího vzestupu Číny a odcizení zbytku světa. Pokud Západ neupustí od svého strategického přesahu ve vztahu k Rusku a neobrátí svou pozornost ke svému skutečnému rivalovi, Číně, pravděpodobně ztratí svou globální nadvládu, včetně vlivu na mezinárodní finanční architekturu.

Autor: