Je čas, aby Zelenský předal štafetu Zalužnému?

V této souvislosti jsem před pár dny na sociálních sítích, konkrétně Facebooku, vyjádřil v krátkém příspěvku názor, že by ukrajinský prezident Zelenský měl předat prezidentské žezlo Valeriji Zalužnému, pokud to bude pro Ukrajinu výhodné. Část čtenářů se posmívala, někteří i uráželi.

Jen uvádím stručně pár postřehů pro tento krok:

Ukrajina potřebuje osobnost akceptovanou Trumpovou administrativou

Mezinárodní diplomacie je fakt hodně o osobních vztazích. Trump prostě Zelenského nemusí. Je tam silná animozita. Pramení z období kolem roku 2019, v období prvního prezidentského mandátu Donalda Trumpa, který požadoval po Zelenském kompromitující materiály na Bidenova syna Huntera Bidena, respektive obnovení jeho vyšetřování.

Osobně si myslím, že šlo o obrovskou korupci, jejíž odhalení by Bidena srazila k zemi takovým způsobem, že by těžko mohl v roce 2020 úspěšně zvládnout prezidentskou kandidaturu. Zelenský odmítl se jakkoliv v této kauze angažovat a byl to určitě jeden z hlavních důvodů, proč Bidenova administrativa poměrně pružně reagovala na potřeby Ukrajiny po vypuknutí Putinovy invaze v roce 2020. Nebýt tohoto momentu vojenská pomoc by Ukrajině sice proudila také, ale pravděpodobně v menších objemech a s výrazným zpožděním.

Na základě této kauzy byl Trump vystaven proceduře impeachmentu (zbavení úřadu), oficiálně pro podezření ze zneužití úřadu, ale prakticky se dá hovořit o legislativnímu procesu s cílem Trumpa odstavit od prezidentského úřadu. Což pro Trumpa samotného nebylo nic příjemného. A Trump nezapomíná.

Výjimečný stav přináší výjimečné předání prezidentského úřadu

Na Ukrajině platí výjimečný stav a Zelenský už nyní prezidentuje mimo svůj mandát. Klasické prezidentské volby za válečného stavu nejsou možné, víme proč. Jednotliví prezidentští kandidáti by se natolik rozhádali, že by mohla být ohrožena jednota. A to v době, kdy Ukrajina musí čelit sice pomalejšímu, ale přesto NEUSTÁLÉMU POSTUPU ruských vojsk na východě země.

Proto se nabízí elegantní řešení, jmenovat resp. předat prezidentský úřad jinému vhodnému kandidátu.

Civilní kandidáti ve válečném stavu nepřipadají v úvahu, jediným reálným kandidátem na takovouto rošádu je generál Zalužnyj, má stále velkou popularitu, prokázal statečnost (nenechal se koupit) a působí v současnosti v diplomatických službách.

Samozřejmě, že takový zásadní krok by musel schválit ukrajinský parlament. A to pouze do doby, než se uskuteční řádné prezidentské volby v mírových podmínkách.

Ještě k zásadní námitce ke skončení Zelenského mandátu.

„Vždyť se postavil ruským vojskům.“ „Bylo by to nedemokratické.“ A další podobné argumenty. Zelenského statečný postoj při vypuknutí konfliktu nikdo nezpochybňuje, ale to neznamená, že má nárok na prezidentský úřad neomezeně. A to nejpodstatnější:

Na Ukrajině jsou válečné podmínky, proč by ukrajinský prezident nemohl být za výjimečného stavu jmenován výjimečným způsobem?

Spory generála Zalužného se Zelenským, výhoda u Trumpa

Americká strana, jmenovitě Trump by se na Ukrajinu mohl začít dívat jinou optikou. Pro Trumpa může být sympatické, že Zalužnyj ve funkci vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil kritizoval Zelenského a byl následně z této funkce odvolán.

Zalužnyj by se navíc mohl pokusit obnovit zpřetrhané nadstandardní vztahy s novou Trumpovou administrativou a dotáhnout do úspěšného konce některá klíčová témata, které vztahy mezi oběma státy komplikují (bezpečnostní záruky, Dohoda o nerostech).

V této fázi započatých rusko-amerických mírových jednání zatím nevíme, jak dopadnou. Vše je otevřené a předání prezidentské štafety je určitě jednou z možných variant. Pokud by však tento krok mohl posílit postavení Ukrajiny na diplomatickém poli, vůdčí ukrajinské osobnosti včetně dosavadního prezidenta Zelenského by takovéto příležitosti měli využít.