Je to bezpečné?




Úvodem dvě příhody ze života, které mám z první ruky, neb mi je vyprávěli očití svědkové, respektive účastníci. Ta první se stala asi před dvěma roky mému dlouholetému příteli z řad scifistů, mimochodem šéfredaktorovi jednoho českého sci-fi časopisu. Jeho syn, s nímž žije ve společné domácnosti, si zakoupil dron, takový ten co se běžně prodává (tedy spíše hračku), a když jednou nechal dobíjet jeho lithiovou baterii, došlo k explozi a následnému požáru, který zničil celý byt. Viděl jsem fotky. Můj přítel měl obrovskou sbírku sci-fi knížek a mě nejvíce šokovaly knihovny, kde po knížkách zůstaly jen zpopelněné desky, stále držící svůj tvar. Tento efekt může způsobit pouze velmi silný tepelný záblesk, byť trvající jen zlomek sekundy.

 

Druhý případ se stal v řadovém domku mého dalšího dlouholetého kamaráda, tentokrát z okruhu plastikových modelářů. Postoupil podkroví dospělému synovi, který tam vybudoval byt pro svou rodinu. Někdy na začátku letošního roku začala v ložnici „mladých“ samovolně hořet powerbanka. Je třeba zdůraznit, že se ani nedobíjela ze sítě, ani na ni nebyl připojen žádný mobil, notebook atd. Prostě jen tak volně ležela. První se zřejmě probudila mladá žena, která měla natolik duchapřítomnosti, že bez ohledu na popáleniny vyhodila hořící powerbanku vikýřovým oknem na střechu. Tam se následně skutálela do plechového okapu, kde bez dalších škod dohořela. Ještě horší popáleniny než na rukou utrpěla ona pohotová mladice na nohou, neboť z hořící powerbanky odkapávala hořící tavenina na její nohy, takže musela být převezena do nemocnice k ošetření, byť jen ambulantnímu.

Připojme ještě zprávy o samovolných požárech elektromobilů, které tu a tam problesknou médii. I když odhlédneme od vlastních škod a ohrožení řidiče a spolucestujících, přinesly obrovské problémy hasičům. Hořící elektromobil se dá uhasit jediným možným způsobem – úplným ponořením do vody, takže hasičské sbory v EU se vybavují mobilními vanami a jeřáby s drapáky, aby se přímo na místě nehody dal hořící automobil ponořit do vodní lázně. Elektroautomobilka Tesla ve svých materiálech přímo uvádí, že na uhašení jejího elektromobilu je zapotřebí 12 000 l vody. Ta se však stane silně jedovatou, při švýcarskému experimentu se simulovaným hašením elektromobilu překročila její toxicita 70x švýcarskou normu. Tento švýcarský experiment však byl zkreslen. Pro vyvolání požáru použili experimentátoři baterii jen o osminové kapacitě, než jakou má malý elektromobil, takže jejich konstatování, že elektromobil je při požáru v podzemní garáži nebo v tunelu stejně nebezpečný jako benzínový, pozbývá důvěryhodnosti.

Lithium prostě patří mezi alkalické kovy, mezi nejreaktivnější prvky Mendělejevovy tabulky, a proto se v přírodě tyto vyskytují pouze ve sloučeninách.

A teď z druhého soudku.

Vzhledem ke kolísající dodávce elektrické energie z větrných a fotoelektrických elektráren se nyní ve světě budují, či se již provozují obrovská bateriová úložiště, aby dodávky do sítě stabilizovala. Jedno z nich je už v provozu v Česku, v Plané nad Lužnicí, ale je to jen „prcek“ o výkonu 4 MW. To jinde na to jdou od podlahy, jak vyplývá z malého přehledu internetového zpravodajství:

1. Dánská společnost Eneco společně se společností Mitsubishi zprovoznila v německém Jardenlundu největší bateriové úložiště v Evropě s instalovaným výkonem 48 MW (největší na světě s 100 MW/129 MWh je v Austrálii). Bateriové úložiště tvoří zhruba 10 tisíc lithium-iontových článků o celkové kapacitě přes 50 MWh. Eneco se chce s úložištěm uplatnit zejména na trhu s primární regulací, ovšem chystá také pilotní projekt s větrnými elektrárnami.

2. Německý provozovatel hnědouhelných elektráren a dolů LEAG spoluvlastněný českým Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH) Daniela Křetínského spustil jednu z největších baterií v Evropě.Lužický projekt s názvem Big Battery Lausitz je umístěn v areálu hnědouhelné elektrárny Schwarze Pumpe a svým spuštěním se stal největším německým bateriovým úložištěm v provozu. Zkušební provoz začal už loni v květnu a nakonec se protáhl až do konce roku.

Úložiště o instalovaném výkonu 50 megawattů a s kapacitou 53 megawatthodin vyšlo na 25 milionů eur, v přepočtu na zhruba 650 milionů korun. Dodala jej česká firma Egem spadající pod EP Industries, v níž Křetínský drží největší minoritní podíl. Ten je také spolumajitelem vydavatelství Czech News Center, které provozuje mimo jiné ekonomický web E15.cz. Druhou polovinu německé společnosti LEAG vlastní mezinárodní investiční skupina PPF Investments, jejímž kontrolním akcionářem je dlouholetý spolupracovník Petra Kellnera Tomáš Brzobohatý.

3.Ve Spojených státech má instalovaný výkon bateriových úložišť přesáhnou v roce 2023 2.500 MW (zhruba výkon Jaderné elektrárny Temelín).

Vyvstává tedy celá přehršel otázek. Jestliže dokáže jedna malá baterie s několika dkg lithia zdemolovat byt, co asi udělá při požáru obrovské úložiště s desítkami tun tohoto reaktivního kovu? Na jaké úrovni se řeší bezpečnost provozu těchto úložišť, řeší se vůbec? Experimentuje se tak pochybně jako ve Švýcarsku, tedy jen na mnohonásobně menších vzorcích?

Kdo bude, byť po úspěšně uhašeném požáru obřího bateriového úložiště, řešit očistu plochy několika čtverečních kilometrů kontaminovanou po vyhoření lithiových baterií jedovatými zplodinami? Kdo se postará o tisíce hektolitrů toxické hasící vody, která vsákne do terénu?

V případě jaderných elektráren existuje celá řada národních a mezinárodních kontrolních orgánů, v Česku Státní úřad pro jadernou bezpečnost, na globální úrovni Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Jak se zdá, v případě bateriových lithiových úložišť nic takového neexistuje, a vzhledem k tomu, že se jedná o novou technologii, každý výrobce si dělá, co chce. V Česku není tento problém legislativně řešen vůbec, ani v případě malých úložišť v rodinných domcích, jejichž majitel se rozhodne lépe využívat solární energii. Musí věřit dodavateli, že vše je naprosto bezpečné.

Proto jsou lithiová úložiště na všech úrovních tak výhodný podnikatelský záměr, krátkozrace vítaný enviromentalisty a tučně fundovaný z rozpočtu EU, takže se není co divit, že se v tomto byznysu snů exponují firmy ostřílených finančníků Daniela Křetínského a Tomáše Brzobohatého.

Je to však bezpečné, hlavně pro lidi, kteří v dohledné době budou muset vedle úložišť žít?

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (3 hodnocení, průměr: 4,00 z 5)


>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

  • Číslo účtu: 2501976369 / 2010
  • BTC: 3ECjS5WDWwyjMtHU4ZJjMesEtmJ7eMz69N
  • ETH: 0x67B32F7DD7d084b83a28B59F3EBD2B6b2f837337

VYBRÁNO TENTO MĚSÍC: 2 500 Kč

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*